Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Špičková vědkyně, která poodhalila, jak fungují „hodiny“ v našem těle, vedla stejně dobře turistický oddíl i Akademii věd

Helena Illnerová (1937). Foto: ČTK
Helena Illnerová (1937). Foto: ČTK

Seriál Česká inteligence: Když ji v roce 2001 zvolili do čela Akademie věd, ocitla se jako první žena na světě v tak vysoké a zároveň komplikované pozici. Jejím úkolem bylo koordinovat činnost tisíců lidí, propojených nejen vysokými intelekty, ale i silnými egy – a udržet je v souladu se světem vrcholné politiky, pro jehož obyvatele platilo totéž, až na to, že vědě zdaleka ne vždy bývali nakloněni.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Helena Illnerová (1937) jednala s politiky jako rovný s rovným. Jako kdyby se do této situace narodila. A když později vzpomínala, že mezi nimi nenašla hloupého člověka, neznělo to jako diplomatičnost za hranicí dobrého vkusu, ale jako mínění ženy zvyklé brát si z druhých hlavně to, co je v nich dobré. S tím pak pracovat a to si nakonec hlavně zapamatovat.

Pocházela ze vzdělané rodiny, její otec Karel Lagus byl za první republiky významným pražským advokátem. Za války prošel koncentračními tábory Terezín, Osvětim a Gross-Rosen. O tom prvním, kde pobyl nejdéle, v šedesátých letech se spoluautory napsal a vydal dvě průkopnické, dodnes ceněné knihy, svědčící nejenom o popisované době, ale i o době svého vzniku. Tedy také o tom, kolik věcí bylo dvacet let po válce třeba lidem znovu „objevovat“ (namátkou fenomén výtvarné a literární tvorby terezínských dětí, do té doby skoro neznámý). Později se doktor Lagus jako pracovník Státního židovského muzea zasloužil o to, že se zachovala skoro kompletní kartotéka vězňů terezínského ghetta, připravoval výstavy s terezínskou tematikou a podobně. Málokdo se u nás zasloužil o uchování památky obětí tohoto koncentračního tábora tak jako on.

Dědečkem z matčiny strany byl Bohumil Baxa, významný ústavní právník a právní historik, za první republiky rektor brněnské Masarykovy univerzity a děkan její právnické fakulty. A také vlivný člen (mimo jiné senátor) národně demokratické strany. Jako člen odbojové organizace Obrana národa byl v červnu 1942 zastřelen nacisty na kobyliské střelnici.

Dá se asi říci, že Helena Illnerová byla

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Česká inteligence

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější