Nejrychlejší gól a dobře rozjetá kvalifikace. Jak se mohou Slováci dostat na Euro?

Při losu je tahali až z pátého koše. Papírově měli být horší než třeba Lucembursko nebo Island s Bosnou a Hercegovinou. Teď se Slováci vyhřívají na druhém postupovém místě se třinácti body.

K dalším třem z nich přispěl i pondělní raketový start.

Po úvodním výkopu napálil jeden ze stoperů míč mezi soupeřovy řady, kam si seběhl útočník Róbert Boženík a hlavou prodloužil na nabíhajícího obránce Dávida Hancka. Ten balon šikovně zpracoval tělem a přehodil gólmana už v desáté sekundě.

Zaznamenal tak nejrychlejší gól v samostatné historii slovenské reprezentace a zároveň nejrychlejší gól evropských kvalifikačních utkání.

„Takový start si v reprezentaci nepamatuju,“ líčil Ondrej Duda pro Sport 1.

„Měli jsme to nacvičené,“ přidal Hancko.

„Takovou variantu na otevření hry máme připravenou. Bóžo mi to hlavou skvěle přehodil a jsem rád, že mi to tam padlo,“ popisoval obránce nizozemského Feyenoordu, kam odešel ze Sparty.

Slováci ale nebrzdili. Naopak během dalších pěti minut přidali další dva zásahy. Nejdřív slavil Duda, radost na bratislavském Tehelném poli zařídil i Róbert Mak, jenž spojil kariéru s australským Sydney.

„Vstup do zápasu byl z naší strany vynikající. Splnili jsme to, co jsme si řekli v kabině; že chceme dát rychlý gól. Ani jsme možná nečekali, že dáme za šest minut tři. Potom už jsme se trochu trápili v koncovce a víme, že umíme hrát i lépe, než co jsme předvedli ve druhém poločase. Tři body jsou však nejdůležitější, byť branek mohlo padnout víc,“ hodnotil Mak.

Pravdou je, že Slováci lehce povolili a chvílemi vypadávali z tempa. Nicméně slabé Lichtenštejnsko si za zápas nevytvořilo nic. Drželo míč jen třetinu času a většinu hrací doby bránilo zalezlé ve vápně.

Tentokrát už slovenský národní tým nežehral na bídnou produktivitu. Na červnovém srazu totiž v alpském knížectví zvítězili jen 1:0, a to vyslali celkem dvaadvacet pokusů.

Slovenský fotbalista Juraj Kucka (vlevo) a Vitinha z Portugalska

V úvodním kvalifikačním zápase s Lucemburskem doma hráli jen 0:0, vystřelili přitom sedmnáctkrát.

Tato remíza je nakonec může mrzet nejvíce, protože největším slovenským soupeřem o postup na německé Euro jsou právě lucemburští fotbalisté.

Kdo by to čekal, obzvlášť ve skupině, kde číhá ještě Bosna a Hercegovina nebo Island, který už má ale nejlepší roky za sebou.

Slovenští svěřenci italského trenéra Francesca Calzony se ale rapidně zlepšili. Po bídném průběhu loňské Ligy národů, kde až ve třetí výkonnostní kategorii skončili za Kazachstánem i Ázerbájdžánem, teď mohou postoupit na Euro až z předposledního výkonnostního koše.

Pro srovnání: v české skupině, která čítá pouze pět členů, by měli stejnou váhu jako Moldavsko. Do losu vstupovali na úrovni Gibraltaru, Estonska, Litvy nebo Malty.

Ve zbývajících čtyřech utkáních by jim mohlo stačit získat už jen šest bodů. Jenže: jedou do Portugalska, které zatím v kvalifikaci nedostalo žádný gól a naposledy vyřídilo Lucembursko 9:0. Následně se střetnou se svým největším soupeřem o postup ze skupiny na jeho hřišti.

Zápas v Lucembursku bude klíčový. Když jej zvládnou za všechny body, v případě shodného celkového počtu devatenácti bodů (počítá se s prohrou v Portugalsku) budou mít Slováci lepší vzájemný zápas.

Pak stačí jen porazit jednoho z dvojice Island, Bosna a Hercegovina.

Když jej nezvládnou, budou muset čekat na to, jestli Lucembursko někde ztratí. To však má už oba duely s Portugalskem za sebou.

Slováci se mohou dostat na Euro potřetí za sebou. Naposledy skončili už ve skupině, předtím se dostali do osmifinále.

Postup z pátého koše by však byl obrovským úspěchem, se kterým se za hranicemi už ani nepočítalo.