Velká, větší, největší. Budeme celosvětově limitovat velikost větrných elektráren?

Je to velký paradox světa větrné energetiky: Závod o to, kdo vyrobí co největší a nejvýkonnější turbínu, dostal do velkých potíží firmy, které tyto turbíny vyrábějí. Od části odborníků proto zaznívá nečekaný návrh. Maximální velikost větrných turbín by se podle nich měla alespoň na čas omezit.

Výstavba takzvaných větrníků na souši a především na moři v posledních letech na mnoha místech rychle postupuje. Vítr jako zdroj (spolu se slunečním zářením) ukusuje stále větší podíl z celku. A poptávka je (minimálně na Západě) jednoznačně nakloněná ve prospěch obnovitelných zdrojů.

Asi každý by čekal, že průmysl založený na vývoji a výrobě větrných turbín bude zažívat zlaté časy, Jenže pravdou je paradoxně opak. Přední výrobce větrných turbín, firma Vestas, zaznamenal podle agentury Reuters problémy s kvalitou lopatek turbín ve své flotile na pevnině a musel dát v přepočtu bezmála 15 miliard korun na opravu. Akcie firmy v reakci klesly o 6 %.

(foto Profimedia)

Podobné potíže má i druhý největší výrobce, firma Siemens Energy. Týkají se mořských větrných elektráren, u nichž se projevily problémy s kvalitou některých komponent, včetně listů rotoru a ložisek. Řešení těchto problémů údajně stálo až 24 miliard korun. Akcie Siemens Energy v důsledku toho poklesly o 37 %.

Jak Budějčákům zhořkl Budvar a jaké to může mít důsledky pro české pivovarnictví

Co se to ve „větrném průmyslu“ děje? Poptávka po větrných zdrojích ze strany soukromých společností i národních vlád vedla v minulých letech k tak silnému konkurenčnímu boji, že to některé firmy skrze snižování nákladů přivedlo až na hranici rentability. A další rovnou ke krachu. K tomu se přidala i pandemie, kvůli které se zastavily rozjeté projekty, a také válka na Ukrajině, spojená s narušením dodavatelských řetězců a zdražením důležitých komodit, třeba oceli.

Závody ve zbrojení

Především byl ale „větrný průmysl“ ovlivněn tím, co se v branži s nadsázkou nazývá závody ve zbrojení. Poptávka po stále větších a větších turbínách neustále roste, což mnoho výrobců uvádí do nejistoty a finančních potíží. Sotva draze dokončí kapacity pro výrobu „větrníků“ určitých rozměrů, už musejí přemýšlet o tom, jak výrobu znovu rozšířit pro produkci mnohem větších zařízení.

„Velké komponenty zvýšily cenu za opravu chyb, když se při výrobě něco pokazí. A konečně, zvyšování velikosti turbín zapříčinilo, že se developeři zdráhali do poslední chvíle podepisovat objednávky zařízení, protože doufali, že náklady na jejich projekty s většími turbínami budou nadále klesat. To je pravděpodobně jeden z faktorů, proč jsou některé projekty nerentabilní,“ napsala v široce citované analýze poradenská společnost Wood Mackenzie.

(foto Profimedia)

Závod o co největší turbínu vedl k tomu, že se celý průmysl jejich výroby dostal do obrovských problémů. Odvětvím zmítají potíže, ať už jde o rychlost a kvalitu dodávek nebo investice. A ohledně dalšího vývoje panuje nejistota. To může mít podle analytiků Wood Mackenzie smrtící účinek na další rozvoj větrné energetiky, považované za jednu ze základních cest ke snížení emisí skleníkových plynů.

Omezení velikosti

Proto tato společnost navrhuje něco, o čem se v branži výroby turbín horlivě diskutuje už delší dobu. V zájmu stabilizace sektoru a obnovení investorské důvěry by se státy kolem planety měly dohodnout na dočasném limitu pro maximální velikost větrné turbíny.

„Vzhledem k tomu, že zvýšení velikosti turbíny je klíčem ke snížení nákladů, měl by být strop dočasný, ale měl by trvat minimálně 10 let,“ píše se ve studii.

Medvědi, migranti a minority. Kdo „vrtí Slovenskem“ před klíčovými parlamentními volbami

Jenže na jaké velikosti by se vývoj měl dočasně zastavit? To už nikdo neví. Co se zdálo v oblasti větrné energetiky ještě nedávno konstrukčně neuvěřitelné, stává se dnes normou.

Výška náboje větrné turbíny, což je vzdálenost od země ke středu rotoru, se od roku od roku 1999 zvýšila v průměru o 73 % na přibližně 98 metrů v roce 2022. Věže nesoucí turbíny jsou stále vyšší, aby zachytily více energie, protože síla větru obecně roste s rostoucí nadmořskou výškou.

(foto Profimedia)

Zvyšuje se také průměr rotoru (lopatek). Například ve Spojených státech ještě v roce 2010 nestála žádná turbína s průměrem větším než 115 metrů. Loni už dosáhla průměrná velikost rotoru 130 metrů. Kromě toho, že se větrné turbíny staly vyšší a větší, od roku 2000 také zvyšují maximální výkon nebo kapacitu.

Mořští obři

Největší „větrníky“ na souši jsou ale trpaslíky proti turbínám stojícím na moři. Čína v červenci oznámila, že uvedla do provozu největší větrnou turbínu na světě. Má výkon 16 megawattů (MW) a lopatky opisují kruh o průměru 260 metrů. Podle výrobce systém vyrobí 67 milionů kilowatthodin elektřiny ročně, čím dokáže pokrýt potřebu 36 000 domácností.

Čína (Profimedia)

Kam až lze rozměry větrných elektráren hnát? To je téma pro diskuzi, ale existuje několik poměrně jasných omezení, a to zejména na zemi. Přeprava a instalace obřích lopatek na souši není vůbec snadná – a zkrátka platí, že jakmile jsou vyrobeny, nelze je složit ani ohnout. 

Vědci dnes vyvíjejí turbíny se štíhlejšími a flexibilnějšími lopatkami, které by byly pro přepravu po silnicích a železnici praktičtější. Další studie se zabývají možností vyrábět větrné elektrárny v podstatě přímo v místě jejich instalace.

Zvyšování velikosti turbín také vede pochopitelně k různým debatám o jejich možném vlivu na počasí. Žádný věrohodný důkaz o tom, že by například přispívaly k nejrůznějším extrémům, ale dosud neexistuje. Podobně je to, pokud jde o spekulace, že větrné elektrárny způsobují lidem kardiovaskulární onemocnění, nebo dokonce infarkty a mrtvice. Například celostátní studie v Dánsku žádné negativní účinky elektráren na zdraví nezjistila.

Facka německé ideologii? Ambiciózní „jaderný“ plán Švédů ukazuje možnou cestu Evropě

sinfin.digital