Úvod  > 

Na Hluboké si Martin Hanzal přeje tuhou zimu. Pozdravuj Suttera, řekl na rozloučenou talentu Drančákovi

    Autor: Michael Kalinics

Dres Hluboké poprvé oblékl ve čtvrtek 31. srpna ve Strakonicích a výhra Rytířů 13:3 naznačuje, že Hluboká uchopila přípravu za správný konec. Bude to jízda: „Těším se, až to začne," přiznává v rozhovoru pro JčTEĎ.cz největší hvězda krajské ligy. Pokud to Hanzalovi záda dovolí, mohl by zanechat v podzámčí výraznou stopu.

Neviděl jste na nových spoluhráčích nervozitu nebo zvědavost, když jste přišel? Přece jen na Hluboké nejsou na velké přestupy zvyklí...

Zatím to je dobré, kluci vypadají v pohodě a je s nimi sranda. Chodí nás na led dost, tréninky mají kvalitu, takže mě to baví. Samozřejmě první trénink jsem i já koukal po klukách trochu víc, protože jsem jich spoustu neznal, pamatoval jsem si je pouze jako protihráče. Nějaká nervozita asi byla, ale další trénink už to bylo dobrý, po třetím jsme společně zašli na pivo, což bylo taky fajn. Teď už je to, myslím, úplně v pohodě.

Jak se těšíte na malý hlubocký stadion?

Těším! Nebudu muset tolik bruslit, přece jen mi přes léto zase trošku narostlo bříško... Každý rok, vždycky, když jsme tam hráli, to byl speciální zápas. Teď si na to budu muset zvyknout, protože tam budeme někdy od listopadu, možná od prosince hrát domácí zápasy. Těším se na to, ale netěším se, až bude pršet nebo bude vítr.

Co řeknou na průvan od Vltavy operovaná záda?

No, uvidíme, jak se s tím poperou.

Čeká vás menší hrací plocha, ale zase horší led, než jaký mají u Pouzara. Se svou postavou se budete někdy trochu bořit...

To bude taky problém, ale člověk si zvykne na cokoli a doufám, že to u mne něco zdravotně neodnese, protože jsem těžší. Budu si přát, aby byla tuhá zima a dobrý led.

Začít sezonu sérií venkovních zápasů pro vás bude taky nezvyk, že?

Bude to něco nového. Uvidíme, jak se s tím poperu. U mne rozhoduje vždycky hlavně zdraví. Když budou záda držet, bude to v pohodě. Přece jen po kraji je to na zápasy všude půlhodina, hodina jízdy, a to se dá zvládnout. A v prosinci za to přijde odměna: budeme hrát všechno doma.

Co jste všechno bral v potaz, když jste se rozhodoval, kde dál hrát? Proč jste se rozhodl pro Hlubokou?

Bavil jsem se s Bělmou (manažerem Petrem Bělohlavem, pozn.) už někdy před rokem, že uvidíme, co bude se Samsonem za rok. Čekal jsem, co nastane v souvislosti s energetickou krizí. A stalo se, co se stalo. Bral jsem v úvahu, že už nechci jezdit někam dál - to nevím, co by se muselo stát. Chtěl bych samozřejmě poděkovat za zájem všem, kteří mi zavolali. Ale vyhrála Hluboká, která je kousíček od Budějc, je to dojezdová destinace do deseti minut.

Třeba takový Písek, kde jste se narodil, by se vám asi neodmítal lehce...

Bavme se jen o kraji, samozřejmě. Druhou ligu už bych určitě nedal. Druhá liga je náročná soutěž. Svým způsobem nejnáročnější, protože kluci nejsou dost zaplaceni, musí chodit do práce, mají spoustu tréninků a jezdí po celých Čechách. Je to nejneoblíbenější liga.

Zpátky do kraje. Máte tam svůj oblíbený tým? Kromě Hluboké, která je za humny?

Mně se vždycky líbilo, když jsme hráli proti Radomyšli. To je mužstvo, které chtělo hrát hokej, má tam mladé kluky z Písku z druhé ligy. Zápasy s nimi se mi líbily, baví mě to pokaždé i ve Strakonicích, kde je starý, ale pěkný zimáček. Milevsko bylo taky hokejové a má velkou tradici. To jsou dva tři kluby, které se mi zamlouvaly, ale jako první bych fakt jmenoval Radomyšl.

HC Samson bylo vaše dítě. Bylo těžké pro vás mužstvo rozpustit?

Bylo to těžké, ale bohužel situace byla taková, že rozpočet jsme měli skoro tři čtvrtě milionu a naplněný byl skoro z poloviny. Dotovat ze svýho už to nebudu. Další faktor byl, že pracuju v Motoru, mám tam nějakou funkci a zodpovědnost. Časová náročnost byla opravdu brutální, už jsem to nezvládal. Říkal jsem, jestli by to v Samsonu někdo nepřevzal, nesehnaly se nějaké peníze, pak bychom možná pokračovali. Ledy jsou teď tak drahé, že to nešlo utáhnout.

Rozhodla spíš personální krize nebo ekonomika?

Obojí. Když vám chybí dvě stě tři sta tisíc, tak je to těžké. Kdybych si měl jít jednou dvakrát týdně jen sklouznout na led, tak na to bych čas asi měl. Ale abych se staral o spoustu věcí okolo, na to už ne.

Měl jste klub v kraji, tak si dovedete představit, jaké starosti má Jágr na Kladně...

Nesrovnávejme tady mne a Jágra, krajský přebor a extraligu! Když ale vidím u mládeže Motoru, kolik je tam práce a co všechno to obnáší, tak je to každodenní náplň od rána do večera. Pořád jste na telefonu, jezdíte všude možně, řešíte problémy... Takže to Jardovi nezávidím, ale určitě bych nás nesrovnával.

Svou roli v Motoru jste vzal po zvolení prezidentem spolku HC ČB hodně zodpovědně. Když bojovali junioři o návrat do extraligy, byl jste na střídačce, chodil s nimi i na led. Úplně jiný přístup než váš předchůdce. Jako kdybyste vzal mládež za svou. Hodně vám leží její osud na srdci?

Když mi někdo svěří nějakou funkci a já vidím, že bych se mohl něco nového přiučit, anebo nějak přispět svými zkušenostmi, chci to vždycky dělat naplno. Nevěděl jsem, do čeho jdu, a postupně poznával, co to všechno obnáší. Když něco dělám, ať hraju hokej v kraji, mám na starost mládež anebo jen hraju doma s dětmi karty, vždycky chci všechno dělat naplno a vyhrát. Samozřejmě mám v Motoru syna, tak není tajemství, že to dělám i pro kluka. Chci, aby všichni měli nastaveny podmínky jako za dob, kdy z Budějovic vycházela spousta kvalitních hráčů, což se v posledních pár letech nedělo. Proto jsem chtěl nějak pomoci, a když mi Venca Nedorost, kterého jsme zvolili manažerem, řekl, ať jdu na střídačku s juniorkou, tam jsem tam šel, protože jsem chtěl, aby tady extraliga byla. Vím, že to byl tahák pro další kluky, které jsme sem dostali, a bylo to další plus pro budějickou mládeže. Chci funkci dělat naplno a doufám, že tomu něco dám, aby se to tu trochu zvedlo.

Navenek jsou u mládeže vidět velké změny. Na papíře vypadá nastavení dobře včetně obsazení týmů trenéry. Jste spokojen?

Musím říct, ža zatím ano. Máme za sebou letní přípravu, začala hrát juniorka, tak uvidíme. Hodnocení může přijít v říjnu a listopadu, až bude sezona rozjetá. Hlavně, aby juniorka a dorost nespadly z extraligy, to je hlavní cíl, protože přece jen rozdíl mezi extraligou a první ligou je ohromný. Někdy v listopadu a prosinci se to láme, uprostřed sezony si pak sedneme a řekneme, jestli naše kroky byly správné, a kudy půjdeme dál. Něco jsme nastavili, s tím jsme spokojeni, zatím to vypadá dobře, ale na nějaké závěry je ještě brzy.

Reprezentant do 18 let Samuel Drančák odchází do zámoří, kde bude hrát juniorskou soutěž. Konzultoval s vámi tento krok? I vaše cesta vedla přes zámořskou juniorku...

Jo jo, bavil jsem se s ním o tom. Dokonce jde do stejného týmu (Red Deer Rebels, pozn.). Řekl jsem mu, že nastaly nějaké změny, bude to u nás teď trochu jiné a byli bychom rádi, kdyby zůstal. Ale když se rozhodne pro Kanadu, budeme to respektovat a určitě mu nehodláme bránit. Naopak jsem mu řekl, že když bude potřebovat nějakou osobní radu, ať za mnou kdykoli přijde, zavolá, protože jsem hrál ve stejném týmu. Chceme, aby se kluci hokejově rozvíjeli, a když vycítí, že chtějí do Kanady, řekneme, ať to jdou zkusit.

Nevolali vám z klubu a neptali se na Samuela? Nechtěli vaše doporučení?

Zatím ne. Je tam Brent Sutter, který je i majitelem a trénoval i mne. Říkal jsem, ať ho Samuel ode mne pozdravuje a klidně se kdykoli ozve, kdyby něco potřeboval. Musí na sobě pracovat, ale co jsem viděl, Sam je opravdu dříč, chodí trénovat navíc a chce to někam dotáhnout. Teď už je to jenom na něm, uvidíme, jak se prosadí.

Takže těšíte se vůbec na start krajské ligy? Nebo máte tolik starostí, že vám ještě hokej nechybí?

Samozřejmě se těším! Kdybych se netěšil a nebavilo mě to, tak nehraju. Hokej mě pořád baví i na téhle úrovni a jsem rád, když mi zdraví dovolí odehrát jakýkoli zápas. Těším se, až to začne, těším se i na to, až v zimě začneme hrát na Hluboké. Je to sport, který dělám odmala. I kdybych si měl jít zahrát jenom nějaký srandamač a byl zdravý, tak vždycky rád půjdu. U hokeje asi vydržím celý život.

Je možné, že hokejový Samson vstane z popela? Že se něco změní a vy řeknete: Jdeme zase do toho?

Může se to stát, neříkám, že ne. Ale uvidíme. Není tajemství, že jsme tam byli samí starší kluci, takže je otázkou, jak by se po dvou třech letech bez hokeje vraceli na led. To je těžké. Ale když přijde nějaká parta, bude nás víc a někdo si to vezme na hrb, tak třeba jo... Ale v nejbližší době to nebude.

Autor: Michael Kalinics

Další zprávy z regionu

• Registrace na charitativní běh v Hrazánkách už jen pár hodin

  

  před 7 hodinami
  HRAZÁNKY – Do 2. ročníku charitativního běhu na podporu domácího hospice Athelas se do úterý 29. dubna registrovalo zatím 122 běžců.…

  0 komentářů Více info

• Kam za sportem na Táborsku

  

  před 7 hodinami
  TÁBORSKO - Nadcházející dny nabídnou na Táborsku skvělou sportovní podívanou. Už v pátek začne v Táboře MČR U12 v basketbalu, kterého se…

  0 komentářů Více info

• V Českém Krumlově otevřeli Lazebnický most i pro dopravu. Podnikatelé v okolí si oddychli

  

  před 8 hodinami
  ČESKÝ KRUMLOV - Dnes po patnácté hodině se dřevěný Lazebnický most v Českém Krumlově po generální rekonstrukci vrátil do plného provozu.…

  0 komentářů Více info a fotek (17)
•