Mollova sbírka starých map uchvacuje svým rozsahem a systematickým zpracováním
„S mírnou nadsázkou můžeme říci, že ne úspěchy spjaté s povoláním, ale koníček – vášeň pro sbírání a studium starých map – učinil Bernarda Pavla Molla (1697–1780) nesmrtelným,“ píšou v úvodu výpravné publikace její autoři Eva Chodějovská a Jiří Dufka.
Knihu vydala Moravská zemská knihovna v Brně u příležitosti zápisu sbírkového atlasu, tzv. Mollovy sbírky, do registru Paměť světa UNESCO.
Obsahuje tisíce grafických listů, které od 30. let 18. století začal sbírat vídeňský diplomat Bernard Pavel Moll. Konkrétně jde o mapy, veduty i nákresy interiérů nebo záznamy o urbanismu měst.
Za základní mapu sbírky je považovaná mapa rakouských zemí, která reprezentuje imperiální cíle vídeňského dvora a naznačuje území, kde buď už Habsburkové vládli, anebo se chystali k expanzi. Často i pomocí své propracované sňatkové politiky.
Sbírková činnost aristokratických vrstev se datuje od dob humanismu, kdy na vévodských a panovnických dvorech začaly vznikat kabinety kuriozit a kunstkomory. V našich zemích snad nejproslulejší se staly sbírky císaře Rudolfa II., jeden z cílů plenění Prahy švédskými vojsky na konci třicetileté války.
Kartografický průmysl v počátcích
Tyto kabinety kromě uměleckých děl obsahovaly i artefakty z jiných oborů, jež můžeme považovat za jakýsi počátek vědeckého rozvoje, například z oblasti antropologie či mineralogie, chemie. Poněkud systematičtější se stává sběratelství na prahu osvícené éry, kdy stejně důležité jako objekty sběratelského zájmu se jeví i jejich systematická katalogizace.
To je také jeden z důvodů cennosti Mollovy sbírky, která se prakticky zachovala v identické podobě včetně katalogů v tom pořadí, v němž vznikala. S pořizováním map souvisel také kartografický tiskařský průmysl, který byl v počátcích nejrozvinutější na území dnešního Německa a Holandska.
Pořad Historie Plus vznikl nad mapami Mollovy sbírky přímo v prostorech Moravské zemské knihovny v Brně. Pozvání k mikrofonu přijali: umělecký historik Martin Deutch, který se zaměřuje na fenomén sběratelství humanismu, baroka a osvícenství, dále kurátorka mapové sbírky Eva Chodějovská a vedoucí kurátor oddělení rukopisů a starých tisků Jiří Dufka.
Pro úplnost je třeba dodat, že celá sbírka je kompletně digitalizovaná a přístupná veřejnosti.
Související
-
Naše představy o ženách ve středověku mohou být zkreslené, jak ukazují nejnovější bádání
Co si myslíme o středověkých ženách? Můžeme o nich objevit ještě něco nového? Překvapivě ano, jak potvrzují současná bádání na poli umělecké historie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
