Nový algoritmus citlivě predikuje dekompenzaci srdečního selhání

Srdeční selhání (SS) je hlavní příčinou hospitalizací. Každá taková hospitalizace pro dekompenzaci srdečního selhání znamená zhoršení prognózy pacienta a rostoucí zátěž pro zdravotní systém. HeartInsight je chytré řešení vzdálené správy srdečního selhání, které s vysokou citlivostí identifikuje pacienty s vyšším rizikem dekompenzace. V celém odvětví má nejnižší míru falešných výstrah a poskytuje nejčasnější upozornění na tiché klinické změny, které mohou vést k hospitalizaci pro srdeční selhání.

To, že západní země včetně České republiky čelí epidemii srdečního selhání, je známo – epidemiologická data z posledních let jsou ovšem alarmující. Například v roce 2018 bylo v Česku identifikováno zhruba 300 000 pacientů se srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí (Táborský, Biomedical Papers 2020), ale podle nových analýz ÚZIS ČR jich v roce 2022 bylo už 500 000. „Pokud se podíváme na výskyt srdečního selhání se zachovanou ejekční frakcí, mluvíme dnes o přibližně sedmi stech tisících pacientů. Předstihujeme tak epidemiologicky diabetes, a to o zhruba 100 000 pacientů,“ vyčíslil prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., přednosta I. interní kliniky LF UP a FN Olomouc. Doplnil, že pacient se SS je vždy nemocný s dalšími komorbiditami. Celkem 30 procent jedinců se SS má současně onemocnění chlopní, 10 procent kardiomyopatii, 63 procent srdeční arytmie, 50 procent fibrilaci síní, 50 procent dyslipidémii a 26 procent selhání ledvin (Táborský, Biomedical Papers 2020). Moderní management pacientů se srdečním selháním musí být komplexní. Patří sem režimová opatření, farmakoterapie, přístrojová léčba ve smyslu srdeční resynchronizační léčby a prevence náhlé srdeční smrti pomocí ICD. Pokud se tyto možnosti vyčerpají, lze pacienty dále léčit mechanickými srdečními podporami, případně transplantací srdce. „Přes všechny pokroky není ale vývoj srdečního selhání úplně příznivý, bez léčby 50 procent pacientů umírá do pěti let od diagnózy. Snažíme se o prodloužení a zkvalitnění života pacientů tím, že se pokoušíme zabránit epizodám dekompenzace srdečního selhání, které vyžadují hospitalizaci a jsou spojeny se zhoršením prognózy,“ uvedl MUDr. Marián Fedorco, Ph.D., z I. interní kliniky LF UP a FN Olomouc. Pokud se lékaři spolehnou na klinické známky, jako je nárůst hmotnosti, progrese námahové dušnosti, otoky, bývá už zpravidla pozdě. Jako velmi efektivní preventivní nástroje se ukazují automatické algoritmy, které v dostatečném předstihu predikují epizodu dekompenzace SS. Zařízení typu ICD monitorují fyziologické funkce pacientů v praxi už dlouho, nicméně nyní je k dispozici nová technologie, která umí pomocí umělé inteligence (AI) vyhodnotit vstupní data přicházející od pacienta a zpracovat je do podoby tzv. skóre srdečního selhání. „Toto skóre je individuálně nastaveno pro každého pacienta. Pokud dojde k jeho změně mimo stanovenou hranici, vyšle systém upozornění a lékař může včas preventivně zasáhnout,“ popsal MUDr. Fedorco.

Algoritmus HeartInsight od společnosti Biotronik autonomně sleduje osm relevantních parametrů (např. variabilitu tepové frekvence, výskyt síňových nebo komorových arytmií, hrudní impedanci atd.), které každý den vyhodnocuje formou již zmíněného skóre a data odesílá do zdravotnického zařízení. Italská multicentrická studie SELENE HF (D’Onofrio et al., Europace 2021), která zahrnula více než 900 pacientů a randomizovala je buď ke standardní péči, nebo k léčbě ICD se systémem HeartInsight, ukázala, že HeartInsight má vysokou, 66% senzitivitu pro predikci hospitalizací pro SS. Jinak řečeno, algoritmus dokázal předpovědět dvě ze tří hospitalizací pro dekompenzaci SS. „Algoritmus je navíc schopen upozornit na dekompenzaci srdečního selhání velmi časně, v průměru 42 dnů předem. Lékař tak má dostatek času na preventivní intervenci,“ doplnil MUDr. Fedorco. Falešná pozitivita (falešné upozornění) byla ve studii raritní, zhruba jedna za 17 měsíců sledování, což je dosud nejméně v celém odvětví. HeartInsight navíc jako první automaticky shromažďuje příznaky a chování hlášené pacientem prostřednictvím aplikace pro pacienty, čímž zapojuje pacienty do jejich vlastní péče a umožňuje začlenit příznaky a symptomy do pracovního postupu – pacienti mohou prostřednictvím aplikace jednoduše zaznamenat své symptomy, jakmile je pocítí, a v identifikační kartě mají stále při ruce všechny důležité informace o svém implantátu či o vývoji své srdeční frekvence v čase. Kromě toho mohou prostřednictvím aplikace lékaři pacienta kontaktovat. „Studie SELENE HF potvrdila, že algoritmus Heart­In­sight je velice efektivním nástrojem v prevenci dekompenzace srdečního selhání. Jednoznačně zlepšuje prognózu pacientů a kvalitu jejich života. V neposlední řadě vede ke snížení počtu hospitalizací pro srdeční selhání, což znamená snížení zátěže pro zdravotnická pracoviště. Dálková monitorace pacientů se srdečním selháním je dnes už standardem. Tímto způsobem by měla být spravována data všech indikovaných nemocných,“ uzavřel MUDr. Fedorco. Věcí dalšího jednání se zdravotními pojišťovnami podle něj zůstává možnost, že by některé klinické kontroly byly nahrazeny telemonitoringem, např. i pomocí systému HeartInsight – s vědomím, že jde o bezpečný postup. „Zavedení této technologie do každodenní klinické praxe znamená pro pacienty delší a bezpečnější život v domácím prostředí s důrazem na optimalizaci léčby a pozitivní spolupráci lékaře a pacienta,“ zhodnotil na závěr prof. Táborský.