Teresa Zhang

23. 9. 2023

Brání vám při hubnutí chuť k jídlu? Podle výzkumů může nerovnováha centra sytosti v mozku působit na vyšší touhu po jídle . Čím je příjem potravy kaloričtější, tím je tento stav horší.

Pro obnovení rovnováhy mezi pocitem hladu a chutí k jídlu někteří lékaři doporučují vynechat jednu večeři týdně, aby se obnovily signály hladu v těle, protože přerušovaný půst může tělu přinést zdravé změny.

Lékař tradiční čínské medicíny dr. Hu Naiwen představil metodu hubnutí, při níž lze zhubnout minimálně jedno kilo za měsíc pouhým omezením jednoho jídla týdně.

Hu zkusil každý čtvrtek večer vynechat večeři a jindy jíst pravidelně. Po omezení pouze jednoho jídla týdně Hu zjistil, že překonal dočasný hlad. Minimální půst pomohl Huovi obnovit citlivost centra sytosti v hypotalamu, které je zodpovědné za signalizaci plnosti a schopnost přestat jíst.

Lékař čínské medicíny říká: „Když budete jíst, kdykoliv budete chtít, a cokoliv budete chtít, centrum sytosti bude nečinné a přestane vysílat signály.“ Hu doporučuje občasné vynechání jídla každému, kdo mívá velkou chuť k jídlu, aby se centrum sytosti resetovalo.

Půst opravuje hypotalamus

Fungování lidského centra sytosti v hypotalamu souvisí s hormonem zvaným leptin.

Když tělo pociťuje hlad, hladina leptinu je nižší, ale po jídle se opět zvyšuje. Jakmile hypotalamus leptin přijme, signalizuje plnost.

Neznamená to však, že čím více leptinu máte, tím snáze se budete cítit plní. Vzhledem k tomu, že tuková tkáň může produkovat leptin, lidé s obezitou ho vylučují více – hypotalamus se tak stává znecitlivěným, což způsobuje potíže při vysílání signálu plnosti.

V poslední době se mnoho studií zaměřilo na dopad omezení stravy na pocit sytosti. Některé studie zjistily, že omezení příjmu kalorií může snížit hladinu leptinu v těle a zabránit tak nerovnováze hypotalamu v příjmu leptinu.

Konzumace většího množství vysoce kalorických potravin, jako jsou tuky, sacharidy, fruktóza a sacharóza, však snižuje citlivost hypotalamu na pocit sytosti po jídle.

Jiná studie ukázala, že pro obézní pacienty je obtížné cítit se sytí kvůli zánětu hypotalamu a zablokovaným neurocytárním drahám, které vyvolávají pocit sytosti, a že půst může zánět hypotalamu zlepšit.

Načasování půstu je zásadní. Klinická studie zjistila, že omezení jídla před 15. hodinou a půst po zbytek dne může zlepšit citlivost těla na inzulín a snížit chuť k jídlu v noci. Posílí se i schopnost lidského těla spalovat tuky.

Vědci se domnívají, že vynechání večeře je zdravé, protože metabolismus se v noci zpomaluje. Metabolická aktivita lidského těla je nejaktivnější ráno. Pokud se ráno postíte a večer hodně jíte, zvyšuje se pravděpodobnost metabolické nerovnováhy.

Úspěšné hladovění zlepšuje kvalitu spánku

Dr. Yang Jingduan, lékař čínské a západní medicíny a ředitel Yangova integrovaného lékařského centra ve Spojených státech, se podělil o svou osobní změnu těla po večerním hladovění. Yangovy výsledky jsou opakem závěrů vědeckých výzkumů.

Aby zhubl, vyzkoušel takzvaný půst 16:8 – denně jedl v osmihodinovém časovém rozmezí a zbylých 16 hodin pil pouze vodu nebo nápoje s nulovým obsahem kalorií, jako je černá káva a čaj.

Yang se původně rozhodl nesnídat. Místo toho si ráno dával šálek kávy s ovesným mlékem.

Ovesné mléko však obsahuje 250 kalorií. Yang také zjistil, že vynechávání snídaně ovlivňuje jeho pracovní výkon, zejména když má hodně práce a nemůže si dát včas oběd. Cítil se vyčerpaný a podrážděný a bylo pro něj obtížné se soustředit.

Yang přešel na noční půst, protože vynechávání snídaně mu nedodávalo dostatek energie k efektivnímu zvládnutí dne.

Podle jeho slov bylo zpočátku těžké nejíst v noci. Po náročném dni si chtěl odpočinout a byl zvyklý sedět v kuchyni, dívat se při jídle na televizi a vynechání večeře mu činilo život nudnější. Někdy měl hlad a chtěl se před spaním najíst.

Yang však po vynechání večeře zjistil řadu pozitivních změn ve svém těle.

Jakého výsledku těmito změnami dosáhl?

1. Jeho hmotnost se snížila z 89 kg na 81,6 kg. Výrazně se mu také zmenšilo břicho a pas z 96,5 cm na 86,30 cm.

2. Yang se odpoledne a večer cítil plný energie. Bolesti hlavy zmizely a už se necítil unavený a vyčerpaný. Yang uvedl, že jeho tělo již nebylo závislé na tom, zda mu energii dodá večeře. Jeho tělo také účinněji spalovalo zásoby cukru a tuku.

3. Změna životního stylu se stala velkým přínosem – nemusel věnovat čas přípravě, jídlu a úklidu po večeři, takže měl večer více volného času na cvičení, čtení a meditaci. Zjistil také, že může jít spát o jednu až dvě hodiny dříve.

4. Zlepšení kvality spánku se stalo čtvrtou změnou. Yang dokázal vydržet prospat sedm hodin a ráno se snadno probudit.

Půst by měl být pozvolný

Yang prohlásil: „Pokud chcete, aby byl váš přerušovaný půst úspěšný, měli byste jej zavádět postupně. Pokud jste zvyklí jíst tři jídla a svačiny denně, může být obtížné se najednou postit 16 hodin.“

Podle něj by se mělo začít s desetihodinovým přerušovaným půstem a postupně ho prodloužit na 12, 14 a 16 hodin. Yang také navrhuje zvýšit počet dní půstu z jednoho dne v týdnu na dva, tři a čtyři dny. Postupné zvyšování délky půstu buduje pocit úspěchu a dává tělu čas, který potřebuje k adaptaci.

Yang nám připomíná, abychom se necítili poraženě nebo slabošsky, pokud někdy porušíme postní rozvrh. Řekl, že přerušovaný půst bude mít v průběhu vždy poklesy a výpadky. Pokud se budeme držet rutiny a uděláme si z ní zvyk, výsledky se dostaví.

Přestože se půst zaměřuje spíše na dobu jídla než na kalorie, Yang nás varuje, že při 16hodinovém půstu může dojít k pocitu potřeby náhrady příjmu potravy. Tělo může chtít sníst více, než potřebuje, aby nahradilo ztracená jídla.

Přejídání však může účinnost půstu narušit. Naopak, pokud je příjem kalorií nižší než 1 200 kalorií denně, drasticky sníží rychlost metabolismu a způsobí úbytek svalové hmoty.

Kromě toho by každý, kdo se postí, měl během půstu jíst více rostlinných a organických potravin, aby se vyhnul konzumaci většího množství cukru a tuku. Lepší výsledky přinese také vyšší příjem vody s přiměřeným pohybem během půstu.

Z původního článku americké redakce deníku The Epoch Times přeložila Kateřina Kudláčková.

Související témata

Přečtěte si také

VIDEO: Rozhovor s Liborem Vondráčkem o Chartě 24, EU a praxí prověřeném protimigračním opatření
VIDEO: Rozhovor s Liborem Vondráčkem o Chartě 24, EU a praxí prověřeném protimigračním opatření

S Liborem Vondráčkem o zveřejnění Charty 24, o (ne)spravedlivosti volební pětiprocentní hranice a účinném omezení přílivu ilegálních migrantů, ještě než se vydají přes moře.

Deník New York Times uznal, že vakcína proti covidu škodí
Deník New York Times uznal, že vakcína proti covidu škodí

Deník New York Times (NYT) uznal, že vakcína proti covidu škodí. V rozsáhlém článku, který napsala jejich hlavní pandemická reportérka Apoorva Mandavilli, noviny píší o „tisících“ lidí na celém světě s touto zkušeností, i když podle mnoha odborníků, kteří ohledně této problematiky křičí už léta, jde spíše o miliony.

Rakovina a stres: Smrtící duo, které musí lékaři a pacienti zvládat společně
Rakovina a stres: Smrtící duo, které musí lékaři a pacienti zvládat společně

Výzkum varuje před začarovaným kruhem v podobě stresu, rakoviny a mikrobů, který začíná v okamžiku stanovení diagnózy...

Čína buduje „superdatabázi“ vědeckých výzkumů, naplnit ji má AI sbírající volně dostupná data
Čína buduje „superdatabázi“ vědeckých výzkumů, naplnit ji má AI sbírající volně dostupná data

Specializovaná pracoviště sídlící v čínské technologické Mekce Šen-čenu nyní vyvíjejí AI nástroje na zpracování obrovských objemů dat za účelem vytipování špičkových výzkumů a předních vědců v některých klíčových oblastech. Vzhledem k současné rivalitě mezi Spojenými státy a Čínou může takový nástroj poskytnout Pekingu prostor pro vytěžování volně dostupných západních zdrojů.

Jaké jsou dle kandidátů do EU nejvážnější hrozby pro svobodu projevu a pluralitní demokracii v unii?
Jaké jsou dle kandidátů do EU nejvážnější hrozby pro svobodu projevu a pluralitní demokracii v unii?

Společnost pro obranu svobody projevu se ptala kandidujících politických stran a hnutí na postoje k informacím, cenzuře a svobodě projevu, které mohou být pro voliče důležité při jejich rozhodování.