Jaká bude inflace?

Pro zjištění budoucí inflace potřebujeme znát:
1) Kolik nových peněz v oběhu M2 vzniklo?
Lze to zjistit na oficiálních stránkách centrální banky. Nejrychlejší způsob je zde: https://tradingeconomics.com/. To však ještě nestačí. V ČR byla inflace 20 % a peněžní zásoba rostla více méně stejně, 6 % až 9 %, jako každý rok. A tak se musíme ptát dál.
2) Kam nové peníze putují?
Kdo je vytváří a kdo je dostává? V dnešní době existují tyto způsoby vzniku nových státních peněz.
Přes hypoteční půjčky.
Zde peníze dostávají přímo lidé, a tak ceny rostou v nemovitostním sektoru, a dále záleží na lidech, jak peníze utrácí. Většinou trochu projdou přes spotřebitelský koš a nakonec skončí v aktivech, kde inflaci stát nesleduje.
Přes státní dluh.
 Zde peníze dostávají státní zaměstnanci, jako jsou důchodci a lidé v nouzi. Ti hodně utrácejí za spotřebu, a tak navyšují měřenou inflaci. Dále sem patří učitelé, politici, hasiči, policisté. Opět záleží na tom, za co lidé peníze utrácejí. Dále sem patří také firmy, příjemci dotací, zde je to vyšší dívčí. Celkem je tedy potřeba znát % zastoupení jednotlivých státních výdajů vůči celkovým výdajům.
Přes spořící účty a protiinflační dluhopisy atd.
Zde peníze leží na účtu a nevytvářejí inflaci, dokud je majitel neutratí. Má to tedy trochu potenciál ve velkých krizích tvořit inflaci a bubliny. Opět záleží na tom, jak lidé tyto peníze dále utratí.
3) Tržní poptávka a nabídka.
I když se nezvyšuje množství peněz v oběhu, peníze mohou ztrácet hodnotu právě díky svobodě volby. Státní peníze mají právní výhodu nuceného používání, a tak hraje roli, jak moc lidé využívají peníze (ti, kteří nemusí). Kvalitní peníze, jako dolar, jsou drženy a používány i bez násilného nátlaku. Díky poptávce a nabídce nemusí jejich hodnota klesat, i když jsou znehodnocovány novými penězi. Je tedy potřeba sledovat, jak se státu daří, kde je vynucováno používání těchto peněz. Zároveň je potřeba sledovat, kolik lidí peníze používá. Zde je potřeba sledovat i ty, kteří je drží jako spoření a rezervu, protože i samotné držení je využívání.
4) Rychlost oběhu peněz.
Nesmíme zapomenout na ještě jednu důležitou věc, a tou je rychlost oběhu peněz. Pokud je peněz v oběhu hodně, ale rychlost peněz je malá, inflace nevznikne. Jinými slovy, když lidé peníze nepoužívají a mají je na spořícím účtu a podobně. Tohle je hodně nepředvídatelné, protože nevíme, co lidi vyděsí a oni začnou peníze používat. Problém může nastat, když se lidé začnou bát inflace a začnou kupovat všechno možné, což vytváří větší rychlost oběhu peněz a tím i inflaci. Protože peníze, které byly dosud nevyužité, jsou najednou v oběhu, a ceny na trhu s těmito penězi nebyly brány v úvahu.
Celosvětový nárůst inflace v letech 2022 a 2023 byl hlavně kombinací dávání peněz přes stát a přes nízké úroky na hypotékách. Následně lidé je použili na nákup věcí ve spotřebním koši. V předchozích letech inflace nebyla o tolik nižší, pouze byla v aktivech, jako jsou nemovitosti, akcie, půda a další. Inflace peněz tak znehodnocovala jen jinde.
Může vytvořit inflaci nedostatek nějaké suroviny?
Ne. Podrobně vysvětluji v tomto článku:
petrborovec.blog.idnes.cz/c/799332/kdy-se-prestane-zdrazovat.htmlStejně to platí i u kryptoměn.
Bitcoin má v jedné zemi nucený oběh, ale stejně jako u české koruny záleží na tom, jak moc ho lidé využívají ke spoření, placení a půjčování. Pokud si lidé začnou využívat jiné stejně dobré nebo lepší peníze, je jedno, že jsou málo inflační, nebo že mají nucený oběh, tak či tak ztratí hodnotu díky nahrazení konkurencí. Horší peníze může zachránit jen využití státu k obraně před konkurencí, pomocí zdanění a přísnějších regulací, nebo úplným zákazem a tím vytvořením monopolu na jednu kryptoměnu.
Závěr:
Kvůli tomu, že bohatí lidé už vědí, jak to funguje a jak jsou znehodnocovány peníze, tak se inflace hlavně přesouvá do aktiv a do spotřebního koše minimálně. Velká inflace tedy dokáže vzniknout jen při krizi, kdy lidé nové peníze použijí ze spořících účtů, a hlavně když vláda začne řešit problém lidí penězi (dluhy) a ne tvorbou hodnoty.
Také si můžeme všimnout, že silně socialistická vláda tvoří hodně peněz, které jdou lidem, co je utrácí za věci ve spotřebním koši. Plus omezuje a deformuje trh. Inflace tedy roste snáze a nemusí tedy být tvořeno tolik nových peněz. Centrální banka tedy musí držet úroky vysoko. Na druhou stranu, konzervativní vláda, která netvoří deficit a splácí dluh, snižuje objem peněz, a o to více centrální banka musí snížit úroky, aby samotní lidé si znehodnotili peníze sami a přitom pokřivili trh, což vytvoří časem další hospodářský cyklus (krizi). Buď se tedy okrádá státním přerozdělováním, nebo inflací. Jediná vláda, která neokrádá, je taková, co necílí inflaci a nevynucuje právně používání vybraných peněz, tedy nedrží monopol na peníze. Dovoluje konkurenci a níž by jí danila a omezovala regulací, tedy kapitalistická vláda. Bez zrušení cílování inflace se nelze vyhnout pokřivení trhu, a jen si vybíráme, kdo vytvoří krizi. Lidé nebo monopolní firma?
Děkuji, že se zajímáte o důsledky lidského jednání.