Vláda s odboráři a zaměstnavateli projednávala návrh rozpočtu. Neshodli se na růstu minimální mzdy

Tripartita se neshodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Jednání budou pokračovat. O přidání by mělo být jasno v polovině listopadu. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Odboráři a zaměstnavatelé mají dál výhrady také k celkovému návrhu rozpočtu.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Josef Středula přichází na jednání tripartity

Šéf odborářů přichází na jednání vlády | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Podle náměstka ministra financí Marka Mory by vláda mohla ještě do připravovaného rozpočtového zákona některé požadavky sociálních partnerů částečně promítnout. Kabinet bude rozpočet schvalovat ve středu, poté ho pošle Sněmovně.

Růst o 1600 nebo 2100 korun. Minimální mzda by se podle ministerstva měla od ledna ‚skokově‘ zvýšit

Číst článek

„Byli jsme svědky toho, že některé požadavky sociálních partnerů jsou částečně protichůdné. Vláda to jednání ještě neuzavřela. Některé z požadavků se pokusí do finálního návrhu, který pak pošle Poslanecké sněmovně, aspoň částečně zakomponovat,“ uvedl Mora. Připustil, že by mohl být posun v částce na obnovitelné zdroje či v kapitálových výdajích na dopravu.

Odboráři hodnotí podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly připravovaný rozpočet známkou čtyři až čtyři minus. Kritizují snížení sumy na platy, výdajů na dávky či na sociální služby.

Nesouhlasí s podobou konsolidačního balíčku, podle nich míří hlavně na zaměstnance. Zaměstnavatelé podle Rafaje oceňují snahu vlády o ozdravení financí. Podle podnikatelů jsou nutné strategické investice, výdaje na infrastrukturu a podpora aplikovaného výzkumu. Zmiňují i potřebu navýšit sumu na obnovitelné zdroje.

U minimální mzdy navrhuje ministerstvo práce od ledna navýšení buď o 1600 korun na 18 900 korun, nebo o 2100 korun na 19 400 korun. Cílem je dostat nejnižší výdělek do pěti let buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na 50 procent.

Zaměstnavatelé by přidali příští rok nejvýš 1000 korun. Uvádějí, že minimální mzda by měla růst stejným tempem jako průměrná, ne rychleji. Odbory požadují naopak rychlejší růst a navýšení o 2200 korun na 19 500 korun.

IT odborníci berou u firem 72 tisíc, ve státní sféře 46 tisíc. Ministr Bartoš navrhuje, aby jim stát přidal

Číst článek

„Téma uzavřeno nebylo. Jednání budou dál probíhat. V polovině listopadu by mělo být známo,“ uvedl Rafaj.

Podle Středuly kvůli nízké minimální mzdě pracovníci musí pobírat dávky. Daňoví poplatníci tak dotují podnikatele přes sociální systém, uvedl odborář.

Přiměřené minimální mzdy na území Evropské unie upravuje směrnice, kterou sedmadvacítka přijala v roce 2022. Předpis doporučuje jako vodítko pro stanovení částky 60 procent mediánu hrubé mzdy či 50 procent průměrné hrubé mzdy. Členské státy mají na uvedení unijních pravidel do praxe dva roky.

Odbory a zaměstnavatelé o vzorci pro pravidelnou valorizaci jednají s resortem práce. Na další rok by částka měla odpovídat určitému podílu očekávané průměrné mzdy. Nyní je to asi 40 procent. Podle odborů to má být polovina.

Podle podnikatelů by poměr mohl být takto vysoký, pokud by se od minimálního výdělku odpojily zaručené mzdy. Ty se pohybují nyní mezi minimální mzdou a jejím dvojnásobkem a vyplácejí se v osmi stupních podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme