Salvador jako první země na světě v roce 2021 povýšila bitcoin na své zákonné platidlo. Jak si experiment stojí dva roky po svém radikálním kroku?
Kryptoměna, kterou dal uzákonit jako druhé zákonné platidlo tehdy dvaačtyřicetiletý prezident Bukele, není ani zdaleka využívána nijak masově. Její zavedení čelilo mnoha protestům. Odhaduje se, že státní rezervy denominované v této kryptoměně ztratily 37 % z původní hodnoty. Celý experiment halí mnohé nejasnosti. Vláda například udělila licenci na správu digitálních aktiv Bitfinexu – společnosti, která čelí potížím v USA, píše deník El País.
Před dvěma lety Salvador ohromil svět, když se stal první zemí na planetě, která bitcoin začala používat jako své druhé zákonné platidlo. Nový zákon o kryptoměně vstoupil v platnost 7. září 2021. Salvador zažil svou chvilku slávy. Novináři z celého světa vyráželi do středoamerické zemičky s 6,3 miliony obyvatel, známé do té chvíle hlavně banánovými plantážemi, aby zdokumentovali novou měnovou realitu.
Zájem opadl, napínavý experiment pokračuje. Ale je těžké ho jakkoli střízlivě hodnotit, protože mnohé důležité informace jsou nedostupné. Na počátku Bukelova vláda nakoupila různé množství bitcoinů. Přesný objem, který tvoří součást salvadorského koše mezinárodních rezerv, není ovšem znám, protože vláda je na informace poněkud skoupá.
Pozorovatelé se mohou jen nepřímo dohadovat o objemu kryptoměny na základě toho, co sám Bukele zveřejňuje na sociálních sítích. Jedním z nezávislých pozorovatelů je web Nayibtracker.com, který odhaduje, že El Salvador ztratil až 37 % hodnoty svých investic do bitcoinu, protože kryptoměna začala v roce 2021 padat. To je ekvivalent 45 milionů dolarů, tedy zhruba jedné miliardy korun. Odhaduje se, že Salvador vlastní v současnosti bitcoiny v hodnotě 76,5 milionů dolarů.
Původní očekávání se nenaplnila
Při zavádění měny se předpokládalo, že bude používána ve všech typech transakcí: od nákupu pouličního jídla až po nemovitosti. S tímto cílem vláda nabídla občanům digitální peněženku s názvem Chivo a dala každému občanovi ekvivalent 30 dolarů (700 kč) v bitcoinech. Nedlouho poté byly stovky účtů Chivo napadeny hackery a peníze byly ukradeny spolu s identitou vlastníka účtu. To nejspíš vyděsilo mnohé Salvadořany.
Jednou z výhod kryptoměn, o nichž mluvila salvadorská vláda, je rychlost, s jakou lze zasílat remitence ze zahraničí. Podle nejnovějších údajů centrální banky však v letošním roce bylo pomocí digitálních peněženek převedeno pouze 1,3 % všech remitencí. Pro srovnání do Mexika se tak posílají 4 % remitencí.
„Během prvního roku přišla do El Salvadoru lavina společností – nevěděli jsme, co s nimi všemi dělat,“ vzpomíná bývalá úřednice Mónica Taherová. „Všichni byli nadšení a bylo úžasné sledovat migraci opačným směrem.“ Do Salvadoru se rozhodli přestěhovat cizinci ze všech možných končin světa.
„Slibovala jsem si od zavedení bitcoinů v Salvadoru zvýšení ekonomické svobody lidí, až nebudou existovat žádní prostředníci, a díky tomu například ženy budou mít pod kontrolou své finance,“ uvedla Taherová. „Pokud ale není připraveno systematické vzdělávání veřejnosti, masová adopce v zemi potrvá ještě dlouho,“ varovala.
Přechod na bitcoin byl pro Salvador nepopiratelným úspěchem alespoň v jednom směru, podle Andrése Englera, novináře specializujícího se na kryptoměny a bývalého redaktora kryptowebu Coindesk pro Latinskou Ameriku. „Pokud jde o média, Bukele se dostal na titulky novin. O tom není pochyb.“ Salvador je dnes významný hráč v kryptoprůmyslu. Když se kohokoli z branže zeptáte na El Salvador, zná ho a pamatuje si také jméno Bukele.“
Když Středoafrická republika viděla, jaký je zájem světové veřejnosti o bitcoin a Salvador, v dubnu 2022 oznámila, že také uzákoní bitcoin a další kryptoměny za zákonné platidlo. Její experiment se ale nikdy plnohodnotně nerozběhl a o necelý rok později Parlament přijatý zákon zrušil.
Zdroj: El País, Nayibtracker.com, Al Jazeera