INZERCE

Jednání Poslanecké sněmovny. Foto: Poslanecká sněmovna ČR

Poslanci pustili do druhého čtení sporný Lex ČEZ, jeho podobu kritizovali hlavně poslanci ANO

Poslanci včera v pozdních večerních hodinách pustili do druhého čtení kontroverzní novelu zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. Proč kontroverzní? Obsahuje totiž návrh, který státu otevře cestu k ovládnutí společnosti ČEZ, i když v ní dnes vlastní necelých 70 procent akcií. Návrh přezdívaný Lex ČEZ během jednání sněmovny kritizovali hlavně poslanci za hnutí ANO.

Kromě otevření cesty k vytěsnění minoritních akcionářů ČEZ obsahuje novela hlavně transpozici evropské směrnice, která upravuje přeshraniční změnu sídla firmy, přeshraniční fúze a přeshraniční rozdělení. Zpravodaj zákona, poslanec Karel Haas (ODS), materiál představil takto: „Návrh zákona obsahuje celkem 315 změnových bodů. Z těch 315 změnových bodů je 314 bezproblémových a bylo by zase ode mě nekorektní nezmínit, že návrh zákona má jeden bod k další konstruktivní diskusi.“

Mnohem ostřejší byl Karel Havlíček z hnutí ANO. „Samozřejmě, že víme, že Lex ČEZ je špatně, a vy to víte velmi dobře. Vůbec nezpochybňuji tu implementaci evropské směrnice. Ta je jasná, bezproblémová. Proč tady řešíme ten jeden šílený bod, který se váže pouze, a to zdůrazňuji, na společnost ČEZ. Neschovávejme se, že za tím je něco jiného. Principiálně jakýkoliv lex, a dosaďme si za tím, co chceme, je špatně a jsem přesvědčen, že tohle musí být názor většiny rozumně uvažujících lidí,“ prohlásil Havlíček.

Další vystupující, poslanec Tomáš Kohoutek (ANO), připomněl nesouhlasné vyjádření Legislativní rady vlády k návrhu Lex ČEZ. „Co mě zaráží, je samozřejmě stanovisko Legislativní rady vlády, jak už zde již bylo řečeno, díky svému zápornému stanovisku víceméně odešel nebo byl nucen odejít z legislativní rady pan Petr Bezouška, renomovaný právník v oblasti soukromého práva, který se vyjádřil tak, že tento návrh je protiústavní a v rozporu s judikaturou,“ zmínil Kohoutek.

Navzdory zmíněné kritice prošel návrh novely do druhého čtení a byl přikázán k projednání v ústavně-právním výboru sněmovny. Návrhy poslanců ANO na vrácení novely k přepracování předkladateli (tedy ministerstvu spravedlnosti) a na projednání také v hospodářském výboru neprošly.

Účelový Lex ČEZ

Podle navržené legislativy má stačit ke schválení nerovnoměrného rozdělení 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě, za podmínky účasti majitelů nejméně dvou třetin akcií. Stát, který vlastní skoro 70 procent akcií ČEZ, by tak mohl (při obvyklé neúčasti většiny minoritních akcionářů na valné hromadě) snadno odhlasovat dělení, při kterém by stoprocentně dostal pod svou kontrolu elektrárny ČEZ a ostatním akcionářům by milostivě přenechal třeba rozvodnou síť, prodej elektřiny a ČEZ ESCO.

Právník Petr Bezouška. Foto: PRK Partners

Jedním z nejvíce viditelných kritiků zmíněné novely je právník Petr Bezouška. Upozornil na fakt, že se jedná o „účelovku“ pro jeden konkrétní případ – ČEZ. Také upozornil, že jinde v Evropě je asymetrické dělení svázáno přísnými požadavky. V Německu, Itálii, Belgii či Estonsku pro něj vyžadují jednomyslný souhlas akcionářů, v Rakousku, Švýcarsku či Dánsku je nutný souhlas 90 procent všech akcionářů, napsal Bezouška na svém facebookovém profilu. Tvrzení zástupců vlády, že podobná pravidla jako v návrhu novely jsou v Evropě běžná, jsou tedy mylná a zavádějící.

Petr Bezouška na podivnost navrženého zákona upozornil již v lednu. Za tuto kritiku byl v dubnu potrestán vyhozením z Legislativní rady vlády (LRV). Tedy řečeno vládním úřednickým newspeakem, tak byl „optimalizován“. V návrhu na jednání vlády bylo doslova napsáno: „Zároveň se vládě navrhuje odvolat dosavadní členy Legislativní rady vlády prof. JUDr. Jiřího Jelínka, Csc., a JUDr. Petra Bezoušku, Ph.D., a to s ohledem na nutnost optimalizovat činnost LRV s přihlédnutím k potřebám vlády, a to při zachování stávajícího počtu členů LRV.“

Vládní legislativci před návrhem varují

LRV pokračuje v kritice kontroverzní novely, pouze volí diplomatičtější formulace než její odvolaný člen. Analytik a menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr se na základě „stošestky“, tedy dle zákona o svobodném přístupu k informacím, dostal k dokumentu, který LRV odeslala vládě 25. května. Tedy zhruba týden poté, co vláda premiéra Petra Fialy zmíněný návrh zákona schválila.

Podle textu, které Šnobr zveřejnil na svém twitterovém účtu, má LRV k novele dál vážné výhrady. Vládní legislativci upozornili na rozpor s nálezem Ústavního soudu z roku 2005, který považuje vytěsnění minoritních akcionářů za přijatelné jen tehdy, pokud má většinový vlastník 90 a více procent. Stejně tak zde vidí rozpor s legislativou Evropské unie a porušení mezinárodních dohod o ochraně investic. S nadsázkou lze dodat, že by Česko u zahraničních i domácích investorů zařadilo do kategorie „banánových republik.“

Podle dobře informovaných zdrojů Ekonomického deníku prosazuje myšlenku stoprocentního ovládnutí Skupiny ČEZ nebo aspoň její klíčové výrobní části top management ČEZ vedený Danielem Benešem. Chce si touto cestou usnadnit například plánovanou výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně.

David Tramba