Ten hlas se nedá splést. Pokud by bylo nutné označit jej jediným slovem, pak by to slovo znělo dramatičnost. Pokud by se pro popis dalo použít slov víc, byly by v seznamu výrazy jako bolest, expresivita, naléhavost, možná patos a rozhodně uvěřitelnost. A když se k tomu přidá pořádná porce talentu napsat silnou píseň, je pak za znaménkem rovná se Anna B Savage.

Žije v Londýně, první ípíčko vydala v roce 2015, albová prvotina následovala v době vrcholícího covidu, v roce 2021. Jmenovala se "A Common Turn" a autorce vynesla slušnou řádku kladných recenzí. Kolegové a kolegyně z hudebních redakcí si všímali obou v úvodu zmíněných charakteristik: vokálu schopného nést všemožné emoce i umění vložit tyto emoce do vynikajících, více či méně (indie)folkových písní.

A v této cestě Anna pokračuje i na druhé řadovce "in|FLUX". V porovnání s debutem je zvukově čistější, a to i přes to, že hranice obyčejného písničkářství sebevědomě překračuje: "Pavlov's Dog" se nese na atmosférách, které tak rádi používají Radiohead, otvírák "The Ghost" obalují klarinety, "Say My Name" zdobí saxofony, titulní kus anebo "The Orange" vyšperkovávají další stěny dechových nástrojů. A celou nahrávkou ve větší nebo menší míře probublává (či přímo duní) elektronika.

Pak jsou tu texty. A schopnost této Londýňanky je přednášet tak, že člověka vtáhnou na první poslech. Obecně jsou o vztazích. Konkrétně pak o vztazích, které skončily, protože nefungovaly a nikdy fungovat nemohly.

Stačí ty verše už jen číst a dost možná se dostaví husí kůže. Ve spojení s neobvyklým, jedinečným, expresivním projevem zpěvačky přinášejí mnohdy skličující pocity na hranici příjemnosti. A přesto volají po tom pouštět si je opakovaně. Znovu a znovu.

"Stop haunting me / Please / Just leave me be," zpívá Savage v úvodním songu a vy se možná v tu chvíli chytnete kolem ramen, jako byste chtěli obejmout sami sebe. "Just call me Pavlov's dog / I'm here, I'm waiting, I'm salivating," pronáší s předstíraným nadhledem v "Pavlov's Dog". "Quick, somebody say my name," zajíká se v "Say My Name", skladbě, jejíž poslední sekundy přetrhne ticho a následný (nefalšovaný) vzlyk.

"I want to be alone / I'm happy on my own believe me," pokračuje ve vyprávění příběhu v písni, která dala studiovce název. A s jakousi zvláštní úlevou si oddychne v závěrečné "The Orange": "And if this is all that there is / I think I'm gonna be fine."

Poslech desky "in|FLUX" není nic jednoduchého, přestože jsou to v zásadě jednoduché písničky. Anna B Savage v nich ale odhaluje svoje vlastní nitro. Až na dřeň, chtělo by se napsat. Ovšem ne každý zvládne ten pohled... na tu dřeň. Ten morek kostí. Tu nezastupitelnou ingredienci, díky které pak vývar získá všechny ty živiny, které vás postaví na nohy. Tohle je polévka pro vaši pomačkanou duši. Dobrou chuť.