Dovednosti z oblasti IT můžete uplatnit prakticky kdekoli

Působíte jako proděkan pro vnější vztahy na Fakultě informačních technologií (FIT) VUT v Brně. Co si pod touto funkcí mohou čtenáři Kultu představit?

Nejdřív chci upozornit, že každá fakulta v České republice má na této pozici trošku jinou agendu. Konkrétně já se tedy starám o zahraniční vztahy, vztahy s  průmyslem, středními školami a obecně o PR a marketing. Mimo tohle všechno jsem si po dohodě s panem děkanem přidal ještě agendu podpory podnikavosti a tvůrčích aktivit studentů. Tedy startupy.

Každá z těch pěti oblastí, které jste vyjmenoval, má určitá specifika. Člověka pak napadne, jestli se to dá zvládat.

(chvíle přemýšlení) Musím uznat – nedělá se mi to zcela dobře. Je potřeba se věnovat opravdu mnoha aktivitám. Mluvit s  lidmi, všechno zvažovat, plánovat. Naštěstí se mi podařilo rozšířit marketingový tým, takže jsem si trošku uvolnil ruce.

Čím je FIT jako taková specifická?

Především je mladá. Vloni jsme oslavili dvacet let jejího fungování. S tím se pojí i to, že jsme fakulta celkem malá, tím pádem zde stále panují přátelské vztahy a  snáze se spolu domluvíme. Dokonce když jsme slavili ono kulaté výročí, tak jsem si dělal při přípravě podkladů takový drobný průzkum, kde se právě přátelský přístup objevoval velmi často a na prvním místě. Jen na vysvětlenou pro vaše čtenáře, třeba jinde na fakultách je tolik ústavů, že se jejich členové tak moc neznají. Spíš jen v rámci jednotlivých ústavů.

Kde je u vás vytyčená hranice mezi teoretickými znalostmi a jejich uvedením do praxe?

Jsme technika, takže tu hranici máme posunutou spíš k praktičnosti. I  když, my vzdělávání obecně chápeme tak, že není nutné nalít do studentů všechny vědomosti… Ačkoli až tohle studenti budou číst, tak se asi pobaví. Naším smyslem je především naučit je metodicky postupovat při řešení jednotlivých problémů. Naučit je úlohu rozebrat na jednotlivé části, hledat a najít různé možnosti jejich řešení a pak to dát celé dohromady. Vědomosti samozřejmě také, ale především jim dát dobrý základ v klíčových oblastech IT.

Jaký důraz kladete na již zmiňovanou spolupráci s průmyslem?

Velký. Jednak proto, že jsme technika a také nás spolupráce s průmyslem do značné míry živí. Rozpočet fakulty je z  poloviny výuka a  z  poloviny věda. Máme smlouvy na výzkum a  zároveň s  průmyslem spolupracujeme na získávání různých grantů. Dnes totiž, když žádáte o grant, musíte mít ve většině případů aplikačního partnera, který ten výsledek bude využívat. Aby to nebylo tzv. do šuplíku. Je to také kvůli studentům, aby měli dostatečně širokou nabídku témat na diplomové práce. Aby zpracovávali praktické věci, které se reálně řeší. A  v  neposlední řadě si od našich partnerů zveme různé hosty, kteří studentům ukazují, jak se teorie praktikuje. Můj bývalý spolužák vlastní firmu na automatické zpracování sportovních zápasů. To je pro studenty nejen atraktivní, ale také plné aplikovaných příkladů, které se učí právě v teorii.

Jak je pro vás důležité, aby studenti absolvovali stáže v zahraničí?

Nejen zahraniční stáž, tedy praxi ve firmě, ale i studium v zahraničí vnímám jako možná nejdůležitější zkušenost, kterou může student získat. V technickém oboru obzvlášť a v IT úplně nejvíc, protože to je obor, který utváří celý moderní svět. Pracovní nebo studijní pobyt, to je zcela jiná zkušenost než chodit po kavárnách. A kromě jazykových dovedností, poznáte i jinou kulturu, budete mít větší nadhled a mimo jiné získáte i důležité kontakty.

Usnadňujete nějak novým studentům vstup na vaši univerzitu?

Ano, předeším organizujeme akci Start@FIT, což je víkend před začátkem prvního semestru, kdy akademici ve spolupráci se studentskou unií představí novým studentům školu a  prakticky je s  ní seznámí. S  pomocí svých vrstevníků, našich studentů z  vyšších ročníků, se přitom dozví, jak to na fakultě prakticky chodí. Například jak si zapsat předměty nebo si připravit rozvrh. Také pořádáme nepovinné kurzy, kde si lze dostudovat např. základy programování nebo matematiku. Existují totiž takoví, kteří pracovali s  kancelářskými balíčky od Microsoftu a  tomu říkají IT, a  pak přijdou jiní, kteří už za sebou mají úspěšný projekt třeba s Arduinem. (mikropočítač, pozn. red.)

Fakulta informačních technologií se může pochlubit i vlastními projekty. Například FIT Creative OpenSpace nebo Excel@FIT. Jaká je jejich náplň?

FIT Creative OpenSpace je program podpory vlastních projektů studentů. Míří na ty, kteří namísto práce ve firmě chtějí pracovat na svém vlastním nápadu. Pro ně jsme zařídili OpenSpace, kde jej ve skupině můžou realizovat. Excel@FIT, který se koná v dubnu, je takový „veletrh“, kde studenti představují výsledky svých projektů. Většinou se jedná o  výsledky diplomových prací. Sem pak chodí například i průmyslníci, protože řada z těch projektů má opravdu reálný dopad. V  té souvislosti bych ještě rád zmínil říjnový program ŽijemeIT, který studentům představuje naše průmyslové partnery. Ale pozor, nejde o nabídky práce! Jedná se o prezentaci odborníků prostřednictvím seminářů na dané téma, spojených s panelovou diskusí. Diskusních panelů se účastní většinou techničtí ředitelé, ale vystupují zde i absolventi naší fakulty

Na českých vysokých školách se v poslední době množí myšlenky pro zřízení funkce tzv. studentského ombudsmana. Uvažujete o takové funkci i vy?

Za současného stavu by mi na naší fakultě přišla taková funkce možná i zbytečná. Máme totiž velmi dobrou studentskou unii, která zajišťuje komunikaci s vedením fakulty. Zástupci unie jsou přítomni i na jednání s panem děkanem a  studenti s  námi otevřeně komunikují. A  máme i  další služby zaměřené na sociální bezpečí. Takže pokud by vznikla funkce takového ombudsmana, nevím, čím by pro nás byla v současné situaci přínosem. Nicméně debata se ale nyní otevírá a  je možné, že dojde k  reorganizaci právě tímto směrem.

Proč by měli mladí lidé po maturitě studovat právě na VUT v Brně?

Technika obecně je velmi progresivní obor, který má nejen u nás, ale především ve světě velkou perspektivu. Navíc,  IT je dnes úplně všude a díky tomu má snad ještě větší uplatnění. Je to neuvěřitelně dynamická oblast vědění a to, co my dnes používáme zcela běžně, jsme ještě donedávna považovali skoro za zázrak, např. chytré hodinky