Hlavní navigace

Český Honza chodil ZA rozumem NA zkušenou. Pošleme pro rozum i naše vlády

18. 9. 2023
Doba čtení: 12 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Velká písmena ZA a NA jsou v nadpisu záměrně. Je totiž velký rozdíl, když důchodci dostanou peníze ZA, nebo NA. A je jedno, kdo zrovna sedí ve vládě, problém stále trvá.

V předchozím článku Stát v příštích 2 letech dá důchodcům miliardy navíc nad rámec zákona. Problém je, že to neví jsem čtenářům slíbil, že si ještě napíšeme rozdílech mezi ZA a NA, o selském rozumu a o nerozumu českých vlád.

Bojuji za důchodce, bez ohledu na vlády

Abychom si to na začátku ujasnili. Bojuji za důchodce a brojím proti všem vládám, tedy když jejich konání je v rozporu se selským rozumem (a zde i Ústavou).

S pomocí poslanců jsem po 25 letech snah vybojoval pro důchodce lednové důchodové doplatky 2022 ve výši 960 500 000 Kč a v lednu 2023 997 200 000 Kč. Bohužel ale měli důchodci jen za červen a září 2022 při mimořádných valorizacích dostat na doplatcích další více než 2 miliardy, ale to se nestalo, neb toto příslušné ustanovení v zákoně opraveno nebylo.

Přestože lednové doplatky prohlasovala 30. 10. 2020 proti vůli ANO + ČSSD celá tehdejší opozice (dokonce se tehdy i KSČM přidala a za tou jsem byl osobně. Ono se říká „s komunisty se nejedná“, ale mě nešlo a nejde o politiku, ale o správnost, spravedlnost a ústavnost), dnes koalice, po svém nástupu k moci tato nejenže věc pro mimořádné valorizace nedotáhla do konce, ale dnes tvrdí opak toho, co před skoro 3 lety. Prý jsou ty doplatky špatně a mezi důchodci zavádí nerovnost. Jak to, že 30. 10. 2020 hlasovala KDU-ČSL pro doplatky a dnes je její resort proti?

Na této vládě se mi nelíbí, že nezavedla „mimořádné doplatky“, že se podílela na tom, jak špatně bylo zavedeno výchovné a jak špatně chce realizovat přechod výplat důchodů na kalendářní měsíc.

Na minulé vládě se mi nelíbí, že se podílela na špatně zavedeném výchovném, a hlavně jak brojila proti lednovým doplatkům, když jsem cestou skupiny poslanců podal k ÚS Návrh Pl. ÚS 47.18.

Na vládách po roce 1989 se mi nelíbí, že mj. důchody valorizovaly bez doplatků.

Onen zásadní a v podstatě jediný argument proti onomu Návrhu na zavedení „doplatků“ (kterému dal ale bohužel ÚS za pravdu) byl tento:

Všichni důchodci dostanou ZA rok stejný počet (v případě řádných valorizací 12) valorizovaných dávek důchodu a tak jsou si rovni. Jakýkoli (např. lednový) doplatek (resp. prosincový předplatek), tedy mezi důchodci navzájem různá část valorizace „navíc“, náležející na počáteční dny měsíce, co předcházejí jejich výplatnímu termínu v tomto měsíci, by naopak tuto rovnost porušoval a mezi důchodci tak zaváděl nerovnost.

Na první pohled to vypadá rozumně, že? Ale podívejme se podruhé a řádně. Už víme, že důchody se dnes berou na klouzavý měsíc, tedy někdo třeba 20. září na 20. 9. až 19. 10. apod.

Důchody se ale nevalorizovaly od 1. ledna, nýbrž od lednové splátky důchodu = někomu od 2. a jinému až od 24. ledna. Tedy každému od data jiného. („Modrookým učitelům přidáme na platu od 1. září a jinookým až od 15.?“)

Kdy dostanu valorizace? Nikdy

I ptal jsem se státu:

Kdy dostanu doplatek valorizace na dny 2. až 23. ledna, co prokazatelně důchodce s výplatním termínem 2. den v měsíci dostal?

Odpověď státu:

Neodpovím, neb tato otázka podle mne postrádá logiku.

Názor Ústavního soudu:

Neodpovím, ale tvrdím, že ta otázka je zavádějící.

A s Ústavním soudem (ÚS) já souhlasím. Ta otázka je zavádějící, ale v jiném smyslu, než si to myslí ÚS. Ona by nás totiž správná odpověď, která zní „nikdy“, zavedla ke správnému nálezu. Přeci pokud prvý něco dostane a druhý si s ním má být roven, musí to někdy dostat také, ne?

Dnes můžeme onu otázku lehce přeformulovat a třeba nás ke správnému nálezu dovede snáz.

Příklad matky dvou dětí: Novoroční a Silvestrovská

Novoroční (s N) matka dvou dětí (= ta co šla do důchodu 1. 1. 2023) s výplatním termínem důchodu 24., dostane v roce 2023 12 splátek důchodu mj. navýšených o 1000 Kč výchovného.

Kromě toho ale dostane v lednu „navíc“ mj. předplatek, poměrnou část výchovného ve výši 740 Kč, co jí náleží na dny 1. až 23. ledna, neb ona má nárok na výchovné od 1. ledna. (Dostane poměrnou část celého důchodu, tedy včetně výchovného).

Já se ptám, kdy těchto 740 Kč dostane manželka, resp. matka „Silvestrovská“ (byla v důchodu již na Silvestra 2022)? Odpověď? Nedostane je nikdy, neb jí je výchovné přiznáno až od lednové splátky důchodu = 24. ledna. (Předplatek je zde samozřejmě „doplatek“ vyplácený předem – ostatně tak je to i v zákoně, že důchodce má dostávat peníze dopředu, a ne pozadu – zpětně).

A ejhle – už to vyplouvá napovrch – někdo NA rok, ale i ZA rok 12 splátek důchodu plus předplatek a někdo předplatek ne. A to je ten druhý prosím v důchodu o den, anebo i mnoho let déle.

Příklad stoletých

Století dostávají přidáno 2000 Kč od narozenin, tedy dostávají předplatky (poměrnou část navýšení o 2000) na dny od narozenin do nejbližšího následujícího výplatního termínu.

Ti, co jim je 85 let, dostanou přidáno jen od výplatního termínu a žádné předplatky nejsou – to je samozřejmě také špatně.

Příklad klouzavého a kalendářního měsíce

V minulém článku jsem psal o připravované novele (mj. změna klouzavého měsíce na kalendářní). V jejích materiálech se píše mj.

V případě změny termínu splatnosti na pozdější termín splatnosti náleží jednorázový doplatek poměrné části důchodu stanovený za počet kalendářních dnů mezi původním a nově stanoveným termínem splatnosti; tento doplatek je splatný nejpozději v den, v němž by důchod byl vyplacen, pokud by ke změně výplatního termínu nedošlo.

Přeložme si to do češtiny.

Vláda mj. zruší výplatní termíny důchodu 2. a 4. den v měsíci. Těm, co jej měli, přiřadí termín nový, vyšší, neb nadále budou jen 6., 8., 10., 12., 14.

Pokud tedy někomu s termínem 2. přiřadí nově 8., vyplatí mu současně předplatek na 2. až 7., tedy na 6 dnů. (Logické, poslední dávka mu vydržela do 1. a další bude brát až 8.) V praxi to pro důchod 21 000 Kč bude cca 4200 Kč.

O hodnotu zde nejde, ale vidíme zde (správné!) tvrzení vlády, že shodných 12 splátek ZA rok na rovnost nestačí! Pro rovnost je potřeba, aby všichni dostali důchod (shodný, obdobný, spočtený mj. podle stejných pravidel) NA všech 365 (366) dnů v roce (obecně mezi sebou NA stejný počet dnů toho kterého roku).

A to se právě pomocí „mých“ lednových doplatků (ano, i ony mají být vyplaceny správně předem v prosinci jako předplatky) při řádných valorizacích již druhým rokem stalo. Bohužel se ale stále neděje (v souladu s chybným nálezem Pl. ÚS 47/18) u valorizací mimořádných, 85. narozenin a výchovného (viz výše).

Tam všude je totiž u zvyšování důchodu klausule „od splátky důchodu“ a to je zjevně špatně! Stejně jako zde by bez předplatku onen důchodce neobdržel důchod NA 6 dnů v roce, stejně tak dnes důchodci neobdrží mimořádnou valorizaci NA až 23 dnů v roce, osmdesátipětiletí NA dny od narozenin do výplatního termínu a loňské matky NA počáteční lednové dny.

Rozdíl mezi doplatkem a předplatem

Pokud něco někomu zapomenu zaplatit, zaplatím méně, než jsem měl, a že jsem měl platit, se dovím až po termínu, do kdy jsem měl platit, pak samozřejmě doplatek, neb lepší později než vůbec ne.

Pokud ale dlouho dopředu vím, že v prosinci vyplácím důchod na prosincové, ale i několik počátečních lednových dnů, pak mám samozřejmě tyto lednové dny vyplatit již zde v prosinci v nové, valorizované výši. Ostatně ono by zde i šlo ono slovo vůbec zrušit.

V oznámení před prosincovou (nikoli lednovou) dávkou důchodu by se psalo něco na způsob:

Váš důchod 20 480 Kč vám od 1. 1. zvyšujeme na 21 100 Kč. Z tohoto důvodu vám nyní v prosincové dávce zasíláme 20. 12. částku 7928 Kč na 20.–31. 12. a 12 933 Kč na 1.–19. 1., tedy celkem 20 861 Kč. Od 20. 1. vám pak budeme posílat celých 21 100 Kč nové výše důchodu.

A tak by to bylo všem jasné, nikdo se ničemu nedivil, a navíc by se důchodci konečně dověděli, na kdy že důchod berou.

Zrušení termínů výplat důchodů

V připravované novele, jak jsem psal minule, se chystá i zrušení termínů 15., 16., 18., 20., 22., 22., 24. Do Ústavů sociální péče (domovy důchodců apod.) se důchody pošlou místo 15. asi 13. dne, ale podstatné je, že od těch zbývajících vyšších termínů se odečte cca 10, aby se rovnoměrně rozdělily mezi termíny, které se budou nadále používat. To se dotkne cca poloviny důchodců, tedy 1,5 milionu.

A zase čteme:

V případě změny termínu splatnosti na dřívější termín splatnosti se důchod vyplacený v kalendářním měsíci, do něhož spadá nový termín splatnosti, ani důchod vyplacený v předchozím kalendářním měsíci nekrátí

Opět v českém překladu:

Někdo dostane 21 000 Kč např. 18. dubna na 18. 4. až 17. 5. a pak hned dostane 8. 5. na 8. 5. až 7. 6. Takže na 8. 5. až 17. 5. dostane důchod dvakrát, tedy dostane cca 7000 navíc (cca třetina z 21 000 důchodu). Stát tak NA rok 2024 utratí na důchodech o cca 10 miliard víc, aniž by o tom věděl (1 500 000 × 7000 = 10 500 000 000 Kč), neboť tvrdí:

Z hlediska státního rozpočtu neznamená tento postup v podstatě žádné dodatečné náklady, neboť při přechodu na nové období splatnosti bude na důchody vydáno téměř stejné množství prostředků, jako kdyby k tomuto přechodu nedošlo. Přihlíží se přitom i k tomu, že počet splátek v kalendářním roce zůstane stejný.

Tedy zde máme tuším již do třetice, čtveřice, pětice onen nesmyslný, nesprávný názor – tvrzení, že stejný počet splátek zajistí rovnost. Nezajistí!

Stát nejen že stejným počtem splátek udělá v rozpočtu díru 10 miliard, o které neví, on současně mezi důchodci napáchá protiústavní rozdíl ve stejné výši, neb zatímco polovině důchodců nedá navíc nic, té druhé pak cca 7000 Kč.

Že se tomu ani nechce věřit? Když ono to tak ale doopravdy je, viz příklad v úvodu minulého článku.

Zůstane onomu důchodci v peněžence navíc 7000 Kč? Samozřejmě, že ano. Můžeme se ale složit a za ty peníze poslat naše vlády pro selský rozum do světa…

Změna peníze neušetří, naopak

V materiálu připravované novely čteme i další velkou nepravdu.

Jeví se proto účelné změnit výplatní období z klouzavého měsíce na měsíc kalendářní, což je cílový stav, který odbourá lednové doplatky zvýšení důchodů, což bude představovat úsporu minimálně 1 mld. Kč ročně.

Jenže toto je další obrovská nepravda.

  • Při valorizaci 2022 v průměru o 805 Kč byly doplatky ve výši 960 500 000 Kč.
  • Při valorizaci 2023 v průměru o 825 Kč byly doplatky ve výši 997 200 000 Kč.

MPSV již řeklo, že v roce 2024 bude všem dána valorizace o 360 Kč. Kdybych chtěl lhát (vlastně bych nelhal), tak ne, že to bude minimálně miliarda, ona to nebude ani půlka. Hlavně ale MPSV nevidí, že neušetří ani jedinou korunu.

NA rok 2021 důchodce s výplatním termínem 20. dne v měsíci dostal NA 346 dnů důchod s valorizací 1/2021 a NA 19 (lednových) dní bez této valorizace.

NA rok 2022 i 2023 důchodce s výplatním termínem 20. dne v měsíci dostal s doplatkem NA všech 365 dnů důchod s valorizací 1/2022, resp. 1/2023.

A i v roce 2026 po přechodu na měsíc kalendářní udělá MPSV (ČSSZ) to samé, všem dá lednovou valorizaci NA všechny dny v roce, a neušetří tak ani jedinou korunu.

Příklad ze světa daní

Ještě jeden příklad pro nevěřící Tomáše.

Daň z nemovitých věcí se platí 1× za rok. Nechť i ona se platí na rok klouzavý a nechť i u ní určí stát datum, do kdy musí poplatník zaplatit daň. Hodně se o tom dnes mluví, že se tato daň zvýší, tak nechť to je „od splátky daně“ 2024, a sice dokonce diskutovaných 2× tolik než dnes. Tedy někdo bude místo 10 000 Kč platit celých 20 000 Kč ZA rok.

Pak nějaký první plátce daně zaplatí až 27. 12. 2024 částku 20 000 Kč na 27. 12. 2024 – 26. 12. 2025, aby druhý plátce daně musel již 2. 1. 2024 platit 20 000 Kč na 2. 1. 2024 – 1. 1. 2025. Oba ZA rok zaplatili stejný počet (jednu) „valorizovanou“ splátku daně. Jsou si rovni?

Samozřejmě, že ne. Vždyť první plátce de facto na celý rok 2024 zaplatil jen „starých“ 10 000 Kč a za těch dalších 10 000 Kč, co oproti druhému plátci NA rok 2024 ušetřil, si někde po celý rok 2024 může, na rozdíl od něj, dávat třeba každý den navíc jedno pivo v ceně 27 Kč.

Prostě podstatná je rovnost NA, a nikoli ZA.

Pokud z Čech vymizí selský rozum (a humor), můžeme to zabalit komplet. Nejen rozpočet, ale i právní systém

Bez politiky to asi nejde, ale pokud v ní není místo pro selský rozum, půjde to k šípku s „Petrem i Pavlem“. Tedy tohle s prominutím, pane prezidente, proti vám ani slovo. Víte, Stroupežnického Furianti byli z „Honic“, což je skoro jen přes vodu od mého rodného Kostelce nad Vltavou. A tak na ten „trh“ chodím jako furiant s úsměvem. Ostatně on si Vás bral do úst již Petr Bezruč: Všichni vy na Slezské, všichni vy, dím, nech je vám Petr neb Pavel.

Existuje pojem „občanská neposlušnost“. Že bych zavedl občanskou poslušnost? Vládě se předplatky u mimořádných valorizací zavádět nechce. Jediný, kdo ji k tomu může přinutit, je ÚS. Jedině on může zrušit klausuli „od splátky důchodu“ a přinutit tak vládu dát tam „od 1. dne příslušného měsíce“.

Poslechnete mne a napíšete mu? Ústavnímu soudu?

ÚS dal ve svém Pl. ÚS 47/18 za pravdu vládnímu nesmyslu, že doplatky by zavedly nerovnost. Já to ÚS nevyčítám. Vláda to hezky „okecala“, že to vypadalo důvěryhodně.

Chybou ÚS bylo jen to, že se neporadila s odborníkem – ekonomem, „počtářem“, matematikem, jak to správně s tou rovností je. Anebo že nenařídil jednání, neb na něm bych vládní pseudoargumenty rozcupoval na „takovýhle nudličky“.

Víme ale, že i člověk musí být dost velký na to, aby přiznal své chyby, dost chytrý na to, aby z nich těžil, a dost silný na to, aby je napravil.

E-mail na ÚS je podani@usoud.cz a „hlasujte“ nejen zde svými názory, ale napište i tam, zda doplatky (předplatky) podle vás způsobují nerovnost, nebo jsou naopak pro rovnost potřeba. Máte spolužáka, co uměl matematiku lépe než učitel? Přepošlete mu článek, ať také hlasuje. Ne, že by „velký“ ÚS měl poslouchat hlas lidu (a to vůbec nemyslím ironicky, respektuji, že je to nejvyšší orgán české justice), ale rozhodovat by měl podle (prokazatelné) pravdy, a ne tendenčního názoru vlády.

Víte, ono to tehdy s tím „vyjádřením vlády“ bylo tak. Ono to vlastně nebylo vyjádření, ale splnění rozkazu a to ÚS nerozeznal. Návrh Pl. ÚS 47/18 byl z opozičních poslaneckých lavic, dost často pirátských (co ale počítat umí, neb jsou většinově ajťáci a programovat bez logického myšlení nejde).

skoleni_15_5

A tak se vláda usnesla, že to musí navrhovat zamítnout, a to aniž by to nějak věcně studovala, jestli to hlavu a patu má, anebo ne. Jakmile se už usnesla, MPSV a Ministerstvu spravedlnosti teprve poté zadala zpracovat vyjádření, ale s tím, že toto musí respektovat její předchozí usnesení.

Jenže vyjádření nebylo odborným věcným posudkem, ale splněním politického zadání a podle toho také vypadalo. Prostě se pokusilo nějak obhájit, co obhájit nejde, neboť to není pravda. Proč tomu omylem dal ÚS za pravdu? Na to jsem názor napsal výše. Nicméně je to zářný příklad, jak to vypadá a dopadá, když se poslechne (politický) příkaz a neposlouchá (selský) rozum.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor získal na MFF UK Praha titul promovaný matematik. Posléze působil převážně v oborech výpočetní techniky. Nyní je důchodcem na plný úvazek a stará se o invalidní manželku.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).