Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Skutečně nejsem ministrem cenotvorby,“ míní Výborný. „Nemůže to tak fungovat, že bych ráno na ministerstvu zemědělství určil, kolik ten den bude stát kostka másla nebo kilogram mouky. Na druhou stranu, co určitě máme činit jako vláda i co mám činit jako ministr zemědělství, to je neformální tlak. Musíme skutečně umět rozklíčovat celý řetězec, protože cena potravin není určována jenom obchodníkem na konci.“
Stejný přístup jako k Rakušanům či Němcům
„Nejprve zemědělec zaseje a sklidí,“ vysvětluje ministr. „Pak obilí prodá někam do mlýna, následně se mouka prodá potravinářům, kteří vyrobí potravinu. Ideálně pak přímo oni dodávají tuto potravinu přímo řetězci, když tam není žádný další mezičlánek. A takhle vzniká cena.“
„Naší ambicí je hovořit se všemi. A já to jako ministr zemědělství dělám. Na denní bázi se potkávám s potravináři. Spolu s panem premiérem jsme se setkali se zástupci řetězců. Ti ovládají 90 procent trhu v České republice, takže mají zásadní vliv na konečnou cenu. Je prostě třeba připomínat pravidla, která musí platit pro všechny. Nemám ambici určovat prodejní cenu mouky nebo cukru, ale chci, aby se tyto řetězce chovali stejně k zákazníkovi v Česku, Německu nebo v Rakousku,“ říká ministr.
Nízké ceny potravin v Polsku jsou podle něj výsledkem předvolební situace. „Protože mají před volbami, polská vláda velmi populisticky snížila DPH. My nepůjdeme touto cestou. Ale i tak chceme od 1. ledna snížit DPH na potraviny na nižší sazbu 12 procent. A minulý týden zástupci řetězců jasně deklarovali, že do konečné ceny tato snížená tři procenta promítnou.“
Zemědělci, výrobci i prodejci zdražili potraviny v souvislosti s energetickou krizí, kterou způsobila válka na Ukrajině. Vysoké ceny energií zásadně zdražily zboží, a tím zvýšily inflaci. Ceny energií už ale od začátku roku výrazně klesají. Přitom potraviny zlevňují pouze mírně.
Zisk musí být mravný
Na tuto skutečnost upozornil už v srpnu v Rozstřelu analytik Petr Zajíc ze společnosti Amundi: „Před rokem zvyšovali ceny provozovatelé pekáren. V pekárně kousek od mého domu zvedli loni cenu housky o sto procent. Bylo to logické: byla vyšší cena pšenice, vyšší cena energií. Ale přece teď je pšenice levnější než dříve. Energie jsou na úrovni poloviny roku 2021. Ale houska je stále o sto procent dražší,“ řekl Zajíc.
„Já to samozřejmě vím,“ odpověděl v Rozstřelu ministr zemědělství Marek Výborný. „A to je jedna z těch věcí, o kterých s řetězci, s potravináři vedu debatu. Abychom byli poctiví: ceny potravin setrvale klesají. Data z tohoto týdne to prokázala. Třeba u másla to je pokles o 30 procent od ledna. A já pevně doufám, že ceny budou klesat nejenom tím, že snížíme DPH na potraviny.“
Analytik: Za drahou naftu nemohou pumpaři, ale skryté marže rafinérií |
„Mě skutečně zajímá, kde se bere generovaný zisk. Každému obchodníkovi, každé firmě, každé společnosti přeji, aby byla zisková. Je to bohatství pro naši ekonomiku. Ale ten zisk musí být samozřejmě nějakým způsobem přiměřený a mravný. A je tu ještě jeden problém, a tím jsou mezičlánky v distribuci,“ upozorňuje Výborný.
„Minulý týden jsem například hovořil na výstavě Zahrada Čech v Litoměřicích s ovocnáři a zelináři. A ti to potvrzují a říkají: ano, my dodáváme do českých řetězců. Ale velmi často dodáváme produkty prostřednictvím někoho dalšího, nějaké jiné firmy, ať už to je dceřiná společnost nebo prostě nějaký zprostředkovatel. A to je podle mě úplně zbytečná zatáčka. Takže ano, já to chci napřímo. A ne aby se 20 korun z ceny cibule ztratilo u nějakého zprostředkovatele, který se potom nikde nevykáže,“ kritizuje ministr.
Předražené borůvky
„To jsou možná ty skutečné úniky. Aby mi všichni rozuměli: nemám v ruce zákon, kterým bych to mohl komukoliv zakázat. To jsou z hlediska práva legální praktiky, ale pro mě jsou nemravné vůči zákazníkovi, takto by to fungovat nemělo. To je přesně ten rozdíl, který se podle všeho neděje v Německu nebo v Rakousku,“ tvrdí Výborný.
„Ty věci podle mě mohou být i na hraně pravidel hospodářské soutěže, a proto se budu chtít k tomuto tématu setkat osobně s panem předsedou Mlsnou z antimonopolního úřadu. Tyto věci podle mě skutečně nemůžeme přecházet jenom tím, že nemáme zákonné možnosti s tím něco dělat,“ slibuje Marek Výborný.
Ministr pak čelil otázce, zda zahraniční řetězce, které mají zásadní vliv na českém trhu, nezneužívají své postavení a nechovají se k českým zákazníkům macešsky? A to na rozdíl od svých domovských zákazníků v Británii, Německu nebo Rakousku?
„Už jsem to řekl. Já opravdu chci, aby se k našim zákazníkům chovali stejně jako v okolních státech. Pokud jde například o Německo, ceny potravin jsou dnes zhruba srovnatelné. Ale kladu si otázku, proč třeba kilogram borůvek stojí v ČR dvojnásobek oproti Polsku? To přece nemůže být jen otázka dovozu a logistiky. Samozřejmě doprava kamionem něco stojí, připočítává se k tomu DPH, ale to prostě není 100 procent,“ kritizuje prodejní cenu Výborný.
A jak to, že se například francouzské vládě podařilo ceny potravin snížit a české vládě ne? Jak uvedla na konci srpna ČTK, francouzská vláda se dohodla s prodejci a výrobci potravin na zintenzivnění boje proti inflaci tím, že podle ministra financí Bruna Le Mairea dojednala s firmami zmrazení nebo snížení ceny u pěti tisíc výrobků denní potřeby.
Návrat ke kultuře obchodu
„Víte, oni jsou úplně ve stejné pozici jako česká vláda. Ani oni nemají žádné zákonné nástroje, jak je k něčemu donutit. Jediné, co dělají, je to, že v okamžiku, kdy vyskočí nějaká komodita v řetězci, snaží si ho pozvat k jednání, hovoří s ním a tlačí na ně, ale pouze neformálně,“ vysvětluje Výborný, který chce postupovat stejně.
A proč ministr za stranu KDU-ČSL, která má morálku jako jednu z klíčových hodnot ve svém programu, netlačí na to, aby byl v Česku přijat zákon, který by extrémně vysoké marže definoval jako nemravné a mohl by je korigovat?
Francouzské řetězce nabídnou potraviny za nízké ceny. Dohodly se s vládou |
„Ne. To si myslím, že skutečně nejde. Ale na druhou stranu součástí obchodu musí být nějaká elementární etika, morálka. A proto říkám: pojďme se vrátit k něčemu, co tady přestalo být zdůrazňováno, a to je kultura obchodu, kultura prodeje. To si myslím, že je velmi důležité a mělo by to být dáno nikoliv na základě nějakých nařízení, zákazů, ale mělo by to být přirozenou součástí obchodu jako takového. Měli by se tomu přizpůsobit všichni, nejenom čeští producenti, ale také zahraniční velké korporace,“ myslí si Výborný.
Jak pokračuje vládní snaha o „deagrofertizaci“ českého zemědělství, jak slibovaly současné koaliční strany ve svém předvolebním programu? Jak má vypadat návrh na „ukončení dotačního byznysu“, který slíbil kabinet Petra Fialy v konsolidačním balíčku? Jak chce ministr do zemědělství přilákat mladé lidi? A co říká nízkým preferencím KDU-ČSL? I na to odpovídal Marek Výborný v Rozstřelu.
