Proč jste si vybral právě Lahti?
Byla to jediná nabídka, kterou jsme ve Finsku řešili. Když jsem se rozhodoval mezi českou a finskou cestou, tak jsem si vybral zahraniční zkušenost. Chci se víc naučit jazyk, posunout se trošku dál.
S kým jste přestup konzultoval?
Nejvíc jsme ho řešili s Robertem Spálenkou a Radkem Hamplem ze Sport Investu, který mě zastupuje. Samozřejmě rozhodnutí bylo na mně a rodině. Probírali jsme to opravdu dlouho, říkali si všechna pro a proti.
A jak vám to vycházelo?
De facto nastejno. Ovšem některé bonusy, které pro mě ve Finsku jsou, mi přišly lákavější. Chtěl jsem se co nejvíc posunout. Kdybych měl být konkrétní, asi moje největší slabina je v tuhle chvíli bruslení. A tam by mě to měli naučit nejlíp. To byl jeden z hlavních důvodů pro Finsko.
Kapitán české sedmnáctky Tomáš Poletín na ledě
Lahti skončilo loni ve finské nejvyšší soutěži stříbrné. Sledoval jste ho už v té době?
Do konce sezony jsme nechtěli přestup řešit, abych se mohl plně soustředit na Slavii. Když bylo jasné, že půjdu sem, zběžně jsem kouknul na záznam finále, abych věděl, kam jdu.
Budete mít v mládeži i české krajany?
Už delší čas v Lahti působí Adam Bareš, se mnou přichází i Šimon Pohludka z Třince. Budeme mít slušnou českou kolonii. Zvlášť když v áčku působí Michal Jordán, Filip Král a Luboš Horký. Co vím, měl bych začít ve dvacítce. Pokud bych se prosadil, zůstanu, jinak půjdu do týmu U18, kam věkově patřím. Tamní soutěž by měla být kvalitnější než česká.
Pelicans spoluvlastní i Valterri Bottas, finský pilot F1. Překvapilo vás to?
Nedávno jsem to zjistil a docela jsem se divil. Ono to má ovšem naprosto logické vysvětlení. Ve Finsku mají nastavený svůj systém a myšlení o hráčích, takže chtějí, aby tam byl i pohled z jiného sportu, nejen od hokejových profíků. Což je skvělé. Třeba se s ním někdy potkám a dám fotku. Formuli 1 sleduji, můj mladší brácha je do ní úplný fanatik a strhnul i mě.
Valtteri Bottas během kvalifikace na Velkou cenu Štýrska Formule 1
Z milionové Prahy jste se přesunul do města, které má 120 tisíc obyvatel. Jak se vám líbí?
Už když jsem se tam byl poprvé podívat na týden, zjistil jsem, že je to trošku jiný svět než v Praze. Ať co se týče lidí, nebo města. Přišlo mi, že mají poněkud jiné nastavení hlavy, mindset. Nejen v hokeji. Všechno je takové v klidu, všichni jezdili na kole a nebylo to takové hektické jako v Praze. Lahti se mi hrozně líbí. Celkově je to životní změna, na kterou se těším. Snad si co nejrychleji zvyknu. Budu na bytě s někým z českých kluků, osamostatním se. To byl také jeden z důvodů odchodu ze Slavie, abych se o sebe dovedl postarat.
Jak se vám opouští Slavia?
Ve Slavii jsem byl od tří let, znám to tam poslepu. Mám ji hrozně rád, vždycky se tam budu hrozně rád vracet. Odchod po třinácti letech je těžký. Od začátku jsem navíc hrál s mladším bráchou Fandou, který chytá. Bude nezvyk nemít ho za zády v brance. Přestupy každopádně k našemu sportu patří. A já se těším na další výzvu.
Hokejový útočník Tomáš Poletín slaví gól se spoluhráči ze Slavie.
Jaká pozice v útoku je vám nejbližší?
Celý život hraji levé křídlo, teď jsem docela často chodil i na buly. Tato pozice mi vyhovuje. Hodně se tlačím do brány, dozadu hraji od modré čáry a snažím se blokovat co nejvíc střel.
Daří se vám i v reprezentaci, stal jste se kapitánem sedmnáctky.
Ano, hned jsem tak začal nový ročník. Předtím jsme se šestnáctkou vyhráli na turnaji právě ve Finsku, což byl náš vrchol, další akce se nám nepovedly. Teď nás ve vyšší kategorii trénuje Pavel Patera, a okamžitě jsme ovládli Turnaj pěti zemí v Chomutově. Bohužel jsem si tam zlomil ruku. Ze začátku nebudu moct ve Finsku trénovat naplno, ještě mám ortézu.
Útočník české sedmnáctky Tomáš Poletín (15) před americkou brankou.
A do toho ještě máte školu, co?
Jdu do prváku na gymnázium, budu studovat dálkově a upřímně, je to jeden z mých největších strašáků. Nedokážu si to moc představit, snad to bude fungovat.
Co vám na Lahti řekl bratr Michal?
Podpořil mě. Když byl v mém věku nebo o trochu starší, taky využil možnost jít do Kanady. Už odmala mi říkal, ať se cizině nebráním. Že si to minimálně vyzkouším a uvidím, jaké to je.
Kapitán české sedmnáctky Tomáš Poletín s trofejí z Turnaje pěti zemí v Chomutově, vpravo útočník David Krčál (18), vlevo obránce Max Pšenička (6)
On je vášnivý myslivec, vy také?
Ano, jsme spolu prakticky každý den. Táta je myslivec, naučil to bráchu, pak mě, jsme myslivecká rodina. U nás se to dědí. Ve Finsku na tenhle koníček asi čas nebude, ale po nějakých příležitostech se poohlédnu.
Už jste i střílel?
Já ještě nemůžu, ale chodím se členy rodiny, kteří střílet mohou. Doprovázím je většinou s foťákem v ruce.
Jak sledujete bratrovu kariéru?
Vrátil se domů do Slavie, což je hezké. Může končit v klubu, ve kterém vyrostl. Splnil si, co chtěl, a je zpátky, kde začínal. Já se teď na cestu vydávám.
Útočník Michal Poletín v dresu Vítkovice se svými mladšími bratry, vlevo stojí Tomáš, vepředu František.
A co vaše sny a cíle?
Určitě bych se chtěl jednou podívat do NHL, což je sen každého hokejisty. Doufám, že přestup do Finska je prvním krokem, aby se mi to jednou povedlo. Vždycky jsem fandil Pittsburghu, obdivoval jsem Sidneyho Crosbyho, z mladší generace je teď mým vzorem Auston Matthews z Toronta.
