Možný problém s ústavností. Poslanci předělají Lex ČEZ 2, vzali si na to měsíc času
Sněmovní ústavně-právní výbor přerušil projednávání sporného vládního návrhu novely zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, známý jako Lex ČEZ 2. Pokračovat bude podle informací iROZHLAS.cz 18. října. Do té doby se chce vládní koalice dohodnout, jak návrh změní. Podle některých právníků i poslanců totiž návrh může mít problémy s ústavností.
„Vládní koalice není připravena o vládním návrhu v této podobě teď hlasovat,“ zdůvodnil požadavek na přerušení projednávání předlohy předseda poslanců ODS a místopředseda výboru Marek Benda.
Zpravodaj zákona a člen ústavně právního výboru Karel Haas pro iROZHLAS.cz řekl, že vládní koaliční strany ještě o tom, co konkrétně s návrhem sporné novely během následujícího měsíce udělají, jednají. „Potřebujeme čas,“ uvedl. Haas normu už dříve v rozhovoru pro iROZHLAS.cz kritizoval.
ČEZ znovu prodloužil lhůtu na podání finální nabídky na dostavbu Dukovan. Dostal další žádost o odklad
Číst článek
Přezdívku Lex ČEZ norma dostala poté, co do ní ministerstvo spravedlnosti vložilo sporný paragraf, který by vyhovoval právě polostátnímu ČEZ ke snadnějšímu rozdělení firmy a vytěsnění menšinových soukromých akcionářů z nově vzniklé části, kterou si zvolí majoritní akcionář. Takovou transformaci přitom chtěla udělat podle dřívějších vyjádření premiéra Petra Fialy v ČEZ vláda, aby mohla ze sta procent ovládnout elektrárny. Nyní má stát v ČEZ podíl 70 procent.
Původně se měla úprava dokonce přímo vztahovat na společnosti obchodované na burze, které působí v kritické infrastruktuře a stát v nich má většinu. Což vše splňuje fakticky jen ČEZ. To ale jako neústavní odmítla Legislativní rada vlády. Ministerstvo spravedlnosti poté novelu rozšířilo na všechny veřejně obchodované společnosti a po schválení vládou jí poslalo do sněmovny.
V rozporu s ústavou
Jenže jak někteří právníci, tak i poslanci poukazovali, i upravený Lex ČEZ 2 může být v rozporu s ústavou. Sporný paragraf totiž stále obsahoval i změnu, kdy pro rozdělení firmy s nerovnoměrným výměnným poměrem akcií by místo dosavadních 90 procent hlasů stačilo jen 75 procent akcionářů přítomných na valné hromadě. Současně by ale museli být přítomni držitelé aspoň dvou třetin základního kapitálu.
Mám pochybnosti o ústavnosti lex ČEZ. S vládou o tom chceme debatovat, říká poslanec ODS Haas
Číst článek
Jak upozornil právník Petr Bezouška, teoreticky by tak stačilo k vytěsnění minoritních akcionářů z části nějaké společnosti jejímu většinovému vlastníkovi jen 51 procent hlasů. Pro klasické vytěsnění minorit z celé firmy je přitom potřeba vždy nejméně 90 procent ze všech akcionářů.
„Takže i většinový akcionář s takto těsnou většinou pak může s minoritou zacházet způsobem, který je opravdu v rozporu s ochranou vlastnického práva. Takto velká minorita (49 procent) přitom už není jenom něco pasivního, že by nemohla spolurozhodovat,“ upozornil Bezouška na přetrvávající neústavnost. Podle něj by navíc taková úprava byla v zemích EU dost výjimečná.
Spory mohou trvat roky
Podobně se na vládní návrh díval i právník Petr Kališ z kanceláře Cerha Hempel. „Jako neústavní to stoprocentně napadáno bude. Po dobu řešení těchto sporů to tedy jak ČEZ, tak i dalším společnostem, které tuto novou normu obratem využijí, nepřispěje k jejich právní jistotě,“ upozornil Kališ. Spory by totiž mohly trvat roky a valné hromady napadených firem by podle něj byly paralyzovány.
Kališ také dřív uvedl, přijatelným kompromisem pro rozdělení společnosti s nerovnoměrným výměnným poměrem akcií by bylo zachování 90procentní hranice souhlasu, ale jen majitelů akcií přítomných na valné hromadě. Ne tedy všech jako doposud.
ČEZ vydělal v prvním pololetí 22,3 miliardy korun. Neočekávaný zisk zatížila zvláštní daň windfall tax
Číst článek
„Pokud by ta (vládní) úprava byla kompromisnější a blížila se podmínkám sgueeze-outu, tak ta napadení pro neústavnost budou velmi obroušena,“ uvedl Kališ. Jakou cestou se vydají poslanci během následujícího měsíce zatím není jasné. Možností je podle informací iROZHLAS.cz několik. Například někdo podá pozměňovací návrh nebo mohou novelu vrátit k přepracování či normu s úpravami předložit jako nový sněmovní návrh.
Předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) úpravu novely také podpořil, a to právě kvůli možné protiústavnosti a nebezpečí mezinárodních arbitráží. Náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav, který do novely celý sporný paragraf osobně dodal, poslancům na výboru řekl, řekl, že názor o protiústavnosti respektuje. I když jde o věc právního názoru. Ministerstvo si podle něho nechalo zpracovat podrobný rozbor s cílem vypořádat všechny problematické body předlohy.
Přijetí návrhu vládou vedlo letos před létem k propadu akcií ČEZ na pražské burze o více než 300 korun pod hranici 900 korun za akcii.
