The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
PAŘÍŽ
Francie a Německo by měly „ruku v ruce“ bránit Evropu před vlivem USA a Číny. Francie je ochotna spolu s Německem pracovat na vybudování ambiciózní evropské průmyslové strategie, řekl v úterý (12. září) francouzský ministr hospodářství Bruno Le Maire, den před svou návštěvou v Berlíně.
„Je lepší pracovat ruku v ruce (na vývoji) mnohem proaktivnější a inovativnější průmyslové strategie,“ řekl Le Maire v úterý televizi LCI a podpořil tak celoevropskou politiku, která by „lépe chránila naše průmyslové zájmy ve vztahu k Číně a USA“.
„Důraz je kladen na zlepšení konkurenceschopnosti a produktivity na celém kontinentu,“ řekl serveru EURACTIV zdroj obeznámený s detaily. Konkurenceschopnost i produktivita by podle zdroje měly být zajištěny různými způsoby, včetně „odborného školení a rekvalifikace“.
Pro podporu rodících se průmyslových odvětví, která pomáhají urychlit digitální i zelenou transformaci, se sice podle Le Maireho již udělalo mnoho, ani to však nestačí. „Je nejvyšší čas, aby se Francie a Německo dohodly na společné průmyslové strategii. (…) Není jediný den, který bychom mohli ztratit,“ varoval.
Výhled francouzského ministra zazněl jen den před tím, než se Le Maire dnes, ve středu (13. září), má v Berlíně sejít s Robertem Habeckem, německým vicekancléřem odpovědným za ekonomiku a klimatickou politiku, a ministrem financí Christianem Lindnerem. (Theo Bourgery-Gonse | EURACTIV.fr)
VARŠAVA
Polsko neotevře hranice ukrajinskému obilí, bez ohledu na rozhodnutí EU. Polsko neobnoví dovoz ukrajinského obilí bez ohledu na to, zda se Brusel rozhodne prodloužit své restrikce, napsal na sociálních sítích polský premiér Mateusz Morawiecki.
Dovozní omezení EU pro některé ukrajinské zemědělské produkty – pšenici, kukuřici, řepku a slunečnicová semena – jsou v současné době v platnosti do 15. září. A přestože se toto datum rychle blíží, zůstává zatím nejasné, zda a jak budou tato omezení prodloužena.
„Polsko nedovolí, aby nás zaplavilo ukrajinské obilí. Ať už se bruselští úředníci rozhodnou jakkoli, naše hranice neotevřeme,“ napsal Morawiecki v úterý (12. září) na sociální síti.
Jeho příspěvek doprovázelo krátké video, ve kterém polský premiér připomíná, jak Polsko pomáhá ukrajinským uprchlíkům od prvních dnů ruské invaze. „Když bylo potřeba pomoci našim sousedům, otevřeli jsme svá srdce a domovy. Takoví jsou Poláci,“ komentuje ve videu. (Aleksandra Krzysztoszek | EURACTIV.pl)
SOFIE
Bulharsko se zákazu dovozu obilí z Ukrajiny vzdává. Na rozdíl od Polska, Bulharsko prodloužení evropského zákazu dovozu obilí z Ukrajiny nepodporuje. Tři strany podporující vládu navrhly Národnímu shromáždění, aby po dni vypršení omezení dovozu 15. září odvolalo podporu zákazu. Hospodářský sněmovní výbor hlasoval pro návrh. Posledním krokem nyní zůstává hlasování na bulharském plénu. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)
BERLÍN
Podpora z Afriky, Asie a Latinské Ameriky pomohla podle Scholze na G20 „převálcovat“ Rusko. Západ a země z Afriky, Latinské Ameriky i Asie podle německého kancléře Olafa Scholze zůstaly na summitu G20 v postoji vůči Rusku jednotné a umožnily tak summitu společnou rezoluci, prohlásil Scholz v úterý (12. září).
Summit a jeho závěry tak podle Scholze zachránila „úzká spolupráce“ Evropy a dalších zemí G20. „Jedině díky této skvělé spolupráci bylo Rusko donuceno souhlasit (s konečnou deklarací),“ prohlásil.
Závěrečné prohlášení, podepsané všemi účastníky odsoudilo „hrozbu nebo použití síly za účelem získání území“. Chyběla v něm ale zmínka konkrétního případu ruské invaze na Ukrajinu – podle kancléře ale i přesto bylo jednoznačně zřejmé, kam závěry summitu ukazují.
„Jasně (to) ukazuje, že ruská útočná válka je porušením integrity a suverenity a není v souladu s mezinárodním řádem založeným na pravidlech,“ uvedl Scholz. (Nick Alipour | EURACTIV.de)
LUBLAŇ
Slovinsko požaduje, aby Chorvatsko zlepšilo kontrolu schengenských hranic. Slovinsko stupňuje tlak na Chorvatsko, aby zlepšilo policejní dohled na vnější hranici EU. Důvodem jsou rostoucí obavy místních obyvatel žijících podél hranice s Chorvatskem z téměř trojnásobného nárůstu migrace.
Slovinský ministr vnitra Boštjan Poklukar včera zatelefonoval svému chorvatskému protějšku Davoru Božinovićovi a doporučil mu, aby Chorvatsko posílilo kontrolu schengenských hranic. Navrhl proto, aby Chorvatsko, stejně jako Slovinsko, posílilo hraniční kontroly a nasadilo další policejní hlídky. Znovu přitom připomněl nabídku slovinské pomoci.
Do konce července slovinská policie zaznamenala téměř 27 tisíc nelegálních překročení hranic, což je výrazný nárůst oproti 10 tisícům ve stejném období loňského roku. (Sebastijan R. Maček | sta.si)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.