Čvančara o startu v Německu: Nejsem naivní. Penalta? Kdybych ji nedal...

V jakém rozpoložení jste přijel na sraz reprezentace?
„Po osobní stránce start v Německu nehodnotím negativně a nějakou výkonnost si držím, ale máme jen jeden bod po třech kolech, což je málo. Je co zlepšovat.“

V čem to byl největší skok z české ligy, kdybyste mohl jít více do detailu?
„Znáte ty otřepané fráze, že je tam větší intenzita hry, jste tam sám, musíte se adaptovat. Tohle vám řeknou všichni. Osobně jsem si musel zvyknout, že tam tak nějak nikoho nezajímáte. Ostatní kluci v týmu vědí, že přicházíte, abyste jim pomohl. Dalo by se říct, že si tam uděláte i kamarády, ale není to jako v Česku, že se třeba po zápase chodí na pivko. V bundeslize tohle nefunguje. Ne, že bych zrovna z tohoto byl zklamaný, ale je to změna.“

Bylo těžké si přivyknout novému prostředí?
„Ani ne. V tomhle to má třeba Hložan (Adam Hložek) v Leverkusenu snazší, protože tam má další Čechy. Rozjezd to tedy byl složitější, ale zase na druhou stranu mě tohle nakoplo, abych se dříve adaptoval.“

Už jste se tedy dokázal plně sžít s novým prostředím?
„Našli jsme si pěkný baráček na vesnici, kde žije pár důchodců. Je tam klid, což je pro rodinný život ideální. V kabině se sice kamarádi dělají hůře, ale teď už se začínám nějak socializovat, že přemlouvám spoluhráče, aby s námi někam chodili.“ (smích)

A nechce se jim?
„Ale jo, chodí. Musím říct, že třeba Julian Weigl mě neskutečně překvapil. Frajer, který hrál v Dortmundu, má zkušenosti z reprezentace a je to prostě skvělý fotbalista, bavil se se mnou jako první v kabině. Hned druhý den mě pozval k sobě domů na oběd. Tohle mi hodně pomohlo, že vlastně ten nejúspěšnější hráč v kádru za mnou přišel a od začátku se choval přátelsky.“

Máte za sebou krátké mládežnické působení v Itálii. Pomohla vám tato zkušenost?
„Ano, tam to bylo hodně podobné. Taky každý sám za sebe.“

První kolo bundesligy v Augsburgu pro vás bylo snové. V nastavení jste z penalty vystřelil aspoň bod. Byl jste určen jako první střelec?
„Byli jsme určení tři. Já, Julian Weigl a Alassane Pléa, který už tou dobou nebyl na hřišti. Hned jsem věděl, jak se to písklo, že si ji vezmu. Šel jsem za Julianem, jestli je to v pořádku. On mi podal balón, ať jdu do toho.“

Vnímal jste ten pokutový kop jako další milník v kariéře? Řekne se jedna penalta, ale v novém angažmá a v prvním ligovém kole v důležitém okamžiku.
„Třeba vnímání mé osoby fanoušky na tom asi hodně stálo. Nedat dva góly, tak asi nikdo nemluví o tom, jak kvalitní přestup to byl. Asi bych případnou neproměněnou penaltu dostal pořádně sežrat, ale v daném okamžiku jsem si věřil. Po utkání opadl adrenalin, seděl jsem v kabině, přemítal jsem si tu situaci. Říkal jsem si, že kdybych to nedal, můžu si sbalit tašku a letět zpátky.“

Hned po prvním kole se v Německu psalo, že Mönchengladbach má konečně hroťáka. Vynášeli vás do nebes. Nemusel vás trochu uzemnit kouč Seoane?
„Nemusel, protože nejsem naivní. Vidíte sám, že pak jsem dva zápasy gól nedal. Ode mě se na hrotu čeká, že udržím míč a vymyslím nějakou nástavbu. Nemyslím si, že proti Leverkusenu a Bayernu to ode mě byl nějaký propadák, i když určité výtky jsou na místě. Jsem si vědom toho, že jeden zápas nic neřeší.“

Po prvním kole docházelo ke srovnání s Martinem Feninem, který při bundesligové premiéře dal před lety dokonce hattrick. Je to pro vás do jisté míry varování, že první zápas nic neřeší?
„Jak už jsem říkal, je to o tom dál makat. Teď přišel z Unionu Berlín Jordan Siebatcheu, takže nikde není psáno, že po návratu z reprezentace budu zase v základu. Moje výhoda je, že nemusím hrát jen na hrotu.“

Jak se v Německu perou s vaším příjmením?
„Jsou učenliví. Myslím, že už to zvládají docela dobře. Sice se mě občas ještě někdo zeptá, jak se to vyslovuje, ale je to lepší než před měsícem.“

Musel jste projít nějakým rituálem po příchodu do týmu?
„No, na soustředění musí nový hráč zazpívat anglicky, i když třeba vůbec neumí řeč. To byl případ Francka Honorata, který neumí anglicky ani slovo. Ten hodně pobavil.“

A co vaše písnička? Dostavil se úspěch?
„Vybral jsem si Impossible a sklidil jsem velký potlesk.“ (smích)

Tabulka střelců

	Hráč			Góly
1.	Harry Kane		Bayern	35
2.	Serhou Guirassy		Stuttgart	25
3.	Loïs Openda		Lipsko	24
4.	Deniz Undav		Stuttgart	18
5.	Ermedin Demirović		Augsburg	15
6.	Maximilian Beier		Hoffenheim	13
7.	Marvin Ducksch		Werder	12
8.	Niclas Füllkrug		Dortmund	12
9.	Victor Boniface		Leverkusen	11
10.	Tim Kleindienst		Heidenheim	11

Zobrazit celou tabulku

Hned po příchodu jste věřil, že budete hrát v základu?
„Myslím, že se psalo, že šlo o jeden z největších přestupů Gladbachu, ale nechci kecat. Díky tomu jsem si samozřejmě říkal, že bych šanci dostat měl. Pokud bych ale v přípravě nepodával adekvátní výkony, tak bych seděl na lavičce. Musím říct, že hned na úvod, jak jsem začal dávat góly i v přípravě, tak mě kluci začali vnímat jinak a sebevědomí mi vzrostlo. Dokázal jsem si, že bych v Německu nemusel být jen do počtu.“

Byl pro vás duel proti Bayernu v něčem specifický?
„Upřímně řečeno jsem si tam připadal jako atlet. Běhal jsem tam mezi pěti hráči jako na kolotoči. Samozřejmě jsem čekal velikou kvalitu, ale doufal jsem, že nebudeme tolik zalezlí. V plánu bylo více napadat, ale Bayern nám to ani nedovolil.“

V březnu premiéra v národním dresu, v květnu se vám narodilo dítě, teď už kopete v Německu, je to životní rok?
„Bezpochyby. Ani ne kvůli fotbalu, ale hlavně tím, že se mi narodila dcerka. Nic důležitějšího není. Dříve jsem byl nastavený tak, že všechno dělám pro sebe. Narození potomka vám život obrátí. Chtěl bych, aby se měla dobře, byla na mě pyšná a třeba si i řekla, že to táta někam dotáhnul.“

Máte nějaký recept na začátky? Po třech minutách jste dal gól při premiéře v reprezentaci i v Gladbachu. Jak se to dělá?
„Připadá mi, že je to mou obrovskou motivací. Zhruba rok zpátky jsem ztratil nervozitu před zápasy. Jak jsem se už obouchal, tak se spíš strašně těším. Ty první duely jsou v něčem speciální. Hlad po gólu a energie ze mě v takových momentech stříká.“

Když se ohlédnete do minulosti, je to teď taková pohádka? Ještě v roce 2021 jste hostoval v Opavě a teď bundesliga.
„Když se ohlédnu zrovna za Opavou, tak mě strašně mrzí, že jsem tam šel. Bylo to za trenéra Kováče, kterého jsem znal a chtěl se mnou pracovat. Už když jsem přicházel, tak jsem věděl, že mám problémy s meniskem. Chtěl jsem ale ukázat, že na ligu mám. Bohužel jsem přišel na hostování do týmu, který hrál o záchranu a já prostě v hlavě ten tlak neustál. Nemám důvod to nepřiznat. Až moc jsem tlačil na ten chtíč hrát ligu. Dodnes si vybavím několik situací, kdy jsem tam šel sám na gólmana a říkám si, že není možný, že jsem to já. V Opavě jsem prožil nejhorší půlrok v kariéře.“

Dalo by se říct, že jste byl třeba až moc netrpělivý?
„Nechci znít namyšleně, ale myslím si, že kromě Opavy se mi všude tak nějak dařilo aspoň v rámci možností. Nikde jinde to snad nebyl úplný propadák. Byl jsem vychovávaný tak, abych byl ambiciózní. Patří to ke mně.“

Nabral jste i větší pokoru?
„Upřímně? Nevím, co na to odpovědět, protože plno lidí píše, že nemám pokoru, ale z těch, co to píšou, mě nezná nikdo. Nikdo se mě nezeptal, co za sebou v životě mám.“

Teď máte možnost to objasnit, protože se vás na to ptám.
„To by bylo asi na delší povídání někdy jindy, ale ono je opravdu snadné někoho jen tak veřejně natřít. Každý si umí sednout k počítači a napsat něco na sociální sítě. Spíš bych se zamyslel nad tím, co někteří lidi jsou schopní o druhém člověku napsat. A je úplně jedno, jestli jde o fotbalistu nebo o kohokoliv jiného. Tolik k té pokoře.“

Co se týče reprezentace, tak vás čeká souboj s Albánií. Jak vnímáte tento duel?
„Máme kvalitní tým. Záleží na nás, jak k tomu zápasu přistoupíme. Není důvod se něčeho obávat. Nesmíme je podcenit.“

A je Albánie vůbec ještě soupeř k podcenění? Jádro týmu tvoří hráči z italské ligy. Je to nevděčný soupeř v tomto ohledu? Nic moc od nich veřejnost nečeká, ale kvalitu mají.
„Odpověděl jste si v podstatě sám. Když se řekne u nás Albánie a fotbal, tak to v Česku skoro nikoho nebude ani zajímat, ale mají spoustu hráčů v Serii A. Kvalitu mají velmi dobrou, to víme.“

Mluvil jste už s koučem Šilhavým o vaší úloze? Při absenci Patrika Schicka se nabízí, že byste naskočil na hrotu.
„Na to je brzy. V neděli jsme sem přijeli. Uvidíme, jak se trenér rozhodne. Možná si upevňuju pozici v nějakém širším kádru reprezentace díky přestupu do Německa a dobrému startu, ale záležet bude na taktice na každý jeden zápas. Určitě nemám nic jistého.“

		Z	V	R	P	Skóre	B
1. Leverkusen		31	25	6	0	77:22	81
2. Bayern		31	22	3	6	89:38	69
3. Stuttgart		31	20	4	7	70:38	64
4. Lipsko		31	19	5	7	73:35	62
5. Dortmund		31	16	9	6	59:39	57
6. Frankfurt		31	11	12	8	47:42	45
7. Freiburg		31	11	7	13	43:55	40
8. Augsburg		31	10	9	12	48:52	39
9. Hoffenheim		31	11	6	14	55:63	39
10. Heidenheim		31	9	10	12	44:52	37
11. Werder		31	10	7	14	41:50	37
12. Wolfsburg		31	9	7	15	37:51	34
13. Mönchengladbach		31	7	11	13	53:60	32
14. Union Berlin		31	8	6	17	26:50	30
15. Bochum		31	6	12	13	37:62	30
16. Mainz		31	5	13	13	32:49	28
17. Köln		31	4	11	16	24:54	23
18. Darmstadt		31	3	8	20	30:73	17

Německo - Bundesliga

26. srpna 2023 • 20:59

Leverkusen přejel Gladbach! Čvančara se hádal, pak neuhlídal střelce

Německo - Bundesliga

21. srpna 2023 • 11:06

Němci chválí Čvančaru: Gladbach má konečně hrot. Příště proti Leverkusenu