_beseda se skladatelkou s ukázkami operní tvorby

Markéta Dvořáková se narodila 28. 4. 1977 v Opavě a na opavské ZUŠ ji učili Marie Kopcová (klavír) a Petr Hanousek (klavír a skladba). Poté vystudovala Janáčkovu konzervatoř v Ostravě, obory skladba (u Edvarda Schiffauera) a klavír (u Zdeňka Pěčka). Na JAMU v Brně studovala kompozici ve třídě Leoše Faltuse a následně doktorandské studium pod vedením Ivo Medka se zaměřením na multimediální projekty, jejich praktické vytváření i teoretickou relfexi.
Vyučuje na třech stupních škol. Na ZUŠ Heleny Salichové v Polance nad Odrou učí hru na klavír, na Janáčkově konzervatoři v Ostravě učí skladbu a IRS (intonaci, rytmus a sluchovou analýzu) a na Janáčkově akademii v Brně učí teorii kompozice, instrumentaci a hudební teorii.
Se svým manželem (kontrabasistou a členem JFO) a třemi dcerami žije v Ostravě.
Opavská rodačka a hudební skladatelka Markéta Dvořáková se s námi podělí o to, jak náhoda zasahuje do jejího profesního i osobního života.
Jako ukázku ze svého díla s demonstrací principu náhody vybrala čtyři opery. První „Žirafí operu“ napsala sama, další tři pak už jako týmová díla s emeritním rektorem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně Ivo Medkem.
Náhoda sehrála hlavní roli už při vzniku její první opery s názvem „Žirafí opera – smutná opera o třech obrazech“ na stejnojmennou báseň Jacquese Préverta ze sbírky básní Pohádky pro nehodné děti. Opera vznikla v podstatě náhodou na popud náhodného posluchače na koncertě. Její druhou operou byla „MrTVÁ? - operní halucinace v 38 scénách“ a je snad náhodou, že libreto vychází z divadelní hry Arnošta Dvořáka a hlavní roli zpívá Markéta Dvořáková. Šťastná náhoda stála i u zrodu třetí opery, operního thrilleru „Alice in Bed“. Spolupráce se Sjaronem Minailem, izraelským operním režisérem žijícím v Amsterodamu, by nevznikla nebýt workshopu pro psaní opery Jerwood Opera Writing Program v Aldeburghu v roce 2007, pro který bylo vybráno 10 skladatelů a 10 libretistů z celého světa tak, aby vytvořili páry a zkomponovali nějaké dílo. Prozatím poslední čtvrtou operu s názvem „Věčná slečna Bledá“ a podtitulem „operní nejistota pro široké masy“ provázelo těch náhod, změn a improvizací více už od jejího vzniku. Při uvedení opery na 15. ročníku festivalu hudebního divadla Opera 2022 v Praze pak posluchačům doslova zamrzal smích na rtech, neboť některé surrealistické scény nabyly v souvislosti s nečekaným válečným konfliktem zcela nových a aktuálních rozměrů.