LYDIE ROMANSKÁ

Na Kunderu má čtyři roky. F. X. Šalda byl v jeho věku už o něco víc než dvacet let totálně postrádán. A on? Právě dnes se hrne do vědecké knihovny v Olomouci, aby si přečetl týdeníky – teď pase po nekrolozích ke skonu Milana Kundery, za nimiž tuší českou potměšilost. Do vědecké knihovny chodí jako dělník téměř denně.

A všechno, co zná, má z literatury, říká. (Bukowski od své kočky.) Věří jen poezii některých básníků, sobě a lékařům. Miluje Nezvala, Vančuru a Kunderu. Také Jiřího Kuběnu a Alberta Marenčina. S potěšením se věnoval Pujmanové, V. Erbenovi a básníkům „pětatřicátníkům“ z předlistopadové republiky. Ostatním průběžně a stále. Nikomu neubližoval, vylil si žluč jen výjimečně. (Jeden současný „básník“ se mstí tím, že mu triumfálně posílá své přeubohé verše, které někde ze soucitu otiskli.) Jeho vzdělání je literárně-filozofické, ve filologii, nejen české, je doma. Ve francouzské a slovenské se pohybuje docela jistě. Působil (1963-1989) v Ústavu české (a světové) literatury ČSAV, mimo to a mimo jiné jako editor a vysokoškolský učitel. O české literatuře ví všechno, o světové víc než kdokoli jiný. Tedy o té, která mu přišla na stůl, či po které se pídil. A hodně o té, která mu nepřišla. A hlavně v souvislostech – každé s každou. Dostává literárněvědné dotazy, na které by málokdo odpověděl. Je věrný svým celoživotním levicově laděným názorům, a tedy neschopen zrady. Asi proto nemá na růžích ustláno. Je snad už posledním kritikem, který je schopný bez naléhání a přátelských úplat napsat recenzi. Píše pravidelně, jako věkem mimořádný člen Obce spisovatelů hodnotí také dílo svých kolegů – jako jediný. Průběžně publikuje v LUKu, příležitostně v NOSu, v olomoucké kulturní revui Krok, v tiskovinách nakladatelských domů, na webu Festivalu spisovatelů Praha. Spolupracoval s nakladatelstvím Host při edici souborného básnického díla Vítězslava Nezvala (2011-2013). Píše filozoficky laděné eseje, stále publikuje knižně. Jeho nynějším nakladatelem je David Voda se svou galerií RUB. Zrovna vede na svět jeho knihu Točité schody schízy a další eseje. O svobodu. Miluje Slovensko, kde se narodil, kočky a ženy – nejen chytré, ale též třeba dovedné či krásné. Má jich stále kolem sebe až milo, umí to s nimi, každá si myslí, že je pro něho tou nejlepší. Dovede se sám o sebe postarat, navíc má mimořádně obětavou a výkonnou dceru, která jako významná lékařka bezprecedentně pečuje o jeho zdraví. Na konci tohoto odstavce už jistě každý od literatury ví, o koho jde. Literární teoretik, kritik, editor, esejista (běda říci vědec, to by s námi nemluvil) a spisovatel PhDr. Milan Blahynka, CSc. se 29. srpna 2023 dožívá v plné svěžesti ducha 90 let. Blahopřeji.