Zpráva

Coby umělecký šéf Činohry NdB oslovuji Vás touto cestou již popáté. Rozhodujícími příležitostmi k tomu Vás oslovit jsou ovšem samotné činoherní premiéry. V příští sezoně jich bude hned devět. V Mahenově divadle se zpevní dva pilíře, o něž se opírá světová dramatika. Jsou jimi Shakespeare a Čechov. Hamleta a Tři sestry svým způsobem pojí „těžkosti rozhodování“. Schopnost volby ve zlomových okamžicích, tolik důležitou pro naše současné životy, kultivuje ze všech druhů umění nejlépe právě dramatické divadlo. Dramatické ovšem nebývají jen tragédie. V kůži sluhy Truffaldina či ženicha Podkolesina, titulních postav jedněch z nejslavnějších komedií všech dob, by se jistě nechtěl ocitnout nikdo z nás, a přece se na Goldoniho Sluhu dvou pánů a Gogolovu „naprosto neuvěřitelnou“ Ženitbu budeme dívat s vrcholným potěšením!
V divadle Reduta nepolevíme v uvádění českých a světových premiér: do tamních prostor „zavěsíme“ malbu zachycující soumračnou krajinu s kostelem. Na první pohled vcelku obligátní olej na plátně, kdyby nebyl podepsán „A. Hiller“. Nebo je to první „l“ ve skutečnosti „t“? Brilantní černou grotesku Noční krajina napsal Marius von Mayenburg pro svou domácí berlínskou Schaubühne a v NdB bude mít českou premiéru ani ne rok po premiéře světové. Dlouho za prvním uvedením v hamburské Thalii nebude zaostávat ani česká premiéra autorského textu pozoruhodné divadelnice Yeal Ronen (R)Evoluce, zpracovávající eseje předního myslitele současnosti Y. N. Harariho, a to kabaretní formou jakéhosi „netflixovského Black Mirror“ na divadle. A naopak dříve než kdekoliv jinde na světě uvede Činohra NdB původní českou hru Jaroslava Rudiše Krvavý měsíc, která vznikla přímo pro naše herce a která bude mít – jak inscenátoři anoncují – atmosféru filmů Jima Jarmusche. Pátá sezona liší se tak od těch předchozích nápadným dramaturgickým rozlišením jednotlivých budov na „Mahenku klasických titulů“ a „Redutu současných her“.
Ať už preferujete klasiku nebo nejnovější dramatiku, není snad třeba dodávat, že v obou domech půjde o současné činoherní divadlo.

Milan Šotek
umělecký šéf Činohry NdB

-----

Vizuály letošní sezóny opustily svět stylizované fotografie a jdou směrem k přirozenosti. Činohra vsadila na portrétní fotografie Patrika Boreckého. Mají za úkol představit členy hereckého souboru v jejich civilní, a tedy přirozené podobě. Patrik Borecký pro to vymyslel speciální fotokomoru s polopropustným špionážním sklem, kdy on herce vidí, ale oni jeho a objektiv nikoliv. Vidí jen sami sebe a vnímají to, jak působí na okolí. Cílem nadcházející sezóny je přiblížit divákům herce. A proto na začátku září Brno zaplaví portréty všech 28 členů souboru. A vizuály k jednotlivým premiérám budou vycházet právě z těchto portrétů.

-----

Marius von Mayenburg
Noční krajina
Překlad: Michal Kotrouš
Režie: Aminata Keita
Jak se vyrovnat se záhadným dědictvím?

Sourozenci Nicola a Philipp se setkávají v domě svého otce, který zemřel. Je čas vyklidit domácnost a rozdělit si majetek. Nic nenaznačuje tomu, že by mezi harampádím bylo něco cenného až do té doby, kdy na půdě objeví realistickou malbu kostela ponořeného do nočního nebe. Kde se tu obraz vzal? Je autorem malby otec, o jehož tajném koníčku nikdo nevěděl, nebo učinil výhodný nákup a zapomněl o něm říct svým potomkům? Philippova manželka však na zaprášeném plátně objeví podpis A. Hiller, nebo je to snad A. Hitler? Tajemný obraz rozpoutá soukromé peklo plné otázek a pochybností. Jak se obraz největšího masového vraha objevil u nich doma, a je vůbec pravý? Je etické něco takového vůbec vlastnit? Jakou cenu by takový obraz měl a co by si za něj mohli pořídit? Rodina se proto rozhodne předložit obraz k odborné analýze a odhadu ceny. Nová hra Mariuse von Mayenburga (*1972) je hořkou komedií o nelehkém odkazu minulosti Německa – a s tím spojených sporů o dědictví, ale také o celospolečenské vině, která prochází několika generacemi. V Berlínském divadle Schaubühne am Lehniner Platz měla premiéru na konci roku 2022 a Činohra NdB ji uvede jako první české divadlo. Téma, které se navenek zdá spojené pouze s trudným odkazem německé minulosti, je totiž velmi blízké i různým temným etapám české minulosti. V divadle Reduta ho bude režírovat Aminata Keita, která zde už inscenovala Amfitryon, Nikoho a Feministu.

Česká premiéra: 20. října 2023 v divadle Reduta

Anton Pavlovič Čechov
Tři sestry
Překlad: Jaroslav Vostrý
Režie: Štěpán Pácl
Štěstí je možné! Ale možná že jen na jiném místě nebo v jiném čase…

Po smrti otce, který zabezpečoval rodinu hmotně i společensky, zůstaly sestry Irina, Máša a Olga v maloměstě bez jasné budoucnosti. Do jejich domu, kdysi otevřeného významným návštěvám, nyní přicházejí pouze podivíni a outsideři, jejich bratr postupně rozhazuje rodinný majetek a nově objevená nutnost obživy jim bere to nejcennější, co jako někdejší šlechta znaly: čas. Touha po šťastném a naplněném životě, touha po lásce a domově, dovádí sestry do krajních situací. Hořký smích, směšné slzy – zdánlivě běžné osudy běžných lidí, ovšem i obyčejní lidé zažívají veliké příběhy lásky a neštěstí. Tři sestry jsou vrcholnou hrou ruského dramatika Antona Pavloviče Čechova (1860–1904) a jednou ze dvou her, které napsal pro soubor Moskevského uměleckého akademického divadla. Drama o čtyřech jednáních mělo značný vliv na evropské divadlo – a dokonce i na to české, protože ji „moskevští“ pohostinsky zahráli v Praze v roce 1906 a způsobili hotový poprask v českém přístupu k modernímu herectví a moderní režii. Tři sestry inscenuje Štěpán Pácl, kmenový režisér Činohry NdB, jehož úspěšná inscenace Čechovova Racka byla zfilmována v projektu Film Naživo.

Premiéra: 27. října 2023 v Mahenově divadle

Carlo Goldoni
Sluha dvou pánů
Překlad: Eva Bezděková
Režie a úprava: Martin Glaser
Truffaldino v nesnázích aneb jak správně servírovat pokrmy a informace?

Obchodník Pantalone de Bisognosi má dceru, kterou právě zasnoubil se synem doktora Lombardiho. Mladému páru se záhy zhroutí svět, když se ukáže, že původní bohatý snoubenec dívky není mrtev, jak si všichni mysleli. Právě přijel do Benátek se sluhou Truffaldinem a hodlá se oženit. Jeho totožnost je však podezřelá, neb se více než o dívku, zajímá o to, aby získal peníze a čas. Navíc stále zapomíná na to, že i sluha se musí někdy najíst. Zoufale hladový Truffaldino se pod příslibem obědu, proto nechá najmout dalším pánem – tajnůstkářem prudké povahy. Tím se spustí lavina nedorozumění a neočekávaných zápletek, které přináší stále nová šokující odhalení. Nejslavnější komedie Carla Goldoniho (1707–1793) vychází z humorného kontrastu lidských tužeb – zatímco jedni vkládají veškerou energii do toho, aby si mohli vzít svůj milovaný protějšek, druzí usilují o to, aby se dosyta najedli. A protože nehodlají ve svých tužbách ustupovat, nejvíc tím komplikují život sami sobě. Legendárního Sluhu dvou pánů, který baví publikum už od roku 1745, bude na jevišti Mahenova divadla režírovat Martin Glaser.

Premiéra: 19. ledna 2024 v Mahenově divadle

Yael Ronen, Dimitrij Schaad
(R)Evoluce
Překlad: Barbora Schnelle
Režie: Lukáš Brutovský
Návod na přežití v 21. století!

Jak naše životy ovlivňuje umělá inteligence? Nestojíme na prahu digitálního diktátorství? Německy píšící dramatička a režisérka izraelského původu Yael Ronen (*1976) vytvořila originální žánr dystopického kabaretu v němž nás uvádí do blízké budoucnosti a velmi vtipnou i provokativní formou nás upozorňuje na možné důsledky neuváženého technologického pokroku. Jako nejdůležitější zdroj inspirace jí posloužila populárně naučná kniha 21 lekcí pro 21. století izraelského historika a filozofa Yuvala Noaha Harariho, která se zabývá fenomény umělé inteligence, big daty, anebo bioinženýrstvím, a jejich vlivem na společnost a morální rozhodování jednotlivců. Postavy hry autorka staví před řadu nečekaných dilemat, v nichž se jim hlavní oporou stává umělá inteligence jménem Alecto, bez níž nikdo nemůže žít. Lidé se již nemusejí rozhodovat sami, protože Alecto generuje nejlepší odpovědi a řešení na základě mnoha shromážděných dat. Hra dovádí vývoj a důsledky technologického pokroku do nejzazších extrémů. Vtipným a zároveň ostře kritickým způsobem ukazuje nebezpečí digitální diktatury a to, jak málo v ní záleží na jednotlivci. Hra měla premiéru v roce 2020 v Thalia Theater v Hamburku a v divadle Reduta ji bude režírovat Lukáš Brutovský, který se zde uvedl úspěšným titulem Doktorka.

Česká premiéra: 9. února 2024 v divadle Reduta

Nikolaj Vasiljevič Gogol
Ženitba
Překlad: Jaroslav Vostrý a Zuzana Sílová
Režie: Štěpán Pácl
A nešly by ty námluvy odložit na zítra?

Vládní rada Podkolatov se chce oženit, ale aby se oženil, musí zvládnout nepřekonatelnou překážku: nejde ani tak o další nápadníky slečny Agáty, kterých se v jejím obyváku sejde půl tuctu, ani o její možnou zdráhavost, největší překážkou vládního rady Podkolatova je totiž on sám. Ještě štěstí, že potenciální snoubenec má skvělého přítele Kočkareva a nevěsta zdatnou dohazovačku Teklu, kteří se nebojí ničeho a hodlají sňatek uzavřít, ať ti dva chtějí, nebo ne! Ženitba ruského spisovatele a dramatika Nikolaje Vasiljeviče Gogola (1809–1852) patří k nejvýraznějším divadelním komediím své doby – kromě toho, že ji znovu a znovu uvádějí činoherní soubory, ve zpracování hudebního skladatele Bohuslava Martinů ji hrají také soubory operní. Komedii typů Gogol povyšuje hlubším vykreslením postav a pochopením pro zobrazované lidi, podobně jako později zdokonalili typologii ruského člověka Dostojevský, Tolstoj nebo Čechov. Stejně jako zmínění klasici i Gogol v typech vyhmátl to „univerzálně lidské“, protože Podkolatovové, Kočkarevové, ale i Tekly, Onučkinové a Žvanikinové jsou všude kolem nás, i když nejsme v devatenáctém století ani na ruském maloměstě. V režii Štěpána Pácla se Ženitba vrátí na jeviště Mahenova divadla po třiceti letech.

Premiéra: 22. března 2024 v Mahenově divadle

Jan Antonín Pitínský
Pokojíček
Režie: Anna Davidová
Jevištní báseň, která napršela a neuschla.

Roky nic a nejednou všecko. To dnes se mají oslavit třicáté narozeniny dcery Marie. To dnes chce dcera Lída představit rodině svého nápadníka Viktora a strávit s ním noc. A to dnes se domů uteče syn Jirka před vojnou. Kuchyně panelákového bytu bude praskat ve švech. Těsný bude pokoj pro dceru Marii, která se již pátým rokem straní otce i matky, těsná bude klec pro kanárka, který má na povel opakovat „německý mužský člen určitý“, a těsná bude nakonec i klasická dramatická forma. Hra rozkročená mezi měšťanskou truchlohru a Alfreda Jarryho od zásadní osobnosti české porevoluční režie J. A. Pitínského (*1955). „Nemyslím, že by někdo uměl v českém jazyce říci a vyříkat tajnosti lidských vztahů lépe než on…“ prohlásil o něm Petr Lébl, režisér první inscenace Pokojíčku (Divadlo Na zábradlí 1993). O třicet let později se k témuž textu vrací režisérka Anna Davidová, kterou s autorem pojí nejen smysl pro grotesku a poezii. Rozhodně jedna z divadelních událostí příští sezony.

Premiéra: 12. dubna 2024 v divadle Reduta

Yasmina Reza
Obraz
Překlad: Michal Lázňovský
Režie: Štěpán Pácl
Tři muži středního věku diskutují o životě.

Konverzační komedie o tom, jak může jeden hodnotný obraz znehodnotit letité přátelství. Boris si koupil obraz. Důkaz společenského statutu a schopnosti vydělat si dost peněz, které je možné utratit za umění. Jeho přátelé Ivan a především Marek ovšem tuto koupi považují za bláhovou a Marek dokonce za nesnesitelnou, především proto, že jde o abstraktní bílou malbu. Tři dlouholetí přátelé se v jednom odpoledni v jedné hádce o obraz dostávají od smyslu prázdného obrazu ke smyslům jejich životů a životním složitostem, s nimiž se potýkají. Yasmina Reza (*1959), francouzská prozaička a dramatička, se proslavila především konverzační komedií Obraz (1994) a dramatem Bůh masakru (2006), které později zfilmoval Roman Polanski. Její schopnost vytěžit z relativně jednoduché situace materiál pro rozvinutí složitých lidských povah a problémů z ní učinila jednu z nejuváděnějších dramatiček současnosti. Činohra NdB v minulosti s úspěchem uvedla tituly Bůh masakru a Tři verze života. Nejslavnější hru francouzské autorky – Obraz, bude režírovat Štěpán Pácl.

Premiéra: 26. dubna 2024 v divadle Reduta

William Shakespeare
Hamlet
Překlad: Martin Hilský
Režie: Martin Čičvák
Být nebo nebýt, zabít či nezabít? Otázky skrývající vždy něco nového.

Hamleta navštíví duch otce a uloží mu úkol – zabít krále Claudia. Jakkoliv Hamlet ctí svého otce i povinnost pomstít jeho smrt, přesto se mu nechce strýce propíchnout jen kvůli nějaké halucinaci. Má-li přistoupit k činu, je třeba si to předtím řádně rozmyslet. Pochybnosti, které se v Hamletově duši nastartují, nechuť vydat se cestou násilí a strach, že nedělá dost, aby svého zavražděného otce pomstil, dovede dánského králevice k rozvíjení takových představ o smrti a smyslu lidského života, jimž se v dějinách divadla a umění máloco vyrovná. A stejně jako jiná filozofická umělecká díla, např. Jméno růže nebo Bratři Karamazovi, se i v Hamletovi filozofie uskutečňuje na pozadí krvavé detektivky. William Shakespeare (1564–1616), britský dramatik, herec a básník působil v tzv. alžbětinské době na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století. Je nejuváděnějším dramatikem všech dob. V jeho dílech se snoubí velký básnický talent se schopností vyhmátnout citlivá místa doby. Právě v raně kapitalistické Anglii lidé začali velmi intenzívně řešit individuální ctižádost na úkor daného společenského řádu nebo identitu jednotlivce jako palčivé problémy – a je tomu tak podnes. Velkolepou tragédii bude režírovat Martin Čičvák.

Premiéra: 23. května 2024 v Mahenově divadle

Jaroslav Rudiš
Krvavý měsíc
Režie: Thomas Zielinski
Vliv luny na lidské chování.

Nejmenovaný brněnský bar, kde se odehrávají náhodná setkání i plánované schůzky. Společenství lidí, kteří zde shodou okolností stráví čas od večera do svítání, a osud barmana, který je nucený poslouchat smutné i tragikomické příběhy hostů, i když sám ten svůj pečlivě střeží. V několika epizodách se setkáme s muži a ženami, kteří si vyprávějí o vztazích, aby tak konečně porozuměli sami sobě i svému okolí. Rudišovi hrdinové, pohybující se ve středoevropském prostoru, mají v sobě zvláštní temnotu částečně promarněných životů, a jeho hra připomíná atmosférou a způsobem dialogů povídkové filmy Jima Jarmusche (Kafe a cigára, Noc na Zemi) nebo Sofie Coppola (Ztraceno v překladu). Jaroslav Rudiš (*1972) je spisovatel, který publikuje paralelně v českém a německém prostředí. Debutoval románem Nebe pod Berlínem, do obecného povědomí se dostal (společně s výtvarníkem Jaromírem 99), díky komiksové trilogii Alois Nebel, která byla, stejně jako jeho další romány Grandhotel a Národní třída, zfilmována. Divadelní hry píše nejčastěji ve spolupráci s Petrem Pýchou (Léto v Laponsku, Strange Love aj.). Krvavý měsíc vzniká na objednávku Činohry NdB a bude jej režírovat Thomas Zielinski, který v divadle Reduta hostuje pravidelně (Loupežníci, Před východem slunce aj.), hudbu a písně pro inscenaci skládá Jiří Hradil (Tata Bojs, Umakart, Hrubá hudba aj.).

Světová premiéra: 7. června 2024 v divadle Reduta

zdroj zprávy: Michaela Paučo