Nargeolet byl zmatený. Nacházel se v hloubce kolem 2900 metrů, jen asi čtyřicet kilometrů od nejslavnějšího parníku. Do té doby předpokládal, že kolem potopené lodi je pusto a prázdno. Sonar však sděloval něco jiného.
Objekt byl polodlouhý a co bylo podivné, jeho signál byl až nápadně podobný tomu, jenž vydával Titanic. Mohlo jít o jinou ztroskotanou loď nebo například podmořskou horu? To hlubinný průzkumník ani jeho kolegové netušili. Záhadu se podařilo rozluštit až o šestadvacet let později pomocí moderních technologií.
Signál u Titanicu
„Provedl jsem více než třicet ponorů, až nyní ale mohu s jistotou říct, že v roce 1996 zachytil sonar podivuhodný ekosystém,” řekl Paul Nargeolet. „Korálový útes, na němž se to doslova hemží životem.”
Podvodní roboti s kamerami s ultra vysokým rozlišením natočili barevné bambusové a studenovodní korály a širokou škálu hub, vyrůstající z čedičového podloží. Mezi nimi se proháněli humři a ryby. Podmořský svět je neobvyklý tím, že se mu daří nejen v absolutní tmě, ale především v chladných vodách severního Atlantského oceánu.
„Odhalení tohoto dříve neznámého ekosystému přináší revoluční změnu v chápání a studiu hlubinného mořského života,” vysvětluje Steve Ross z University of North Carolina. „Budeme se ho proto snažit zmapovat do nejmenších podrobností.”
Nový ekosystém
Vědci již odebrali vzorky vody, jež budou podrobeny analýzám DNA. Objev zároveň srovnají i s mořskou biologií na Titaniku. „Jsme zvědaví jak se rozmanitost forem života a jeho koncentrace bude na přírodním a umělém útesu lišit,” říká Ross.
Houby a korály se totiž na dno oceánu musely nějakým způsobem dostat. Odborníci proto chtějí provést také počítačové simulace, aby lépe pochopili, jak se tyto organismy šíří po mořském dně.
Zdroje: www.geekwire.com, www.sciencealert.com, www.dailymail.co.uk, www.grunge.com
