Elon Musk je přesvědčený, že lidstvo bude muset Zemi jednou opustit. Realizace této odvážné vize je však stále v nedohlednu, jak ukázal například nepovedený dubnový test kosmického dopravního systému Starship od SpaceX. Nehledě na to, že v „dojezdové vzdálenosti“ od Země se žádná planeta podobná Pandoře z Avataru nenachází.

Naše úsilí je proto stále potřeba směrovat především ke zlepšení života na Zemi. V diskusi s příhodným názvem Planeta B o tom na technologické konferenci Forbesu Next Big Thing debatovali inovátor, udržitelný investor a petrolejář.

To, že lidé spotřebovávají zdroje naší planety neudržitelným způsobem, bylo popsáno už tolikrát, že pro současnou alarmující situaci téměř nelze najít neotřelé přirovnání. „Je to, jako bychom byli na party v šest ráno a objednávali panáky čím dál rychleji,“ pokusil se přece jen šéf brněnského startupu World from Space Jan Labohý.

Jeho firma analyzuje družicová data a pomáhá zemědělcům hospodařit efektivněji a udržitelněji. Radí také městům, jak se vypořádat se znečištěním a adaptovat na změnu klimatu. Z vesmíru toho totiž lze vyčíst hodně.

„Víme, o kolik milimetrů stoupne hladina oceánu, o kolik procent stoupne teplota… Máme ohromnou infrastrukturu, díky které víme úplně přesně, jak na tom jsme, a také co je potřeba dělat,“ uvádí Labohý.

Z družicových dat lze ve městech identifikovat například tepelné ostrovy. U pěstování plodin mohou zase pomoci snížit plýtvání vodou či hnojivem.

„Dělali jsme pokus na bramborovém poli, vytvořili jsme mapu, podle které se sázelo. Pak jsme jako správná vesmírná IT firma šli na bramborovou brigádu vykopávat a počítat, kolik brambor v té zóně je,“ popisuje Labohý a za ním na obrazovce svítí fotografie vysmátých ajťáků s rýči a vidlemi. Výsledek? Výnos pole se zvedl o 3,5 tuny na hektar.

V družicových datech se podle Labohého nicméně skrývá ohromný potenciál nejen pro zemědělce. „Minimálně v tom, že lze identifikovat místa, kde je situace nejhorší, což prakticky nic nestojí. Někde je potřeba začít,“ říká osmatřicetiletý podnikatel, který chtěl být kdysi popelářem, ale nakonec skončil u vesmíru.

Na snímku zleva – Jan Labohý, Dušan Moskaliev, Martin Gajdoš

„Já jsem zase chtěl být kosmonautem, ale skončil jsem u popelařiny,“ usmívá se strategický ředitel Orlenu Unipetrol Martin Gajdoš. „Protože intenzivně řešíme například recyklaci plastu. V otázce budoucnosti planety jsem optimista, spousta vynálezů a postupů už tady je, musíme jen najít způsob, jak je rychle a smysluplně zavést do praxe,“ dodává.

I podle Gajdoše je zde spousta relativně levných opatření, která však mohou mít významné dopady. Například jiný přístup k mobilitě ve městě, aby nejezdil každý sám v autě se spalovacím motorem.

„Mnohdy to naráží na to, že musíme změnit své myšlení. Byť jsme ropná palivářská firma, tak elektromobilitu děláme a chceme dodávat energii i v budoucnu. Ale zákazník s autem na elektřinu se chová úplně jinak než se spalovacím motorem, vyžaduje to úplně jiný přístup,“ líčí.

Na inovace v oblasti udržitelnosti cílí také celá řada investorů. „Nestydím se říct, že investujeme hlavně do ESG věcí (společensky udržitelné projekty, pozn. redakce). Naše druhá investice mířila také v uvozovkách k popelářům, co ale umí recyklovat věci, které nikdo jiný neumí. Dnes už to není o tom planetu ochraňovat, ale zachraňovat,“ říká zakládající partner fondu Prime Fund Dušan Moskaliev.

Fond cílí na inovativní české a slovenské startupy, které přicházejí s konkrétními novými technologiemi v oblasti udržitelnosti. „Věříme tomu pravému ESG, protože dnes je to strašně zprofanované slovo. To skutečné ESG nás jako jediné dokáže někam posunout,“ tvrdí Moskaliev.

„Já věřím, že ESG zavede aspoň jednotnou metodiku, jak měřit tu externalitu, kterou teď vidíme hlavně v uhlíkové stopě. Aby bylo vidět, kdo se snaží víc a kdo méně. Ale motivace zachránit planetu musí začínat každopádně na úrovni jednotlivce,“ doplňuje Gajdoš.

Motivaci na úrovni firem je podle účastníků panelu potřeba akcelerovat cukrem a bičem. „Banka vás tlačí levnějšími penězi, levnějšími investičními možnostmi, vláda vás tlačí legislativními požadavky. Jde jen o tu míru,“ uvádí Moskaliev.

Jan Labohý však namítá, že například legislativa v oblasti energetiky není nastavena neutrálně. „Říká se, že trh situaci vyřeší, až budou nastaveny spravedlivé podmínky. A ty nejsou, v tuto chvíli třeba většina státních dotací v energetice plyne do fosilních paliv,“ upozorňuje.

„V energetice se skutečně nedaří zavádět technologicky neutrální regulaci,“ potvrzuje Gajdoš. „Jsem trošku skeptik například kvůli tomu, jak regulátor hodlá přistupovat k vodíku. Vyžaduje jeho výrobu ze zelených zdrojů, zatímco snižování emisí u stávajících zdrojů prakticky není tolerováno. Je potřeba, aby se do té regulace zase vrátil rozum,“ uzavírá.