„Je to otázka peněz,“ komentoval předseda frýdecko-místeckého klubu Lubomír Kavka možnost, že by se někdy vrátili na výsluní. „V prvé řadě nás brzdí, že nemáme svou halu, což je oproti Karviné náš handicap. Zázemí, které v hale u šesté základní školy máme, není připravené pro plně profesionální tým.“
Ten Frýdecko-místečtí před dvaceti roky měli. Ostatně, než slavili titul, byli čtyřikrát druzí. Nyní fungují na poloprofesionální bázi. „A to těžko můžeme mít výsledky jako profesionálové,“ podotkl Kavka.
Připomněl, že před dvaceti roky kluby fungovaly jako obchodní společnosti. „Na soupisce každého mužstva muselo být nejméně sedm profesionálů. Partneři byli v té době ochotnější dát více peněz.“
Podle Kavky by i dnes mohli mít v kádru až sedm profesionálů. „Za profesionála je totiž brán hráč, který má odměnu na úrovni minimální mzdy. Jenže ta člověka neuživí,“ uvedl Lubomír Kavka.
V Česku je minimální mzda 17 300 korun hrubého měsíčně.
„Ano, je to hlavně o penězích,“ potvrdil frýdecko-místecký trenér Daniel Valo. „To není alibi, ale realita. Týmy, které jsou v lize nahoře, jsou plně profesionální. Naši kluci chodí do práce, studují. Není to výmluva, ale výzva pro nás, abychom se těm nejlepším přesto zkusili vyrovnat, a když ne pravidelně, tak občas porazili Plzeň a Karvinou.“
Frýdecko-místecký kapitán Adam Gřešek je živnostník – geodet. Potvrdil, že většina hráčů chodí do běžného zaměstnání. „Házená není náplní našeho dne, máme i jiné povinnosti. Top týmy, které trénují ráno i odpoledne, mají tréninkové dávky několikanásobně vyšší než my, což se musí projevit,“ uvedl Gřešek.
Přesto vidí posun frýdecko-místecké házené nahoru. „Všichni teď vzpomínají, jaké to bylo před dvaceti roky, ale to byl jiný Frýdek-Místek, profesionální,“ řekl Gřešek, který je odchovancem klubu a je v něm dvanáct let. „Oproti tomu, když jsem tady začínal, se starostlivost o nás hráče, ať jde o fyzioterapii, maséry, zajištění zdravotní péče, enormně zlepšila.“
Mohli by si vůbec nyní Frýdecko-místečtí dovolit plnohodnotné profesionální mužstvo? „Bylo by to hodně náročné,“ odpověděl Kavka. „Nejhorší je, že tady v regionu firmy, které by mohly dát třeba dva miliony korun, jsou v zahraničních rukách. Závidím Třinci, kde je velká silná česko-slovenská fabrika, ale ta podporuje hokej.“
Házenkáři Frýdku-Místku dostávají ročně od města čtyři a půl milionu korun, přičemž na extraligový celek jde 1,7 milionu. Dalším milionem korun na nejvyšší mužskou soutěž přispívá krajský úřad. „Na ligu potřebujeme čtyři miliony korun, zbytek sháníme od našich partnerů,“ dodal Kavka.
Házenkáři trénují až po tělocviku dětí
Ani v nejúspěšnějších letech frýdecko-místecké házené na přelomu tisíciletí neměl klub vlastní zázemí. K finálovým zápasům využíval víceúčelovou halu, která je už ale zbouraná.
„Místo ní město postavilo Polárku,“ zmínil Lubomír Kavka arénu, která je domovem prvoligových hokejistů. „Házená se tam hrát dá, ale nezkoumali jsme, kolik by nás stál pronájem. Když do bývalé víceúčelové haly přišlo šest tisíc diváků, ze vstupného jsme pokryli její týdenní nájem.“
Podotkl, že vše je ale věc jednání se zástupci města, jestli by někdy v Polárce chtěli hrát. „Zda by nás tam pustili za zajímavých cenových podmínek, pokud bychom se třeba někdy dostali do semifinále,“ uvedl Kavka.
Primátor Petr Korč připustil, že by v případě pronájmu Polárky vyšli házenkářům vstříc. I proto, že ve městě stále chybí hala pro míčové sporty. „Pořád tady scházejí dvě tělocvičny, které by primárně sloužily školám, ale mohli by je využívat i zástupci všech sportů,“ uznává Korč.
Na 6. základní škole v ulici Pionýrů, kde hrají své nejvyšší soutěže házenkáři i volejbalistky Sokola a volejbalisté Beskyd, představitelé města plánují dobudovat šatny, aby zázemí pro kluby bylo lepší.
„Jenže i kdybychom měli profíky, dopoledne bychom s nimi nemohli trénovat, abychom neomezili tělocvik dětí ve škole,“ upozornil Lubomír Kavka. „Tělocvik skončí o půl čtvrté. Uklízečky uklidí halu a ve čtyři nastoupí volejbalistky, v šest my. A to v hale není prostor pro volejbalisty.“
