Švédsko Čechy nechápe. Vždyť nová verze gripenu je srovnatelná s F-35, tvrdí

Česká republika provozuje čtrnáct letounů JAS-39 Gripen C a D, z toho dvanáct jednomístných a dva dvoumístné. Ty si pronajala na deset let v roce 2004 přímo od Švédska. Kontrakt za zhruba 20 miliard korun se Česku vyplatil i díky takzvaným offsetům. Smlouva byla následně prodlužována. Nyní platí do roku 2027, respektive s opcí do roku 2029.

F-35 jsou drahé, F-16 pro naše účely stačí, říkají na nové stroje na Slovensku

„Nepřímé offsety tuzemským firmám přinesly kontrakty za 31,5 miliardy korun, což odpovídá 124 procentům závazku. Přímé programy pak přinesly dalších 5,4 miliardy korun,“ uvádí zástupci SAAB. Výrobce by byl podle svých slov schopen opět v nemalé míře podpořit domácí průmysl. Tím by finanční výhodnost kontraktu byla ještě mnohem výraznější. To by ale muselo Česko jednat. A to se neděje.

„České straně nabízíme převod stávající flotily stíhacích letounů JAS-39 C/D Gripen, pokud si od nás koupí nový model Gripen E. Orientační cena za jednu letku, tedy 12 letounů je necelých 25 miliard korun, za dvě letky, 24 kusů pak zhruba 50 miliard korun,“ říká Franzén.

To rozporuje Jiří Táborský, mluvčí ministerstva obrany. „Jde o nabídku z letošního července, která se objevuje s označením ‚letka gripenů zdarma‘. Nicméně žádná nabídka, podle níž bychom dostali letku gripenů zadarmo, neexistuje. Nabídka se týká toho, že by nám švédský stát přenechal nyní pronajaté Gripeny C/D za předpokladu, že si koupíme nových 12 Gripenů E,“ říká Táborský.

„Takže příběh o gripenech zdarma je lež. Stejně tak neplatí, že jsme se švédskou nabídkou nezabývali. Dřívější nabídka švédské vlády byla posouzena v rámci vojenského doporučení a na jeho základě dostala ministryně obrany od vlády jasný mandát jednat s vládou USA o pořízení 24 letounů 5. generace,“ dodává.

Obrana nás nepochopila, tvrdí Švédsko

To ale Švédsko popírá a diplomaticky uvádí, že ze strany ministerstva obrany se jednalo o nepochopení. „Informace vašich představitelů ministerstva obrany o tom, že naše nabídka gripenů je dražší a méně výhodná než v případě strojů F-35, musí být založena na nedorozumění, protože Švédsku nebylo dovoleno předložit komplexní a podrobnou oficiální nabídku, pouze jsme předložili nevyžádanou orientační cenu,“ vysvětlil redakci iDNES.cz Joakim Wallin, zástupce státní agentury ze Švédska.

KOMENTÁŘ: Přestaňte lhát o stíhačkách F-35. Daňový poplatník si to zaslouží

Táborský jako jeden z důvodů potřeby letounu takzvané páté generace uvádí i koordinaci s drony, nebo například s dělostřelectvem. Tyto systémy má Česko objednané z Francie v podobě houfnic Caesar. Případný tendr na tři veliké drony byl zrušen, nyní vojáci chtějí stovky malých dronů, pokud i tato představa nebude přehodnocena.

„Nejde jen o letadlo, ale také o prvek PVO (protivzdušná obrana, pozn. red.) a extrémně schopný senzor, který se díky minimální viditelnosti pro radary dostane s velmi malým rizikem nad území nepřítele a může tam nejen zaútočit, ale hlavně sesbírat data o nepřátelských pozicích, počtech jeho jednotek, druzích techniky a tak dále. A všechna tato data umí propojit s daty z jiných systémů, vyhodnotit je a poskytnout dalším systémům v AČR nebo v NATO,“ říká Táborský a zmiňuje pak i neviditelnost stroje a jeho pokrokovost po další léta.

Gripen ve světě JAS-39 Gripen využívá Švédsko (146 strojů), Česko (14 strojů), Maďarsko (14 strojů), Velká Británie (1 stroj). Dále pak Jihoafrická republika (28 strojů) a Thajsko (12 strojů). Brazílie má objednaných 28 strojů nejnovější generace E a 9 strojů typu F. 12 letounů zvažují i Filipíny.

Bývalý zkušební pilot SAAB a uznávaný expert Jussi Halmetoja je ale k pomyslné neviditelnosti skeptický, navíc jako expert vysvětluje výhody nové verze Gripen E a jeho senzorické schopnosti. „Gripen E se může pochlubit elektronickým vybavením srovnatelným s F-35. Data ze všech senzorů v Gripenu E se kombinují a poskytují ucelený obraz o okolí letadla a díky systému Digital Aperture System (DAS) má pilot 360stupňové povědomí o okolí. To vše lze samozřejmě sdílet se spojenci a jejich technikou, včetně případných systémů PVO a dalších,“ říká.

Prostředky elektronického boje

Halmetoja odmítá letouny kategorizovat podle generace. „V SAAB jsme přestali mluvit o pomyslných generacích před lety, protože technologie Gripenů, a tedy i schopnosti, lze vylepšovat téměř denně. Hlavním rozdílem mezi letouny čtvrté a páté generace, jako je F-35, je stealth funkce, to jest obtížnost detekce radarem. Gripen přistupuje k přežití odlišně, k ochraně před elektronickou detekcí využívá účinné prostředky pro elektronické válčení a vytváří elektronický štít chránící stíhačku,“ vysvětluje bývalý zkušební pilot.

„Nevybrali jsme si cestu stealth, rozhodli jsme se jít chytrou cestou. Ve skutečnosti jsme na tom v některých aspektech dokonce lépe než naši američtí konkurenti. Dále, pokud jde o samotné stealth schopnosti, jedná se o velmi drahou technologii navrženou speciálně pro pronikání hluboko nad nepřátelské území,“ vysvětluje.

„Schopnost neviditelnosti radarů bychom neměli přeceňovat. Stealth funkce jsou jedním ze způsobů, jak zajistit přežití. Ale když se podíváte na dnešní systémy a senzory, které již byly nasazeny a integrovány zeměmi, které považujeme za soupeře, jako je Rusko a Čína, ale také Indie, pak ty zahrnují akustické senzory, pasivní senzory, nízkofrekvenční radary, které jsou navrženy k přímé detekci letounů s vlastnostmi stealth. Nemá je každý, ale tyto země už je mají. Pak je pomyslná neviditelnost překonána,“ říká.

F-35 mohou stát i s provozem 400 miliard, říká bývalý velitel vzdušných sil

Švédský pilot varuje i před vysokou poruchovostí, tedy tím i uzemněním stíhaček konkurence. „Dostupnost gripenů se obvykle pohybuje nad 80 %, ale během misí může překročit i 90 %. Pro srovnání, dostupnost F-35 se pohybuje kolem 50 %, což by pro české letectvo mohlo představovat vážné problémy. Nemluvě o potřebné infrastruktuře a servisní náročnosti, včetně potřebného pozemního personálu,“ dodal na závěr Jussi Halmetoja.