Meziměsíční snížení výstupu ale zaznamenala většina průmyslových odvětví. Nepotěšilo ani stavebnictví, které se po květnovém a červnovém růstu výrazně propadlo. Vstup české ekonomiky do druhého pololetí je tak vrávoravý a může signalizovat slabší výkonnost ve třetím čtvrtletí letošního roku.
Průmyslová produkce v červenci meziročně reálně klesla o 2,8 procenta. Meziměsíčně byla nižší o výrazných 2,6 procenta Meziměsíčně v plusu zůstalo pouze několik málo odvětví, a to výroba oděvů, nápojů, motorových vozidel, opravy a instalace strojů a výroba a rozvod elektřiny.
Meziměsíční nárůst výroby motorových vozidel, ač drobný (0,4 % m/m), je vzhledem k celozávodní dovolené v největším výrobci automobilů Škoda Auto pozitivním překvapením.
Zklamání přinesl výstup zpracovatelského průmyslu jako celku, který meziměsíčně poklesl o 3,8 procenta, přestože v předchozích dvou měsících již vykazoval solidní růsty. U mnoha odvětví, kde byly zaznamenány v červenci významnější poklesy, zřejmě šlo o korekci předchozích růstů.
Příkladem může být farmaceutický průmysl, kde výstup meziměsíčně klesl o více než 25 procenta po předchozím více než 20% růstu. Podobně na tom byla i výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, kde výroba meziměsíčně poklesla o 33 procenta po třech meziměsíčních růstech v řadě.
Nepříjemnou zprávou je další pokles hodnoty nových zakázek, a to meziročně o tři procenta. Nejvíce klesaly objemy zakázek u výroby strojů a zařízení, ale i v chemickém průmyslu a výrobě základních kovů. Letní data jsou nicméně velmi volatilní a nelze z nich dělat velké závěry.
Další vývoj bude závislý na vývoji v zahraničí, kde k optimismu nepřidal výrazný propad německých továrních objednávek. Pozitivní je, že firmy stále ještě uspokojují nahromaděné objednávky z minulých let. Nahrát by mu mělo i postupné oživení poptávky, které čekáme jak u nás, tak v zahraničí.
Zahraniční obchod vykázal v červenci letošní první deficit
Zahraniční obchod v červenci deficitem ve výši 5,9 miliardy korun zklamal. Trhy sice očekávaly určité zhoršení, konsenzus však vyhlížel letošní sedmý přebytek v řadě, konkrétně na úrovni 2,6 miliardy korun (v první polovině letošního roku kladné saldo dosahovalo v průměru 13,2 mld. Kč měsíčně, pozn. aut.).
Zčásti se však na zhoršení podepsal tradiční sezónní efekt. Po sezónním očištění totiž zahraničního obchod setrval v přebytku ve výši čtyř miliard korun, a to po 12,4 miliardy korun v červnu.
Meziročně bylo saldo zahraničního obchodu o 16,6 miliardy korun vyšší (sezonně neočištěno). Výsledek pozitivně ovlivnil především meziročně nižší deficit obchodu s ropou a zemním plynem, a to o 23,3 miliardy korun. Zde se odrazily zejména nižší ceny na světových komoditních trzích.
Snížil se i deficit obchodu se základními kovy (o 3,1 mld. Kč) a zvýšil přebytek u motorových vozidel (o 4 mld. Kč). Negativně se naopak na celkovém saldu zahraničního obchodu podepsal meziroční pokles aktiva obchodu s elektřinou (o 6,8 mld. Kč) a hlubší deficit obchodu s počítači a elektrickými zařízeními.
Po dvou nadějných měsících přišel hluboký pokles stavební produkce
Tuzemská stavební produkce v červenci meziměsíčně klesla o výrazné 3,8 procenta. V podstatě tak odmazala růst z předchozích dvou měsíců, který dával naději na obrat negativního trendu.
Zatímco v červnu byla stavební produkce v meziročním vyjádření vyšší o 0,9 procenta, v červenci již opět klesla o 2,1 procenta. Ve srovnání s předpandemickým únorem 2020 stavebnictví zaostávalo o výrazných 5,2 procenta.
Drhne jak rezidenční, tak i infrastrukturní výstavba. Produkce pozemního stavitelství byla v červenci meziměsíčně nižší o 4,2 procenta, zatímco v inženýrském stavitelství klesla o 2,5 procenta. Oproti předpandemickému únoru 2020 ztrácelo pozemní stavitelství 4,6 procenta a inženýrské stavitelství 6,6 procenta.
Počet nově vydaných stavebních povolení byl v ČR za prvních sedm měsíců letošního roku nejnižší od roku 2015. V červenci se navíc jejich počet dále meziměsíčně snížil o 6,6 procenta po červnovém poklesu o 4,8 procenta. Meziročně byl nižší o 9,1 procenta.
Meziměsíčně navíc nadále klesla i orientační hodnota stavebních povolení. Podobně pesimisticky vypadá i počet nově zahájených bytů. Ten za prvních sedm měsíců letošního roku dosáhl zhruba 21 tisíc a oproti stejnému období loňského roku byl nižší o 17,1 procenta. Zároveň jde o nejhorší výsledek z hlediska bytové výstavby za prvních sedm měsíců od roku 2018.
Za nižší výstavbou nadále stojí hlavně vyšší náklady financování. Výrazný nárůst sazeb hypotečních úvěrů v kombinaci s vysokými cenami nemovitostí vedl k výraznému omezení dostupnosti vlastnického bydlení, což se následně podepsalo i v nižší poptávce po nemovitostech. Řada developerů navíc vlivem slabé poptávky omezila výstavbu.
Omezená nabídka nemovitostí se tak podle všeho jen tak nezlepší. S ohledem na délku povolovacího řízení v ČR vše ukazuje na to, že po poklesu hypotečních sazeb a oživení poptávky po nemovitostech začnou jejich ceny opět rychle růst. Vysoké ceny nemovitostí a nižší dostupnost vlastnického bydlení pak pravděpodobně rovněž povede k pokračujícímu růstu cen nájemního bydlení.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
