Radnice se chce spolu s vedením školy vrátit k třídám smíšeným. V květnu schválili ve škole organizační změnu, která spočívala v rozhodnutí utlumit třídy talentů doporučovaných každoročně pedagogicko-psychologickou poradnou.

„Nová třída už se neotevře. Rozhodli jsme o tom na žádost ředitelky. Je to z důvodů personálních, kapacit školy i jejího směřování. S třídami pro mimořádně talentované žáky obecně na škole nebyla dobrá zkušenost. Navíc má Olomouc takových žáků řadu, ne jen těch několik, kteří se dostali do této třídy,“ vysvětlil náměstek primátora pro školství Viktor Tichák (ProOlomouc a Piráti).

„S talentovanými žáky je potřeba pracovat v běžných třídách, jak doporučují i všechny metodiky. Třídy sdružující mimořádně nadané mají svá specifika. V takové skupině je hodně individualit, ale kolektiv není úplně přirozený a často nefunguje. Jakmile jsou talentovaní žáci vysáti z tříd, ovlivňuje to i skladbu ostatních tříd,“ dodal Tichák.

Školních odkladů stále přibývá, zájem o přípravné třídy brzdí nedostatek míst

Škola se zaměřuje na to, aby v běžných prvních třídách bylo integrováno několik dětí s diagnostikou mimořádného nadání. Také se věnuje metodice pro integraci žáků s výjimečným potenciálem.

„Postupně se snažíme vytvořit fungující model inkluze nadaných dětí do běžné třídy. Někteří žáci mají takzvanou dvojí výjimečnost, to znamená, že kromě mimořádného nadání mají i specifické poruchy učení, ADD/ADHD, poruchy autistického spektra a podobně,“ uvádí výroční zpráva ZŠ Hálkova pro uplynulý školní rok.

Nejsme elitáři, říká rodič

Rodiče nadaných dětí se domnívají, že změna nebyla nutná. „Třídám se daří, syn tam chodí rád. Není to elitářská záležitost, jen je dětí šestnáct a učitelé se jim více věnují. Koncept je dobrý, navíc na státní škole. Shodou okolností v Olomouci otevírá podobně zaměřená soukromá, ale ne všichni rodiče na to budou mít peníze,“ řekl Miroslav Kindl, jehož dítě jde do třetí třídy.

Podle znalců věnujících se tématu nelze jednoznačně říct, jaká forma je pro žáky s talentem nebo mimořádným nadáním přínosnější.

„Obě formy vzdělávání mají své výhody a nevýhody a je třeba se rozhodnout v zájmu dítěte, přihlédnout k jeho individuálním charakteristikám, brát v potaz vyjádření odborníků jako například psychologa nebo pediatra,“ uvádí diplomová práce obhájená v roce 2019 na Univerzitě Palackého, která se zaměřila na specifika mimořádně nadaných ovlivňujících výuku.

„Z našich zkušeností získaných při práci s kolektivy tříd vnímáme, že mnohdy může být zařazování žáků s nadáním do běžných skupin jedinců velmi dobrá volba. Díky inkluzi se od sebe žáci mohou navzájem učit a získávat nové znalosti a dovednosti, a to nejen z hlediska vyučovaných předmětů. Získávání sociálních a emočních dovedností ve smíšeném kolektivu může být do budoucna přínosné pro všechny – žáky i pedagogy,“ uvedla lektorka programů primární prevence z olomouckého P-centra Anna Kubíková.

Zároveň však podotkla, že cesta k vytvoření heterogenní skupiny může být náročná pro děti, školu i rodiče. „Je velmi žádoucí, aby zejména třídní pedagog měl ve vedení i sborovně oporu a mohl využít i další nástroje vzdělávání či supervize,“ sdělila lektorka.

Čtrnáctiletý muzikantský talent z Olomouce vyhrál celostátní Zlatý oříšek

Podle webu Inkluze v praxi spadajícího pod velký evropský projekt bývá skupina nadaných dětí poměrně často opomíjená. Dotazník mezi školami ukázal, že největší problém je mimořádně nadané rozpoznat, informuje web.

„Řada učitelů i zástupců vedení škol se problematikou mimořádně nadaných dětí příliš nezabývá. Soustředí se spíše na děti s nějakým typem dysfunkce nebo jinými nedostatky,“ stojí na webu, který vznikl k projektu pod hlavičkou Národního pedagogického institutu.

Na jaře se ředitelé a ředitelky devatenácti olomouckých základních škol setkali s náměstkem Tichákem na společném workshopu věnovaném systematické práci s nadanými dětmi.

„Musíme to řešit napříč všemi základními školami v Olomouci. I když začlenění mimořádně talentovaných není ještě úplně probádané, existují na to postupy a mílovými kroky se pohybujeme vpřed. Například na Masarykově univerzitě vyvíjejí diagnostické metody, které se už aplikovaly i na dvou školách v Olomouci,“ dodal Tichák.

Nadané děti jsou zvídavé

Právě poznat včas nadání je pro další vhodnou práci s dítětem zásadní. Upozorňuje na to například místopředseda Mensy Česko, společnosti sdružující lidi s vysokým IQ, Tomáš Blumenstein.

„Existují jednoduché společné rysy nadaných dětí, mezi něž patří například zvídavost. Také častěji méně spí, než je v jejich věku průměr. Ale obecně se dá prostě říct, že chápou rychleji,“ řekl před časem pro portál iDNES.cz.

Nadané děti mají společné rysy. Rodiče to někdy nepoznají, říká expert Mensy

„Zajímavé je, že to někdy ani rodiče nerozpoznají, protože jsou sami také nadaní a nepřijde jim pak chování vlastního dítěte výjimečné. A pokud se dítě ani aktivně nehlásí ve třídě, nesnaží se samo prosadit, jen velmi těžko to odhalí učitel. Jedinou relevantní metodou, jak to skutečně ověřit, jsou psychometrické testy – testy inteligence, jež jsou koncipovány pro děti,“ doplnil Blumenstein, jenž je také ředitelem spolku Svět vzdělání sídlícího v Prostějově. Ten na běžných školách zajišťuje třídy s rozšířenou výukou angličtiny, matematiky a logiky.