Svědek atentátu na prezidenta Johna F. Kennedyho poprvé po 60 letech promluvil a vyvrátil klíčové tvrzení týkající se incidentu z roku 1963 a „kouzelné kulky“.
Paul Landis, 88-letý bývalý agent tajné služby, byl jen několik metrů od místa, kde byl prezident Kennedy v texaském Dallasu zastřelen. V té době byl přidělen k ochrance bývalé první dámy Jackie Kennedyové.
Landis v nedávném rozhovoru pro deník New York Times zpochybnil vládou podporovaný závěr Warrenovy komise, že „zázračná kulka“ zasáhla nejdříve prezidenta a potom i tehdejšího texaského guvernéra Johna Connallyho mladšího, což je teorie, která je již po desetiletí předmětem kritiky a pomáhá podnítit řadu alternativních teorií o vraždě bývalého prezidenta. Oficiálně americká vláda a Ústřední zpravodajská služba (CIA) tvrdily, že jediným pachatelem byl osamělý střelec – Lee Harvey Oswald.
Na základě nesrovnalostí mezi věcmi, kterých byl svědkem během atentátu, a zprávou Warrenovy komise, která vyšetřovala prezidentovu smrt, řekl, že „začínám pochybovat sám o sobě“ a že „teď začínám rozmýšlet“.
V rozhovoru pro noviny, který byl zveřejněn 9. září, Landis vzpomínal, že na náměstí Dealy Plaza v Dallasu slyšel několik výstřelů, když šel za limuzínou prezidenta Kennedyho a viděl, jak se prezident pohnul vpřed poté, co byl střelen do hlavy. Po atentátu Landis vzpomínal, že ze zadního sedadla limuzíny prezidenta Kennedyho, poblíž místa, kde prezident seděl, sebral kulku, která byla podle něj v takřka bezvadném stavu.
Bývalý agent pak kulku vzal do nemocnice, kam byl prezident Kennedy na nosítkách převezen. Důvod, proč ji vzal, spočíval v tom, že se domníval, že by si kulku, kterou podrobně nepopsal, mohl někdo uložit do kapsy na památku.
Landis v rozhovoru naznačil, že důvodem, proč se vyšetřovatelé domnívají, že „kouzelná kulka“ zasáhla jak bývalého prezidenta, tak texaského guvernéra Connallyho, je skutečnost, že kulka, kterou Landis objevil, byla později nalezena na nosítkách patřících bývalému prezidentovi. Teprve v rozhovoru pro NY Times minulý týden pan Landis potvrdil, že to byl on, kdo kulku našel a umístil ji tam.
Dodal, že se nedomnívá, že by kulka pronikla příliš hluboko do zad prezidenta Kennedyho, než podle něj „vyskočila zpět“ předtím, než ho vyndali z limuzíny. „Hned jsem si uvědomil, že jde o důkaz, který je velmi důležitý, a nechtěl jsem, aby zmizel nebo se ztratil. Takže to bylo: ‚Paule, musíš se rozhodnout’ – a já ji popadl.“
Po incidentu si vzpomněl, že „tam nebyl nikdo, kdo by zajistil místo činu, a to mi velmi, velmi vadilo“, a dodal: „Všichni agenti, kteří tam byli, se soustředili na prezidenta.“
Noviny citovaly jeho slova, že si až v roce 2014 uvědomil, že jím uváděné místo nálezu kulky je jiné, než jaké bylo uvedeno ve Warrenově komisi. Poté si to ověřil u několika úředníků, ale setkal se s nedůvěrou, přičemž úředníci uvedli, že sám před desítkami let podal komisi několik písemných zpráv.
Podle listu Landis uvedl, že Warrenově komisi podal dvě samostatné zprávy a ani v jedné z nich se nezmiňuje o nálezu téměř nepoškozené kulky nebo o jejím umístění na nosítka. Místo toho uvedl, že pouze slyšel výstřely. Landis uvedl, že když výpovědi podával, byl v šoku a moc toho nenaspal.
Warrenova komise dlouho odmítala tvrzení, že kulka pochází z nosítek prezidenta Kennedyho. Ve zprávě se zejména uvádí, že „vyloučila nosítka prezidenta Kennedyho jako zdroj nalezené kulky“.
Na vysvětlenou, proč se po šedesáti letech rozhodl vyjít s pravdou ven, bývalý agent řekl: „Nechtěl jsem o tom mluvit.“ Tajnou službu opustil několik měsíců po atentátu. „Měl jsem strach. Začal jsem přemýšlet, jestli jsem udělal něco špatně. Byl tu strach, že jsem mohl udělat něco špatného a neměl bych o tom mluvit,“ řekl.
Také v roce 2014 ho podle Landise bývalý kolega z tajné služby Clint Hill v e-mailu varoval, aby o tom, co viděl, nemluvil. Mělo by to „mnoho následků“, uvedl v e-mailu, který sdílel s NY Times.
Hill novinám řekl, že nové tvrzení „vyvolává obavy“, protože „příběh, který vypráví nyní, šedesát let po události, se liší od prohlášení, která napsal ve dnech následujících po tragédii“, a dodal: „V různých [Landisových] prohlášeních/vyprávěních jsou vážné nesrovnalosti.“
Historik James Robenalt, který pomáhal pracovat na Landisových chystaných pamětech, uvedl, že jeho očité svědectví zvyšuje možnost, že střelců bylo více než jeden. „Pokud se kulka, kterou známe jako kouzelnou nebo neporušenou, zastavila v zádech prezidenta Kennedyho, znamená to, že hlavní teze Warrenovy zprávy, teorie o jediné kulce, je mylná,“ řekl listu NY Times.
V článku pro Vanity Fair Robenbalt vyslovil domněnku, že pokud „kouzelná kulka“ nezasáhla jak prezidenta Kennedyho, tak pana Connallyho, mohlo dojít k samostatnému výstřelu. „Rekonstrukce FBI naznačuje, že Oswald by neměl dost času na to, aby vystřelil dva samostatné výstřely tak rychle, aby zasáhl Connallyho poté, co zranil prezidenta do zad,“ napsal. Oswald podle úředníků použil pěchotní karabinu Carcano model 38 se šroubovým závěrem.
S ohledem na své memoáry Landis říká, že „v tomto bodě tam není žádný cíl. Jen si myslím, že už to bylo dost dlouho a že bych měl svůj příběh vyprávět“.
Z původního článku americké redakce deníku The Epoch Times přeložila Kateřina Kudláčková ml.
