Když posádka Eliška Slavíková-Jan Slavík před letošní premiérovou sezonou v rallyovém mistrovství ČR připravovala své plány, zněl úkol jasně – sbírat zkušenosti, odjet co nejvíce kilometrů a občas se pokusit přidat dobrý dílčí výsledek. Většinu těchto cílů posádka splnila, pravidelně dojížděla a během sezony snižovala odstup od špičky třídy. Odpadla jenom jednou, bohužel na domácí Bohemce. Ale hlavní úkoly pro sezonu byly splěny. Navíc byl po celý rok patrný posun ve výkonech a rýsovala se před sezonou těžko představitelná šance na skvělé umístění v celkovém hodnocení mistrovství ČR třídy RN6. "Když mi to taťka po prvních pár závodech oznámil, bylo to pro mě obrovské překvapení. Měla jsem z toho radost, ale zároveň jsem tušila, že to je jen dočasný stav. Snažila jsem se to moc nesledovat, jet si takzvaně to svoje, pokoušet se zlepšovat a nechat tomu volný průběh. Naše přání bylo zkusit se v druhé polovině sezóny objevit na stupních vítězů, což se podařilo. Na celkový výsledek jako takový jsme původně žádné ambice neměli a nechali jsme to plynout.” hodnotila Eliška přístup posádky k průběhu sezony. Především zpočátku se objevilo i několik problémů s technikou, především převodovkou, které vyvrcholily zmíněným odstoupením na Bohemce. Ani Barumka nebyla bez technických problémů, ale bodový příděl už dával možnost přemýšlet o něčem dosud nepředstavitelném.

Pačejov měl rozhodnout, ale jistého nebylo nic. Autu se dostalo před rally takové péče jako snad nikdy. Všechno se kontrolovalo vícekrát, protože Pačejov je vzhledem k vysokým rychlostním průměrům mimořádně náročný na techniku. Auto drželo a v celém týmu byla během rally patrná nervozita, počítání bodů celkového hodnocení se stalo stejně nedílnou součástí výpočtů spolujezdce jako počítání dojezdových časů. V cíli hodnotila Eliška svůj výkon střízlivě ,,Strašně jsem si přála, aby vydržela technika, což se nám díky bohu splnilo. Bohužel tentokrát to byl můj výkon, který nebyl takový, jaký bych si představovala.“ Pačejov skončil a Eliška se stala v prvním roce účinkování v MČR mistryní republiky ve třídě RN6 a byla třetí v hodnocení juniorů. Odvedla velmi solidní výkony, pravidelně dojížděla a právě díky pravidelnému sbírání bodů mohla na konci sezony slavit titul. Pro jejího otce a spolujezdce Jana Slavíka je tenhle výsledek mimořádně emotivní. ,,Letos to je dvacet let co jsem odstartoval do své první rally, kterou byla Rally show Blovice. S Pepou Dvořákem jsme dojeli třetí a pro mě to bylo jako kdybychom vyhráli Mistrovství světa. Vlastně to bylo ještě dříve, než se Eliška narodila. Nikdy mě nenapadlo, že po dvaceti letech budu sedět v podobném autě vedle své dcery. Celé je to ještě úžasnější o to, že druhá dcera Anežka s námi jezdí na závody jako mechanik a naše maminka se stará o naše plné žaludky, prostě závodí celá rodina. Na začátku sezony jsme si dali za úkol, odjet co nejvíce závodní kilometrů a to se povedlo. Naše velké odhodlání nás dovedlo až ke konečnému vítězství v naší objemové třídě. Před závěrečnou rally Pačejov jsem si strašně přál, abychom titul získali. Právě před dvaceti lety jsem při své první rallyové sezoně získal svůj první titul. A bylo to v Pačejově. Jak Karel Špaček na cílové rampě v Pačejově řekl, „kruh se uzavřel“. Moc mě potěšila podpora našich kamarádů a i z řad soupeřů. Z mnoha úst jsem slyšel, vy si ten titul zasloužíte… Kamarádi, díky za to. Ovšem největší zásluhu na tom mají naši podporovatelé. Ti na začátku sezony uvěřili ambicióznímu plánu jedné mladé holky, která ještě neměla ukončenou střední školu a už chtěla jet velký mistrák. Díky moc za to. A vás čtenáře poprosím, mrkněte na fotky našeho auta. Každý, kdo tam má svoji reklamu má obrovskou zásluhu na našem letošním úspěchu. Kdybychom jmenovali ty, co reklamu na autě nemají a pomáhají nám, určitě bychom na někoho zapomněli. Tímto děkujeme všem, kteří nám držíte palce, ženete nás ku předu a my uděláme všechno proto, abychom Vás nezklamali.“

První a úspěšný rok ve ,,velkém“ mistrovství má rodinná dvojice za sebou. Celý tým děkuje všem sponzorům, kamarádům a fanouškům, díky jim se povedlo něco neuvěřitelného.

Teď bude následovat malá chvíle odpočinku a pak spousta práce, která celý tým přes zimu čeká. Držte nám palce do příští sezony.