Ani srpen nepřinesl žádnou výraznější korekci trendu a nezaměstnanost v České republice zůstává stále na velmi nízkých hodnotách. I za současným mírným nárůstem nezaměstnanosti stojí především vliv sezónnosti, kdy již není třeba zaměstnávat pracovníky pro typicky letní pracovní pozice.
Kondice české ekonomiky je velmi slabá, přesto budoucnost firmy vidí poměrně optimisticky, proto se neuchylují ve vyšším měřítku k propouštění. Jakmile se obnoví poptávka, přibydou nové zakázky, mohli by případně propuštění zaměstnanci chybět. Firmy si tak udržují stávající zaměstnance i za cenu toho, že aktuálně se to nemusí jevit profitabilně.
Proces nabírání nových pracovních sil je administrativně náročný, zároveň zabere čas nové zaměstnance zaškolit, a především v současné situaci na trhu práce je spíše zaměstnanec ten, kdo určuje pracovní podmínky včetně mzdového ohodnocení. To znamená, že firmy by musely vynaložit vyšší finanční prostředky k najmutí nové pracovní síly.
Nízká nezaměstnanost může být sice hodnocena pozitivně, ale zdá se, že může být jedním z faktorů české stagnace. Ani ty nejlepší nápady se bez lidí neuskuteční. Je třeba přenastavit migrační politiku a otevřít kvalifikovaným zahraničním pracovníkům dveře dokořán.
Oproti červenci se zvýšil počet uchazečů o zaměstnání o necelé dva tisíce, a naopak se snížil počet volných pracovních míst o 4,4 tisíce. Celkový počet uchazečů o zaměstnání se tak nyní pohybuje okolo 261 tisíc, zatímco počet volných pracovních míst je přes 281 tisíc.
Ač se nůžky mírně přivřely, tak stále počet volných pracovních míst převyšuje počet lidí ucházející se o zaměstnání. V průměru tak zůstává, že na jedno pracovní místo se hlásí 0,9 uchazeče.
Z regionálního hlediska se nemění, že nejvyšší nezaměstnanost je v okresech Karviná (8,2 %), Most (7,1 %) a Chomutov (6,4 %). Nejnižší podíl nezaměstnaných zůstává v okresech Praha-východ (1,6 %), Pelhřimov (1,7 %), Praha-západ a Plzeň-jih (1,8 %).
Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti byl zaznamenán v 53 okresech (největší v Chrudimi, o 5,1 %), zatímco ve 24 okresech došlo k poklesu. Největší byl evidován ve Zlíně (o 2,3 %), kde předchozí měsíc byl naopak nejvyšší nárůst.
Nezaměstnanost v Česku sice dva měsíce po sobě mírně vzrostla, ale neznamená to začátek rostoucího trendu. V dalších měsících očekáváme stagnaci okolo současných 3,6 procenta. Aktuální vývoj nahrává tomu, že průměrná nezaměstnanost v roce 2023 by mohla být ještě o jednu desetinu nižší, než uvádíme v naší červnové prognóze (3,7 %).
Autor je analytik Raiffeisenbank
(Redakčně upraveno)
