Infarkt, postižení chlopní a další srdeční problémy. V Brně mají tři angiolinky za sto milionů
Přibližně každé třetí úmrtí v Česku způsobuje některá z nemocí srdce. A to znamená i velkou zátěž pro lékaře. Kardiologové ve Fakultní nemocnici Brno mají novou posilu. Tři takzvané angiolinky za více než sto milionů korun. Na těch starých provedli ročně okolo 4500 invazivních vyšetření a operací. Nové přístroje mají jejich práci zpřesnit a zrychlit.
Na jedné ze tří nových angiolinek Interní kardiologické kliniky ve Fakultní nemocnici Brno právě začíná vyšetření pacientky s nemocným srdcem. S přednostou kliniky Petrem Kalou jsme ve vedlejší místnosti a vyšetření sledujeme skrz okno.
V Brně mají tři nové angiolinky za sto milionů. Více si poslechněte v reportáži Michala Šafaříka
„Je to pacientka, u které jsme zjistili, že má významné zúžení takového toho nejdůležitějšího ventilu v srdci, aortální chlopně,“ popisuje Kala Radiožurnálu.
Pacientka leží na lůžku. „Nad ní je takové pohybující se rameno, dole je potom rentgenka, která vyzařuje rentgenové záření, jde přes pacienta, jde přes jeho srdce, a tím ramenem děláme různé projekce, různě jím pohybujeme. Musíme se podívat z různých úhlů na srdce a srdeční struktury,“ říká lékař.
‚Sám sobě kardiologem.‘ Nová aplikace na hlídání srdce chrání před mrtvicí, vyvinuli ji v Olomouci
Číst článek
Tady v zázemí sálu je několik monitorů, které sledují životní funkce pacientky, ale hlavně zobrazují pohyb srdce a stav cév v srdci. „Za chvíli bude kolega dělat zobrazení srdečních cév – koronárních cév a zároveň zobrazí aortu – srdečnici, největší tepnu, která v těle je,“ vysvětluje Kala.
Jeho kolega zavedl katetr pacientce až do srdce. „A skrz tu hadičku potom pouštíme jodovou kontrastní látku, protože krev jako taková se nedá zobrazit rentgenovým zářením. Takže musíme zobrazit srdeční cévy pomocí kontrastní látky,“ říká přednosta kliniky.
Teď vidíme černobílý obraz srdce, který se hýbe. Typický srdeční pohyb. „Tahle tmavá oblast, která se taky pohybuje, to je přítomnost vápníku a ta způsobuje to, že se aortální chlopeň postupně přestane otevírat, ale zůstane zúžená,“ doplňuje Kala.
Plánované i akutní zákroky
Vyšetření pacientky vedl kardiolog Martin Hudec. Vše dopadlo dobře a svůj díl na tom podle něj má i to, že tři angiolinky v hodnotě přes sto milionů korun jsou ve Fakultní nemocnici Brno nové a zcela moderní.
Život po infarktu? Úplně plnohodnotný, i po nemoci se dá do života nádherně vrátit, říká muž
Číst článek
„Kvalita toho zobrazení je daleko lepší než na starších angiolinkách. Zkracuje se tím délka vyšetření, ale především dostáváme kvalitnější zobrazení koronárních cév,“ vysvětluje Hudec.
Na takovéto vyšetření byla na starých angiolinkách čekací lhůta asi dva měsíce. Podle přednosty kliniky Petra Kaly ji nové přístroje zkrátí asi na polovinu.
To ale není jediná výhoda nových angiolinek. „Zároveň by nám to mělo umožnit snížit dávku záření, snížit množství kontrastní látky, které pacientovi musíme aplikovat, a tím pádem by to mělo být pro pacienty bezpečnější,“ popisuje Kala.
‚Jako hadrová panenka.‘ Kardiochirurgové z Motola zachránili unikátní operací dvouměsíčního chlapce
Číst článek
Angiolinky ale neslouží k zobrazování srdečních cév jen při plánovaných vyšetřeních. „Máme akutní zákroky, kdy pacienta doveze záchranka až na sál, a to všechno probíhá v obrovské rychlosti. Jsme schopni zprůchodnit uzavřenou tepnu během dvaceti až pětadvaceti minut od příjezdu pacienta na sál,“ říká přednosta.
A právě to se stalo i pacientu Karlovi. Dostal infarkt. „Museli mě resuscitovat v sanitce, přivezli mě sem do Bohunic. Přes stehno mi zavedli stent, to je taková pružinka, kterou vám dají do té postižené tepny. Tím mi vlastně zprůchodnili tepnu a obnovila se funkce srdce. Obrovská úleva,“ popisuje pacient.
A takovýchto zákroků provedou kardiologové z Fakultní nemocnice Brno každý rok okolo patnácti set. A protože u těchto případů záleží na každé minutě, znamenají přesnější a rychlejší přístroje výraznou posilu.
