Foto: Direct Media/StockSnap

Prevence VZP: Za návštěvu screeningu 2000 na rehabilitaci

Zákonná změna, která VZP umožnila navýšit fond prevence, se výrazně podepsala na výši jednotlivých příspěvků v příštím roce. Největší česká zdravotní pojišťovna zavádí jak zcela nové příspěvky, například očkování proti pásovému oparu, tak navyšuje příspěvky stávající, jako jsou ty na pohyb nebo podmíněné účastí na preventivních prohlídkách. Fond prevence přitom v příštím roce dosáhne 1,6 miliardy, což znamená navýšení o 63 procent. Včera to odsouhlasila správní rada VZP.

„Rozpočet fondu prevence pro rok 2024 jsme naplánovali ve výši 1,6 miliardy korun, což je o 63 procent více než v letošním roce. Je to umožněno novelou zákona 551/1991 z minulého roku. V tuto chvíli vnímáme zvýšený zájem klientů o naše příspěvky, takže máme radost, že můžeme systém nastavit tak, aby byl příznivější a více stimuloval k tomu se preventivním programům věnovat,“ uvádí předseda správní rady Tom Philipp.

Navýšení se dočkají oba příspěvky motivující k prevenci, které pojišťovna zavedla v tomto roce. Pokud člověk podstoupí v posledních dvou letech preventivní prohlídku u praktika, má nárok na příspěvek na dentální hygienu ve výši 1000 korun (letos šlo o 500 korun; děti mají na příspěvek nárok automaticky). Stejně tak když se pojištěnec zúčastní v posledních 24 měsících alespoň jednoho celonárodního screeningového programu, má nárok na příspěvek na rehabilitaci ve výši 2000. I zde dochází ke zdvojnásobení částky, kdy letos šlo o tisícikorunu. Pokud se přitom někdo rozhodne změnit pojišťovnu a chtít čerpat tyto příspěvky, přičemž za sebou už má dané preventivní prohlídky, nemusí mít strach, že by na ně neměl nárok – údaje o podstoupení vyšetření jsou součástí tzv. přechodového balíčku, který si pojišťovny sdílejí.

Zvyšují se také příspěvky na pohybové aktivity, kdy pro děti do jednoho roku je možno na plavání a vaničkování čerpat místo dosavadních 500 korun až 2000 korun. Z tisícovky na 2000 se pak navyšuje příspěvek na aktivity pro děti do 18 let v kroužcích a spolcích, školní výcviky, permanentky pro dospívající či startovné.

„Jde o slib panu ministrovi, že budeme přispívat na školní organizované výcviky, lyžařské nebo jiné,“ doplňuje Tom Philipp.

Více na odvykání kouření

V programu Maminka, který je určen těhotným a matkám po porodu na nehrazené screeningy, laktační poradenství, pohybovou aktivitu či pomůcky pro miminko, dochází k navýšení z 4500 na 5000 korun. V rámci programu Novorozenec pro děti s porodní vahou pod 1500 gramů pojišťovna přispívá 3000 korun na nákup speciální výživy či rehabilitaci.

V oblasti prevence v onkologii VZP přidá 3000 korun na komplexní preventivní prohlídku v onkologickém centru pro lidi nad 35 let, a také 500 korun na ultrazvukové vyšetření prsu u lidí nad 18 let. Na prevenci melanomu VZP přidává 500 korun a na pomůcky při onkologické léčbě či alopecii (paruky, chladící čepice či protetické podprsenky po ablaci prsu) 2000 korun.

Další okruh příspěvků je určen na očkování, kdy se u dětí zvyšuje u HPV z 1000 na 1500 korun, meningokoka B z 1500 na 2000 korun, planých neštovic z 500 na 1000 korun a virové hepatitidy A z 500 na 1000 korun (ostatní očkovací příspěvky zůstávají ve stávající výši). U dospělých je novinkou příspěvek na očkování proti pásovému oparu pro klienty nad 50 let ve výši 3000 korun, k tomu se navyšuje klíšťová encefalitida z 500 na 700 korun, plané neštovice z 500 na 1000 korun, meningokok B z 1500 na 2000 korun a na vakcínu proti RS virům pro lidi nad 60 let přispěje VZP 2000 korun.

Preventivní programy se zaměřují také na diabetiky, kde dětští pacienti dostávají příspěvek na nehrazené pomůcky ve výši 1000 korun a nově mají nárok také na příspěvek na rekondiční a rehabilitační aktivity ve výši 2000 korun (jde např. o elektroterapie, termoterapie, hydtroterapie atd). Dospělí pacienti mají nárok na příspěvek ve výši 3000 korun na péči o diabetickou nohu, 1000 korun na pomůcky nehrazené z pojištění a taktéž nově 2000 korun na rehabilitační a rekondiční aktivity.

Dále se navyšuje příspěvek na odvykání kouření z 1000 na 2500 korun a na testování a trénink paměti u lidí nad 65 let z 500 na 1000 korun. Tradičně pak pojišťovna přidá lidem do 26 let na bezlepkovou dietu až 8000 korun a na nízkobílkovinnou dietu až 12 tisíc korun. Pojištěncům od sedmi let také VZP zaplatí až 5000 korun na zvýšení dostupnosti psychosociální podpory. Aktivní dárci krve, kteří budou alespoň jednou ročně bezplatně darovat krev, plazmu, krevní destičky a kostní dřeně, nově místo 3000 mohou získat 4000 korun na rehabilitaci a zdravotní cvičení.

Nedočerpal se screening prsu či některá očkování

Zvýšení přispívaných částek by mohlo dále prohloubit zájem o čerpání z fondu prevence, který je patrný už v letošním roce. Za první pololetí čerpalo přes půl milionu lidí, což je ve srovnání se stejným obdobím loňského roku 22procentní nárůst. Vyplaceno pak bylo 405 milionů korun, tedy meziročně dokonce o 45 procent více. Nejvíce se čerpá na pohybové aktivity od dětí po seniory, dentální hygienu či očkování proti klíšťové encefalitidě, o něž žádá meziročně skoro o šest procent pojištěnců VZP více. K nárůstu čerpání zřejmě došlo i vzhledem k zjednodušení on-line žádostí v aplikaci Moje VZP, kterou už využívají dvě třetiny žadatelů.

„Čerpá se více než v roce 2022. Jednou ze skupin, které se loni nepodařilo dočerpat, bylo ultrazvukové vyšetření prsu, kde jsme byli na zhruba 80 procentech úspěšnosti. Nedočerpanost v řádu desítek procent byla také u některých skupin očkování. Rok 2023 ale vypadá lépe,“ poukazuje náměstek VZP Jan Bodnár. V případě, že by některá skupina byla předčasně vyčerpána, je přitom podle něj možné operativní navýšení z jiné části fondu prevence, kde je čerpání menší.

VZP se během prvních osmi měsíců tohoto roku dařilo po ekonomické stránce lépe, než se čekalo. Konečný zůstatek na běžném účtu základního fondu dosáhl 14,8 miliardy, výsledek hospodaření od ledna do srpna byl 4,5 miliardy. Celkové příjmy se přitom vyšplhaly na 184,4 miliardy (66,5 procenta zdravotně pojistného plánu), výdaje pak na 178,9 miliardy (63,6 procenta plánu), z toho 171 miliard šlo na zdravotní služby.

Michaela Koubová