Existují věci mezi nebem a zemí, které si nedokážeme logicky vysvětlit. Proč se ztrácí lodě v Bermudském trojúhelníku, jestli byla dřív slepice nebo vejce, nebo proč někdo vymyslel žabky na podpatku. Jednou z takových záhad je tzv. Stendhalův syndrom, který sice zní jako výmysl, či dokonce jako naprostá blbost, ale vážně existuje. A jeho projevy jsou nepříjemné.
A Stendhala z toho málem trefilo
Říká se mu též Stendhalův efekt, Florentský syndrom nebo více odborně - hyperkulturémie. Jedná se o psychosomatický stav, poruchu. Jedinec při ní velmi zvláštně reaguje na umělecké dílo, stavbu, nebo rovnou na celé město, pokud se nachází v místě, které je nevídaně krásné a je v něm vysoká koncentrace umění, a tato nádhera vás doslova přemůže, šokuje!
Poprvé tento jev popsal francouzský spisovatel Stendhal (pseudonym Henri-Marie Beyle) v roce 1817, kdy ve Florencii navštívil baziliku Santa Croce a málem z toho omdlel radostí. „Byl jsem v jakési extázi už z myšlenky, že jsem ve Florencii, blízko velikánům. Pohlcený rozjímáním o posvátné kráse, dosáhl jsem bodu, kdy člověk zažívá nebeské pocity… Když jsem opouštěl kostel Santa Croce, měl jsem bušení srdce, život ze mě vyprchával, chodil jsem ve strachu, že spadnu.” (Z knihy Neapol a Florencie: Cesta z Milána do Reggia - pozn. red.)
Tento syndrom sice není uznáván jako klinická diagnóza, a považuje se spíše za silnou (až přehnanou) reakci, ale pořád visí ve vzduchu fakt, že někteří jedinci zkrátka mohou reagovat na umělecká díla různým způsobem. Třeba právě rychlým srdečním tepem, závratěmi, na někoho přijdou mdloby, dezorientace, halucinace.
Italové jsou imunní
Někdy se mu říká Florentský syndrom podle místa jeho výskytu. Podstatou je, že se v dané lokalitě vyskytují všechna ta úžasná díla, že kterých se vám udělá mdlo. Kdo ví, jestli to tak původně Michelangelo, Botticelli, Da Vinci nebo Caravaggio původně zamýšleli. Což o to, takže zatímco vás v galerii Uffizi trefí šlak, na Italy to zřejmě nefunguje. Zdá se totiž, že jim je víc na zvracení z turistů než ze Zrození Venuše. Neví se to jistě, ale možná je to způsobené tím, že oni Florencii znají dobře a její krása už je spíš unavuje.
Zrození Venuše od Botticelliho
Tady něco nehraje
Ten případ infarktu ve florentské galerii Uffizi nebyl vtip, to se opravdu stalo. Jeden turista byl tak unešen z pohledu na onen slavný obraz, až ho z toho trefilo a jediný rozhodně nebyl. Tímto jevem se podrobněji zaobírala například italská psychiatrička Graziella Magherini, která si v tamní nemocnici Santa Maria Nuova během své praxe začala všímat opakujících se podivností u zahraničních návštěvníků, jež se v houfech přijížděli do jejího rodného města pokochat přepychovou krásou a uměním. Ona poté poruchu nazvala jako Stendhalův syndrom.
Beztak jsou to citlivky
Magherini uměním postižené turisty popisuje jako velmi emocionální a senzitivní jedince, kteří málokdy vystrčí paty z domu a ještě měli ten skvělý nápad, že nacpou do svého cestovního itineráře co nejvíc památek v co nejkratším čase, a z toho by se ve Florencii jednomu vážně zamotala hlava.
Když se krása setkává s realitou
Existuje ale i opačný případ, který vám s psychikou rovněž nadělá pořádnou paseku. Ten se pro změnu označuje jako Pařížský syndrom a jak už název napovídá, postihuje lidi právě v tom krásném, romantickém, snovém, famózním městě jménem Paříž. Alespoň přesně tak si ho všichni představují. Jako z filmu (nebo když se moc koukáte na Emily in Paris). A možná jste mohli nabýt dojmu, že filmy nelžou.
V případě Pařížského syndromu si také sednete na zadek, ale z toho obrovského zklamání, že Paříž není zdaleka tak báječná, jak nám ji servírují média, knihy, stříbrné plátno a cestovní kanceláře. Už mnoho lidí prodělalo kulturní šok (nejvíc trpí asijští turisté), když zjistili, že to město lásky s Eiffelovkou není jen o botách na jehlách, křupavých bagetách a usměvavých pouličních umělcích. Ulice ne vždy voní po Chanelu číslo 5 a Francouzi, s nimiž se anglicky moc nedomluvíte, umí být pěkně protivní.
Je to občas dost nebezpečná disciplína, to cestování. Tak na sebe dávejte pozor a nevěřte všemu, co se říká.
Zdroj: iGlanc.cz, Příznaky - Projevy nemocí, Vitalia
