Citlivě zrekonstruovanou usedlostí Pilných čp.4 ve skanzenu na Veselém Kopci se ozývá klapání tkalcovského stavu jako za starých časů.
„Látka se skládá ze dvou soustav nití. Podélná je osnova, příčná je útek. Tomuhle rámu se říká tkalcovský list a soustavě listů se říká brdo. První nit do nitěnky prvního listu. Druhá nit do nitěnky druhého listu. Tká se pořád stejným způsobem. Proto vzniklo rčení, že je to na jedno brdo,“ popisuje Josef Fidler fungování historického tkalcovského stavu.
V podkroví jediné původní usedlosti na Veselém Kopci bude součástí nově otevřené stálé expozice, která je zaměřená na pěstování a tradiční ruční zpracování lnu.
„Touto novou stálou expozicí na Veselém Kopci bychom chtěli vzdát hold stovkám lnářů z Hlinska a okolí a společně si připomenout dlouhou a složitou cestu lnu od vysetí semínka po utkání lněné tkaniny,“ uvedla Magda Křivanová, ředitelka skanzenu, který od roku 2019 nese název Muzeum v přírodě Vysočina.
Návštěvníky nová expozice přenese do dob dávno minulých. Dozvědí se nejen všechno o lnu přadném, jehož konec přišel v Česku v roce 2010, ale nahlédnou i pod ruce Josefu Fidlerovi, který bude na historickém tkalcovském stavu pravidelně tkát lněné plátno.
„O lnu říkám, že to je naše národní textilní rostlina, protože v českých zemích zajišťovala obživu generacím tkalcům. Len opět musí něco znamenat. Stejně jako se mně podařilo spojit žinylku s ručně tkanými šátky a návrhářkou Beatou Rajskou, musí zazářit i len, “ přál by si Fidler, jenž se honosí titulem Nositel tradice lidových řemesel.
Zdánlivě zapomenutá žinylka. Přijít na řemeslnou techniku trvalo tkalci roky |
Českomoravská vrchovina byla po staletí významnou lnářskou a plátenickou oblastí, pro pěstování lnu zde byly vhodné podmínky.
Len přadný se dnes v Česku vysévá pouze v omezené míře pro výzkumné a šlechtitelské účely. Na Veselém Kopci ho pěstují a zpracovávají několikátým rokem.
„V roce 2022 jsme se lnem vypěstovaným na Veselém Kopci dosáhli nejvyššího hodnocení kvality. Našim cílem je zachovat ho pro budoucí generace. A kde jinde jeho pěstování a zpracování ukazovat než v Muzeu v přírodě,“ dodal Fidler.
Do práce chtějí na Veselém Kopci zapojit i nadšence. „Nechali jsme si vyrobit i menší stav určený pro návštěvníky, na kterém si budou moci tkaní v rámci komentovaných prohlídek vyzkoušet,“ dodala Křivanová.
Muzeum v přírodě Vysočina získalo usedlost Pilných čp.4 od původních vlastníků v roce 2013. V průběhu let 2022 až 2023 prošla celkovou rekonstrukcí. Na střechu se vrátil tradiční štípaný šindel, bylo opraveno poškozené roubení obytné části, odstraněny všechny novodobé prvky z komorové části. Do původního vzhledu se navrátila i hlavní světnice a topeniště v síni, dílčí opravy byly provedeny i na hospodářské části usedlosti včetně chlévů s pavlačí a stodoly.
„Celkové náklady na rekonstrukci se vyšplhaly na více než 3,5 milionu korun a byly hrazeny z prostředků Národního muzea v přírodě, jehož je Muzeum v přírodě Vysočina součástí,“ uvedl Jindřich Ondruš, generální ředitel Národního muzea v přírodě, pod které spadají skanzeny v Rožnově pod Radhoštěm, na Veselém Kopci, v Zubrnici a v Příkazech. Lnářská expozice vyšla na 200 tisíc korun.
Expozici Len na Veselém Kopci si mohou návštěvníci prohlédnout již během víkendu 16. a 17. září, a to pouze v rámci komentované prohlídky s tkalcem Josefem Fidlerem. Prohlídka začne v 10.30 a 14.00 hodin. V tyto dny se na Veselém Kopci koná také akce Mlynáři a sekerníci, kdy budou návštěvníci moci spatřit v provozu technické stavby na vodní pohon.
