Státní zástupkyně chce znovu prověřit kauzu Leopolda Hilsnera. Jde o první takové rozhodnutí od roku 1900
Státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Petra Dušková nařídila, aby zastupitelství v Jihlavě znovu prověřilo podnět k obnově řízení v kauze Leopolda Hilsnera. Ten byl v roce 1899 odsouzen za vraždy Anežky Hrůzové a Marie Klímové, což vyvolalo největší vlnu antisemitismu na českém území. Původní žádost o obnovu procesu, kterou v červnu podal advokát Lubomír Müller, odložilo krajské zastupitelství v Jihlavě jako nedůvodnou.
„Od roku 1900 je to vůbec poprvé, kdy byl ve snaze o obnovu Hilsnerova procesu nařízen přezkum negativního stanoviska,“ napsal advokát Müller ve vyjádření zaslané redakci iROZHLAS.cz. Svůj podnět k olomouckému zastupitelství opíral o archivní materiály, které dříve soudy neměly k dispozici, a ve kterých viděl šanci zbavit Hilsnera viny.
Očištění Hilsnera z Polné by bylo přelomové, dodnes to využívají antisemité, říká vnuk jeho opatrovníka
Číst článek
Podle Müllera sehrály roli závěry publicisty a badatele Jaroslava Mareše, který sám prověřil dostupné existující dokumenty v případu. „Mareš tyto materiály prostudoval a dal si tu práci, že na místě v Polné ověřoval, odkud kam a odkdy dokdy se měl Hislner pohybovat podle jednotlivých svědeckých výpovědí,“ popsal advokát, který o očištění Hilsnera dlouhodobě usiluje.
Podle něj publicista a badatel na základě porovnání dostupných dokumentů z archivů došel k závěru, že Hilsner by nemohl fyzicky stihnout vše, co měli svědkové vypovědět. Zároveň tak vyvrací klíčový důkaz, který pomohl Hilsnera usvědčit z vraždy Anežky Hrůzové. Tím byl svědectví Petra Pešáka, který prý za Polnou jednoznačně rozpoznal Leopolda Hilsnera jako vraha na dálku téměř 800 metrů.
Případ v Polné
Aféra známá jako hilsneriáda začala po vraždě Anežky Hrůzové koncem března 1899. Zatčen byl dvaadvacetiletý Leopold Hilsner, který se živil „potulkou a žebrotou“. V Polné propukly protižidovské bouře, antisemitismus zachvátil nejen bulvární a radikální listy.
V této atmosféře se konal v září 1899 v Kutné Hoře proces, při němž byl Hilsner odsouzen za spoluúčast na vraždě Hrůzové k trestu smrti. Rozsudek byl poté zrušen, ale v novém procesu u soudu v Písku v listopadu 1900 byl Hilsner znovu odsouzen, opět na základě nepřímých důkazů, k trestu smrti za spoluúčast na vraždě Hrůzové a navíc na vraždě Marie Klímové, která zemřela v roce 1898 také v lese u Polné.
Proti vlně antisemitismu bojoval tehdy i pozdější prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk, který pomohl ke zmírnění Hilsnerova trestu. Hilsner po mnoha letech ve vězení dostal císařskou milost, ale rehabilitován nikdy nebyl.
O znovuotevření případu usiloval Müller u zastupitelství nižšího stupně už před několika měsíci. Obnovu řízení ale v červnu jihlavský státní zástupce Jan Fichtner odmítl a svůj krok vysvětlil tím, že „předložené informace nesplňují podmínky, aby bylo možné zahájit úkony trestního řízení proti jiným osobám“. Ze stejných důvodů podle něj nebylo možné podat návrh na povolení obnovy řízení v Hilsnerův prospěch.
Fichtnerovo původní zamítnutí znovuotevření případu znamenalo, že se oficiální soudní přezkum klíčového důkazu - tedy svědectví Petra Pešáka - neprovedl. Mareš však ve svém článku tvrdí, že taková „bystrozrakost“ je nemožná a Pešákovo svědectví vyvrací na základě vlastního přezkumu.
Nález Ústavního soudu
Fichtner svoje rozhodnutí opřel mimo jiné o nález Ústavního soudu v kauze Oldřicha Müllera, který byl v roce 1989 odsouzen za odmítnutí nastoupit na vojnu kvůli svému náboženskému přesvědčení.
Ačkoliv řada nálezů Ústavního soudu z jiných kauz jasně ukazovala, že tento rozsudek byl nespravedlivý, soud v jeho případě také odmítl obnovu řízení. Přesto byl nakonec v roce 2005 zpětně zrušen.
„V Müllerově případě tedy bylo spravedlnosti učiněno zadost, byť formálně jinou cestou,“ tvrdí Müller. Vrchní státní zástupkyně Petra Dušková, která nyní dala pokyn ke znovu prověření, své nařízení opírá o právní rozbor právě této kauzy.
‚Nebyl shledán důvod.‘ Blažek více než 120 let starý proces s Hilsnerem znovu neotevře
Číst článek
Od zavraždění Anežky Hrůzové a Marie Klímové uplynulo více jak 120 let a za obě vraždy byl pravomocně odsouzen židovský mladík Leopold Hilsner k trestu smrti oběšením. Přesto rozsudek stále vzbuzuje pochybnosti a silné emoce.
Zájem o to, aby se proces v Polné opět prozkoumal, má například i vnuk Hilsnerova opatrovníka, Brit žijící v Kanadě Charles Heller, který rovněž ministru Blažkovi napsal.
„Ten případ je velmi symbolický a zásadní. Dokud bude totiž v oficiálních záznamech napsáno, že je Hilsner vinen, vždy se toho někdo chytne. Ve světě jsou stále lidé, kteří o Židech šíří nejrůznější konspirační teorie,“ řekl v srpnu v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Heller s Müllerem se v létě obrátili i na ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) s žádostí o nařízení obnovy procesu. Ministr jim však nevyhověl, k obnově prý „nebyl shledán důvod“.
