Léky mohou ve vedru mít jiné účinky, varují lékaři. Místo zmírnění bolesti zvýší tlak i rozhodí ledviny
Vedro je pro lidský organismus nemalá zátěž. Problematické jsou zvláště dlouhotrvající extrémy. Nejohroženější jsou přitom nemocní a senioři. Němečtí vědci teď ale varují, že pozor by si měl dát každý, kdo bere určité druhy léků. Třeba i tak běžné jako aspirin nebo ibuprofen. Teplota totiž může ovlivnit jejich účinnost.
Ve vedrech můžou účinky některých léků nebezpečně zesílit. S varováním přišli vědci z německého Institutu Roberta Kocha ve své aktuální zprávě o vlivu klimatické změny na lidské zdraví.
Užívání auta, spotřeba masa, volba zaměstnání. Klima máme pořád v rukou, vyzývá klimatolog
Číst článek
V kombinaci s vedrem jsou nebezpečné například přípravky na vysoký krevní tlak. V horku se rozšiřují cévy, aby se co nejvíc krve dostalo do pokožky, a tělo se tak zbavilo nadbytečného tepla. Obvyklá dávka léků by proto při teplotních výkyvech mohla být příliš silná a tlak by tak mohl klesnout nebezpečně nízko.
Orgánům se navíc nemusí dostávat náležité množství krve, čímž výrazně stoupá i riziko infarktu, jak rádiu SWR řekla lékařka Univerzitní kliniky v Heidelbergu Alina Herrmannová.
Některé vybrané léky na tlak také ovlivňují pocit žízně. Může se proto stát, že pak člověk bude pít příliš málo. To platí například pro ACE inhibitory, které rozšiřují cévy tím, že snižují účinky enzymu přeměňující bílkovinu angiotenzin.
Léky na bolest ale dokážou krevní tlak naopak zvýšit. Například běžně užívaná léčiva, která obsahují látku ibuprofen. Nejenže v horku mohou tlak náhle zvýšit, ale podle doktorky Herrmannové také třeba zapříčiní i selhání ledvin.
Dostatečná hydratace
Lidé by si měli dát pozor také na odvodňující medikamenty. Zvláště když zaznamenají náhlé výrazné výkyvy při vážení. Může to být projev úbytku vody v tělem, stejně jako třeba zvrásněná pokožka, a to posléze vede k selhání některých orgánů.
Kolabují lidé i kaktusy. V Arizoně už měsíc neklesá teplota pod 40, o život kvůli vedru přišlo 25 lidí
Číst článek
Mimo jiné jsou tu i antidepresiva, která omezují pocení. Tělo se tak ve vedru nedokáže ochlazovat a hrozí přehřátí. Stejný vedlejší účinek mají i léky při poruchách spánku, na nevolnost, Parkinsonovu chorobu, inkontinenci nebo taky antihistaminika proti alergiím.
Podle expertů z Institutu Roberta Kocha je ale třeba dbát i na správné skladování léků. Pokud se uchovávají při příliš vysokých teplotách, může účinek zeslábnout. Horko nesnáší například inzulin.
Důležité je se ve vedrech poradit s lékaři. Pacienti by určitě kvůli němu neměli samovolně užívání léků přerušit. Před létem by pak zvlášť starší lidé měli zkonzultovat, jaké léky berou a jestli je u některých třeba změnit dávkování, nebo je nahradit.
Vedra by ale neměli podceňovat ani mladí lidé. Loňská studie vědců z univerzity v Augsburgu ukazuje, že i lidem ve věku 25 až 59 let hrozí v horku zvýšené riziko infarktu, pokud berou některé léky na srdce a krevní oběh. A sem patří i léky, které snižují srážlivost krve.
