Česko-slovenské slovo týždňa: panenka vs. bábika
Panenky nemajú len v Česku. Aj na Záhorí poznajú driečne panenky, na sedembolestnú Panenku Máriu sa na dedinách pečú syrovníky a v záhradách rastú panenky, červené jabĺčka homoľovitého tvaru.
Pár slov o slově panenka
Panenka je deminutivum od substantiva panna, jež mohlo na základě hypotéz vzniknout z termínu pán. Pan Panenka je pak půvabná aliterace, a mezi Čechy takovýchto pánů pobíhá více než půldruha sta (alespoň podle webových stránek Kdejsme.cz), ale asi nám všem jako první naskočí věhlasný fotbalový internacionál a jeho legendární „vršovický dloubák“, ve světě známý spíše pod označením panenka (viz též vtipně ironická pocta tomuto fenoménu od Xaviera Baumaxy); ostatně Panenkovo jméno nese i jeden španělský (a dnes už i český) sportovní časopis.
Kromě fotbalu se s denotátem panenka pojí rozličné konotace – a že jich je! Dětská hračka, pokrm z vepřové panenky, dekorační porcelánová figurka pro sběratele, panenka kultu vúdú, zornice v oku neboli pupila, panenka jakožto hezká dívka, obecné pojmenování pro ptactvo z čeledi astrildovitých (Estrildidae), plod staré odrůdy jabloně Malus domestica (Panenské české), maková panenka jako lidové označení pro Papaver rhoeas (Mák vlčí) či Panenka Marie, matka Ježíše. A bude toho asi ještě mnohem víc…
Z frazeologického hlediska stojí za zmínku slovní spojení panenko skákavá. Původ tohoto frazému lze vystopovat v západočeských Skocích u Žlutic. Nachází se zde kostel Navštívení Panny Marie, jenž proslul jako poutní místo díky kopii obrazu Panny Marie Pomocné z Pasova. Rčení tedy vzniklo buď z podoby panenka skokovská – a zlidovělo do formy skákavá –, anebo vychází ze způsobu zavěšení obrazu na pohyblivém závěsu, který během bohoslužeb „poskakoval“.
Josef Jungmann zanesl do svého slovníku přísloví Panenko, sedáwey w kautě, budešli ctná (tichá), nagdau tě. V dřívějších dobách měly dívky budoucnost nalinkovanou a výběr ženicha byl povětšinou na rodičích. Obrozencům by se protáčely panenky, jak rychle frazém zaniká v moderní době, v níž se mohou panenky emancipovat a svobodně realizovat. Karel Jaromír Erben v díle Nápěvy prostonárodních písní českých (1862) zaznamenal popěvek k lidové písni Šly panenky silnicí. Jářku, kdyby tak uslyšel o panenkách v podání písničkáře a básníka Záviše, to by se teprve divil, jak byla čeština pozvednuta, a nejspíš by mu k protočeným panenkám vyskočil na lících i ruměnec.
Češka o slově bábika
V češtině máme pány Panenky a u našich východních sousedů existuje zas příjmení Bábik, takže v tomto ohledu jsme s drobným rozdílem zajedno. Na Slovensku se výraz bábika (případně též bábka či bába) vyskytuje podobně jako u nás ve významu dětské hračky mající podobu malého dítěte. Ve slovenské obci Selce v okrese Krupina je doložen termín bábika ve spojitosti s druhem neplněného koláče. Slovník slovenských nářečí zachytil v Turíčkách (okolí Lučence) v souvislosti s bábikou zajímavý obrat: hibaj dolu, nak sa ťi pozrémo do bábikou! ve smyslu důkladné prohlídky.
Tak mě napadá, jestli po babylonském zmatení jazyků nezůstala Slovákům bábika a Čechům babyka. Možná tato teorie opírající se o distinktivní platnost hlásek v česko-slovenském jazykozpytu jednou prorazí…
Marika Kimatraiová, filologička, výskumníčka, pedagogička, recenzentka, prekladateľka z germánskych jazykov
Niečo o slove bábika
Pre niekoho iba detská hračka, malý človek, človieča – handrová, porcelánová, plastová, drevená, papierová, vinylová, šúpoľová, krojovaná, hovoriaca, chodiaca, plačúca, žmurkacia, cikacia, česacia bábika, bába; v bábkovom divadielku bábka, ktorá ožíva v rukách bábkara, večného dieťaťa.
Deti sa s bábikami hrávajú na rodičov, češú ich, preobliekajú, čičíkajú. Tie najmäkšie sú na spanie, tie holé na kúpanie, veľké sedia za jedálenským stolom, malé sú na cestovanie – a tie najminiatúrnejšie majú svoj bábikovský domček s nábytkom, minijedlom, minitanierikmi a minipohárikmi. Ani nevieme ako, bábiky nás učia byť rodičmi.
K bábikám s nehou prirovnávame bábätká (bábätá, bábence) – sú malé ako bábiky, spinkajú ako bábiky, ale aj pekné ženy – sú krásne ako bábiky, vyobliekané, vymaľované ako bábiky, majú tvár/pleť/vlasy ako bábiky. Krásky po plastických operáciách sú umelé, plastikové, živé bábiky; vyzerajú, obliekajú sa, líčia sa ako bábiky Barbie. Navyše sa niekto občas môže cítiť ako handrová bábika – bezmocne, bezbranne – alebo pôsobiť ako cukrová bábika – krehko, príliš jemne, sladko či ako padavka, ktorá nič nevydrží.
Kto má chuť na nevšedný štýl, oblečie si ružové bábikovské šaty, pomocou make-upu vyčaruje veľké bábikovské oči, klieštikmi vykrúti bábikovské mihalnice, skrátka nahodí bábikovský look a urobí si selfíčko na Instagram.
Slovenka o slove panenka
Panenka, to je pre mňa Hadrová Ančka od Ljuby Skořepovej, krásne ilustrované rozprávanie o jej vlastnej bábike z detstva: „Panenky visely na šňůře v nepohodlných polohách dlouho, až k večeru je Žofinka vysvobodila. Přinesla malý stoleček a židličky, dala ubrus, sundala panenky ze šňůry a usušené je posadila a nabídla jim něco báječně chutného. Představte si, pohárky s ovocem a pudinkem a koláčky malinké, jen pro panenky, posypané cukrem a čokoládou. Pak je odnesla do jejich ložnice, pěkně učesala a oblékla do roztomilých vypraných nočních košilek. Uložila je do postýlek, všem dala pusu na dobrou noc a tichounce za sebou zavřela dveře.“ A ešte zvolanie „Hoří, má panenko!“ a hlavne najslávnejšie hlášky z tohto majstrovského filmového diela z roku 1967.
Ale nechajme hasičské bály bálmi, máme aj my na Záhorí driečne panenky, na sedembolestnú Panenku Máriu sa na našich dedinách pečú syrovníky, na lúkach kvitnú slzy Panenky Márie a rastú panenky, chutné červené jabĺčka homoľovitého tvaru. Sú však takí, čo uprednostnia šťavnatú bravčovú panenku pečenú na grile s jablkami a cibuľou. Ako by povedali na stredoslovenskom vidieku, človeku by sa z toľkej rôznorodosti panenky – očné zrenice – prevracali…
Monika Kapustová, lingvistka, vedecká pracovníčka Jazykovedného ústavu Ľudovíta Štúra Slovenskej akadémie vied
Česko-slovenské slovo týždňa/týdne je spoločný projekt Českého národného korpusu a Jazykovedného ústavu Ľudovíta Štúra Slovenskej akadémie vied pri príležitosti 30 rokov od rozpadu ČSFR. Viac informácií nájdete na webe slovo.juls.savba.sk.
Máte pripomienku alebo ste našli chybu? Prosíme, napíšte na [email protected].
