Saské okresy jsou kvůli migrantům na hraně kapacit, Fojtsko zřídilo krizový štáb

foto Ilustrační foto - Kamion 22. února 2021 projíždí kolem policejního stanoviště poblíž hraničního přechodu s Německem v Pomezí nad Ohří na Chebsku.

Berlín - Německá policie v Sasku v nejrušnějších dnech zadrží až 500 migrantů denně, o které se pak následně musí postarat regiony. Mnohé z okresů již týdny hlásí, že jsou na hranici svých možností. Ke hraně kapacity se přiblížil také saský zemský okres Fojtsko (Vogtlandkreis), který sousedí s Karlovarským krajem. Fojtský zemský rada, tedy šéf okresu, Thomas Hennig kvůli dramatické situaci zřídil krizový štáb s názvem Azyl. Úkolem štábu je koordinace ubytování žadatelů o azyl a péče o ně.

"Nejpozději v listopadu letošního roku, tak zní černé scénáře, bychom bez přijatých opatření mohli vyčerpat naši ubytovací kapacitu," sdělil ČTK Hennigův úřad. "Aktuálně je v okrese ubytováno takřka 1700 žadatelů o azyl," uvedl.

Součástí krizového štábu, který Hennig zřídil, jsou i policisté a záchranné složky. "Chtěli jsme, aby se všichni účastníci okresní péče o migranty sešli u jednoho stolu a aby jednali o tom, jaká je situace a jak se vyvíjí. Nechceme se dostat do stavu, kdy uprchlíci přijdou a my je nebudeme moci ubytovat," řekl úřad zemského rady.

Štáb se v práci soustředí na fojtské záležitosti, formální přeshraniční zapojení nemá. "Na pracovní úrovni s českou stranou spolupracujeme, můžeme si samozřejmě jednoduše s českými úřady vyměňovat informace a jsme v kontaktu. České úřady ale bohužel nepatří do krizového štábu," uvedla Hennigova kancelář. Jako příklad dobré spolupráce zmínila pracovní úroveň vztahů s Karlovarským krajem a karlovarským policejním ředitelstvím. Poznamenala, že oficiální přeshraniční koordinace v otázkách migrační krize postupuje přes vlády v Praze a Drážďanech.

Každodenním tématem v Německu, obzvláště pak v Sasku, je možnost obnovení stálých hraničních kontrol s Českem a Polskem. Do Německa přes tyto dvě země míří migranti bez dokladů v posledních měsících stále častěji, po kontrolách s Českem a Polskem proto volají saský ministr vnitra Armin Schuster a saský premiér Michael Kretschmer. Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová doposud stálé kontroly jasně odmítala, v nedělním rozhovoru s listem Welt am Sonntag jejich zavedení ale nevyloučila a označila je za jednu z možností boje proti převaděčům.

Hraniční kontroly jako cestu, jak nynější složitou situaci zmírnit, vnímá i Fojtsko. Okres nicméně jasně říká, že kontroly migranty nezastaví, mohl by ale vést k dominovému efektu, kdy by své hranice lépe strážily i další unijní země. "Nechceme říkat, že by policisté mohli hlídat celou hranici, na to není personál a navíc tady u nás jsou samé lesy, kde by to vůbec nešlo, ale byl by to signál. Možná by pak vlády Česka a Polska byly nuceny kontrolovat východní hranici o něco přísněji," uvedl úřad okresního šéfa.

Skutečné opatření, ve kterém Fojtsko vidí úlevu, je jednotný azylový a migrační systém Evropské unie. Stejný názor má i Faeserová, která by chtěla, aby EU uzavřela migrační dohody se sousedními státy a aby vylepšila stávající ujednání s Tureckem.

Ministři vnitra členských zemí EU se již v polovině června shodli na reformě unijních migračních pravidel. Přijatý kompromis mimo jiné počítá s tím, že místo závazných kvót pro přerozdělování migrantů bude existovat povinná solidarita. Země si přitom budou moci vybrat, zda přijmou běžence, nebo využijí jiných variant. Těmi mají být finanční příspěvky na migranty nebo jiná pomoc, například vyslání expertů či materiální podpora. Migrační balíček, v jehož přijetí Faeserová věří, zatím nebyl schválen celý, takže se jím ještě na podzim budou ministři vnitra opět zabývat.

Nezbytnost spravedlivého celoevropského azylového systému zdůraznil i nejmenovaný zástupce fojtského okresního úřadu, se kterým ČTK hovořila. Podle něj se potřeba unijního řešení ukázala už v roce 2015 za předešlé migrační krize. Lidé v Česku i Polsku tak v minulosti a nyní nahlíží na problém tak, že je dobře, když migranti na cestě do Německa jejich zemí jen projdou.

Za další potíž pak označil příliš štědré stimuly, které migranty do Německa lákají. "My pak vypadáme tak trochu jako země peciválů," řekl s tím, že kladně hodnotí snahy české vlády zapojit například ukrajinské válečné uprchlíky do trhu práce. Jako země peciválů je označováno mytické místo, kde lidé nemusí pro svou obživu pracovat, neboť jim k získání jídla a pití stačí jen otevřít ústa.

Fojtský zemský okres upozorňuje i na to, že problém s rostoucí nelegální migrací vyvolává značnou nespokojenost obyvatelstva. "Nechci malovat čerta na zeď, ale víme, co historie přinesla," řekl nejmenovaný zástupce úřadu o vzestupu nacismu v Německu, který vedl v Evropě ke druhé světové válce. Dodal, že nespokojení obyvatelé potom hledají řešení u Alternativy pro Německo (AfD). Tato populistická až krajně pravicová strana je v Německu na vrcholu popularity, v Sasku v průzkumech jasně překonala vládní Křesťanskodemokratickou unii (CDU) premiéra Kretschmera. Členem konzervativní CDU je také Hennig.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 21.05.2024 ČTK

Reklama

20°C

Dnes je úterý 21. května 2024

Očekáváme v 09:00 21°C

Celá předpověď