Smyšlený Železný u padělaného Krause. Investiční šíbři se maskují známými jmény

Jen za poslední měsíc se podvodníci ve snaze vylákat z lidí peníze zaštítili například hlavičkou společnosti Binance. V dalším z případů vydala Česká národní banka varování před společností AIDO, která nabízela investice do skupiny ČEZ, k čemuž ale nemá oprávnění.

Potenciální investoři by se měli vždy napřed ujistit, že se své peníze chystají svěřit seriozní společnosti. Podvodníci se je ale svým chováním snaží navést k tomu, aby takový krok neudělali. Jde o takzvané podvody sociálního inženýrství. Zaštiťováním se známými firmami a zavedenými prosperujícími společnostmi se pachatelé snaží vzbudit důvěru.

„V mnoha případech se setkáváme s lákavou reklamou, která má podobu novinového článku ve známém elektronickém médiu,“ říká podplukovník Ondřej Kapr z Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR. Podvodníci v reklamě lákají na vidinu snadného výdělku, při které se lidé zaslepení ziskuchtivostí nechají snadno přesvědčit, aby svěřili své peníze do cizích rukou. Následné ověření, zda reklama opravdu proběhla ve známém elektronickém médiu, nebo jde o podvrh, už tedy neproběhne.

Cílí ale i na jiné emoce. „Obvykle využívají jako motivaci i strach a vyzývají lidi k okamžitému jednání, aby se ochránili před vymyšlenou hrozbou,“ říká Jarek Jakubček, vrchní školitel investigativního týmu společnosti Binance. Jde například o telefonické hovory, které mají navodit přesvědčení, že na lince je pracovník banky nebo policie. Typicky se podvodník v takovém hovoru snaží oběť přesvědčit, že musí peníze z účtu vybrat a vložit do bitcoinmatu.

Že jde nebo může jít o podvod lze přitom poznat už během komunikace s danou společností, indicií je několik.

Policie rozkryla stamilionové online podvody. Zločinci lovili mamuty telekopím

Prvotním varováním může být už jen samotná nabídka. Pokud láká na roční zhodnocení ve výši sto až tisíc procent, jde zcela jistě o podvod. Zbystřit je nutné také v případě, že se tváří jako investice bez rizika. Taková totiž neexistuje, každá investice v sobě nese nějaké riziko.

Typicky se takové „výhodné nabídky“ šíří v podobě internetové reklamy. To byl příklad právě investice do skupiny ČEZ přes společnost AIDO, před kterou následně ČNB vydala varování. Každá reakce na takovou nabídku ve skutečnosti jen znamená předání osobních údajů pachateli. „Tyto portály slouží pouze ke sběru informací o potenciální oběti. Pachatel následně navolává jménem jiné společnosti a často si ani nedokáže zařadit cílenou oběť k platformě, kde proběhla její registrace,“ dodává Ondřej Kapr.

Pokud se někdo ozývá jménem jiné společností a nabízí investici v prostředí jiné domény, než kde proběhla registrace, je na čase zpozornět. Domény sloužící pouze ke sběru dat o obětech mají často krátkodobý charakter a policie je poměrně rychle identifikuje a zablokuje. Naproti tomu doména, kterou podvodníci následně využívají k „investování“, má za úkol oběti v celém projektu dlouhodobě udržet a je tím pádem trvalejší.

Pozornost se vyplatí zaměřit i na komunikaci volajícího. „Pachatelé například často mají špatnou češtinu, a to i v případech, že vystupují jménem české společnosti,“ říká Ondřej Kapr. Podezřelé je i to, pokud se dotyčný ozývá pokaždé z jiného telefonního čísla. Nebo pokud požaduje platbu na účet fin-tech společností, zahraničních bank či na účet fyzické osoby.

Jasným důlazem je pak moment, kdy pachatel nabídne pomoc s investicí prostřednictvím aplikace pro vzdálenou správu plochy počítače, jako je třeba Anydesk, Teamviewer nebo Rustdesk. Přes ni pak může vzdáleně a plně ovládal cizí počítač i bankovní aplikaci. Žádná seriózní společnost nikdy po svých klientech takový krok nepožaduje.

Kyberzločin na vzestupu. Nová policejní centrála už obvinila devatenáct lidí

Zejména pro ty, co investují poprvé, může být těžké nepodlehnout prvotní vidině pohádkového zisku prakticky bez práce. Před svěřením peněz do cizích rukou by si však měl každý danou společnost prověřit a neinvestovat na základě emocí. „Doporučuji nespěchat, nenechat se zlákat nějakým tvrzením, že například nabídka je omezena a tedy že je třeba jednat teď hned,“ radí Petr Barák, předseda komise pro bankovní a finanční bezpečnost České bankovní asociace.

Před každou investicí je nutné provést nezávislé ověření. To by mělo zahrnovat dohledání oficiálních stránek dané společnosti a kontaktů i prozkoumání internetových fór, kde lidé sdílí své zkušenosti. Využít se dají i stránky České obchodní inspekce, která se zaměřuje na podvodné e-shopy a weby identifikované jako závadné. „Případně je možné i provést osobní návštěvu v nejbližší pobočce takovéto firmy a zpětným dotazem si takovou nabídku a její pravdivost sám ověřit a ujistit se o tom, že taková investiční nabídka skutečně existuje,“ dodává Petr Barák.

Slovníček White paper: základní dokument, který představuje společnost, která za ním stojí, projekt dané kryptoměny, tým, konkrétní kryptoměnu, technologii Tokenomika: popisuje faktory, které mají vliv na hodnotu tokenu, na jeho používání, tvorby a distribuce tokenu, nabídky, poptávky atd. Roadmap: používá se ke znázornění plánu projektu. Obsahuje jednotlivé kroky, milníky k dosažení. Partnerství: zda daná firma a kryptoměna navazují strategická partnerství s jinou společností, bude je možné obchodovat skrze jiné společnosti apod.

Ještě podrobnější by pak měly být rešerše před investicí do kryptoměn. „Naše uživatele vyzýváme k DYOR (z anglického Do Your Own Research, Proveď si svůj vlastní výzkum, pozn.red.). Klíčové je ověřit si zásadní informace o projektu, jako jsou jeho white paper, tokenomika, partnerství, roadmap, komunita a další základní údaje,“ radí Jarek Jakubček.

Čím pečlivější bude rešerše a ověření před samotnou investicí, tím lépe. Pokud totiž jednou peníze podvodníkovi odejdou, jejich opětovné získání může být na dlouhé lokte. Velmi záleží na tom, v jaké fázi se podvod podaří odhalit. „Pokud si oběť okamžitě uvědomí, že byla podvedena a peníze odeslala bezhotovostně, pak při okamžitém nakontaktování banky, je šance, že transakci stopne,“ říká Ondřej Kapr.

Horší je situace v případě, že platba proběhla kartou nebo ve virtuální měně, která je decentralizovaná. Pak je šance na návrat peněz velmi malá. „Takto investované prostředky téměř ze sta procent mizí někde v zahraničí a to jsou ještě většinou konvertovány do virtuálního aktiva, kde je téměř nemožno následně dohledat jejich skutečného vlastníka,“ informuje Petr Barák.

A i pokud se podaří vlastníka dohledat, neznamená to automaticky úspěch. Peníze totiž často plynou do států, se kterými Česká republika nemá žádnou bilaterální či multilaterální smlouvu o výměně informací orgánů činných v trestním řízení. „Pak má policie velmi málo nástrojů, jak tento výnos zajistit,“ dodává Kapr.

V extrémním případě si oběť podvod nemusí uvědomit dlouhé roky. Jsou známy i případy, kdy si klient dlouho myslel, že se jeho investice zhodnocuje, protože denně dostával grafy o každodenním stavu svého domnělého portfolia. „Teprve v okamžiku, kdy si po několika letech chtěl peníze vyzvednout, zjistil, že se stal obětí podvodu, protože podvodníci s ním přestali teprve v tomto okamžiku komunikovat a jeho peníze byly již dávno pryč,“ říká Ondřej Barák.

Proto je podle odborníků potřeba dodržovat obvyklá pravidla tzv. Kybernetické hygieny. „Tedy být obezřetný při práci s přílohami e-mailů a odkazy, neklikat na reklamy a webové stránky neznámého zdroje,“ říká Jarek Jakubček. A také nepodléhat vlastní chamtivosti nebo strachu, až bude podvodník tlačit na okamžité rozhodnutí. „Důvěřovat ostatním, často neznámým lidem, kteří nabízí zaručené výnosy prostřednictvím investic do volatilních aktiv, obvykle nedopadá dobře,“ uzavírá Jakubček.