ONLINE: Úder ukrajinského dronu rekordně daleko. Zasáhl rafinerii v ruském Baškirsku

Polská pohraniční stráž před časem zadržela na východě země ruského vojáka, který ilegálně překročil hranici s Běloruskem. Podle polských médií jde o dezertéra, který přišel přímo z bojů na Ukrajině. Ruský velvyslanec v Polsku dnes řekl, že žádá polské úřady, aby potvrdily informace, které se objevily v médiích.

Rozhlasová stanice RMF FM uvedla, že 41letý muž byl v civilním oblečení a neozbrojený. Polští pohraničníci u něho našli ruské vojenské doklady, včetně smlouvy s armádou týkající se jeho účasti na invazi na Ukrajinu. Aby se dostal do Polska, využil údajně migrační cestu, po níž se vydávají běženci z krizových oblastí v Africe a na Blízkém východě. Polsko dlouhodobě obviňuje režim běloruského autoritářského lídra Alexandra Lukašenka, že tyto lidi v tíživé situaci využívá jako zbraň v hybridní válce proti Západu.

Katarzyna Zdanowiczová, mluvčí polské pohraniční stráže v Podlaském vojvodství, kde byl Rus zadržen, podle televize TVN24 potvrdila, že se tak stalo „v posledních dnech“ a že „muž měl u sebe platné vojenské doklady“.

„Putinova řeč byla dle mého názoru zajímavá v jediném ohledu. Musí brát ohled na Čínu, takže zmínil i 'hrdinný boj čínského lidu proti Japoncům'. Škoda, že nezmínil, že od jara 1941 do jara 1945 s nimi Sověti měli pakt o neútočení a dění v Číně jim bylo fuk,“ komentuje politický geograf Michael Romancov projev ruského prezidenta při vojenské přehlídce k výročí porážky Hitlera.

Cvičení zaměřeného na přípravu taktických jaderných zbraní se spolu s Ruskem zúčastní i Bělorusko, uvedl Vladimir Putin, podle kterého jde o plánované - a nijak neobvyklé - manévry. Ruská diplomacie a obrana předtím uvedly, že jde o reakci na provokativní prohlášení a hrozby představitelů západních zemí, což analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) označili ze strany Moskvy za manipulaci.

Ruské ministerstvo obrany v pondělí oznámilo, že Putin vydal pokyn k přípravě na provedení manévrů s jadernými zbraněmi s cílem „procvičit jejich přípravu a použití“. Rozmístěny budou podle agentury Reuters na jihu Ruska.

„Pořádáme je pravidelně,“ prohlásil dnes Putin. „Tentokrát se konají ve třech etapách. Ve druhé etapě se k nim připojí naši běloruští kolegové,“ řekl ruský prezident, který dnes v Moskvě při příležitosti vojenské přehlídky k porážce nacistického Německého v roce 1945 přivítal i běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. 

Ukrajinský dron zasáhl rafinerii v ruském Baškirsku, překonal při tom rekordních 1500 kilometrů, píše Reuters s odkazem na ukrajinskou tajnou službu.

„Moje přesvědčení je, že Česká republika má stejně jako naši spojenci mít v Moskvě diplomatické zastoupení na úrovni velvyslance. Načasování je ale složitá věc z několika důvodů, které nechci rozebírat,“ uvedl dnes předseda vlády. V debatě na serveru Deník.cz podotkl, že nemůže sdělit, jak dlouho bude místo velvyslance v Rusku neobsazené.

Koncem května skončí v Rusku velvyslanec Vítězslav Pivoňka, který tam už dlouho reálně nebyl; vláda ho odvolala. A dosloužil i jeho zástupce - dosavadní chargé d'affaires Jiří Čistecký skončil na velvyslanectví v Moskvě ke konci dubna.

Vedle ministra infrastruktury Verchovná rada (ukrajinský jednokomorový parlament) odvolala i ministra zemědělství Mykolu Solského. Podle ukrajinského Národního protikorupčního úřadu je Solskyj podezřelý z nezákonného přivlastnění ukrajinské státní půdy, píše na Telegramu poslanec Jaroslav Železnjak. 273 zákonodárců bylo pro.

Naopak odvolání ministra pro infrastrukturu a místní rozvoj, vicepremiéra pro obnovu Oleksandra Kubrakova je podle agentury Ukrinform z důvodu restrukturalizace vlády a vzniku nového ministerstva.

Vítězství nad Hitlerem si připomínali i v dočasně okupovaných částech Ukrajiny. Spíše komorně. „Vojáci dělostřelecké jednotky Centrálního vojenského okruhu se zúčastnili slavnostního shromáždění věnovaného 79. výročí vítězství sovětského lidu nad nacistickým Německem ve Velké vlastenecké válce,“ píše web Ministerstva obrany Ruské federace.

„Slavnostní akce se konala na Divadelním náměstí ve městě Doněck u pomníku tanku gardového plukovníka Františka Andrejeviče Grinkeviče. Zúčastnili se jí vojáci z dělostřelecké jednotky skupiny Střed, zástupci správy Doněcké lidové republiky a obyvatelé města. Během akce všichni přítomní uctili minutou ticha památku hrdinů, kteří padli během druhé světové války, a položili k pomníku pamětní věnce a květiny. Kromě toho v tento památný den obdrželi vojáci Ústředního vojenského okruhu státní vyznamenání za statečnost a obětavost projevenou během speciální vojenské operace,“ dodalo ministerstvo.

České úřady loni nepovolily výrobci veterinárních vakcín vyvézt do Ruska virus prasečího moru, protože to není v souladu se zahraničněpolitickými zájmy státu. Výrobce podal žalobu, kvůli které se nyní Městský soud v Praze obrátil na Ústavní soud (ÚS). Navrhuje zrušit část zákona upravujícího obchod se zbožím dvojího užití, tedy materiálem, který lze využít pro civilní i vojenské účely. Zákon říká, že rozhodnutí o neudělení vývozního povolení nemohou přezkoumávat soudy. Podle městského soudu je to v rozporu s ústavním pořádkem.

Výrobce chtěl do Ruska dále vyvážet vakcínu proti erysipelu a klasickému moru prasat. Rusko ale jako novou podmínku stanovilo povinnost uložit vzorek viru ve Všeruské státní sbírce kmenů mikroorganismů používaných ve veterinární medicíně a chovu zvířat. Výrobce proto požádal o povolení k vývozu viru na lyofilizačním médiu v 15 ampulích do Ruska.

Ministerstvo průmyslu a obchodu povolení neudělilo. Vycházelo z negativních stanovisek ministerstva zahraničí a Úřadu pro zahraniční styky a informace. Důvodem byly zájmy Česka, jehož vztahy s Ruskem se zhoršily v roce 2022, kdy ruská armáda vtrhla na Ukrajinu. Existovala zejména obava, že Rusko může takto získané vzorky virových kmenů zneužít při výrobě biologických zbraní.

Ukrajinský parlament (Verchovna rada) odhlasoval odvolání ministra infrastruktury a místopředsedy vlády pro obnovu Oleksandra Kubrakova, informuje The Kyiv Independent.

„Rusko udělá vše pro to, aby se vyhnulo globální konfrontaci,“ prohlásil úvodem tradiční vojenské přehlídky k připomínce porážky nacistického Německa ruský prezident Vladimir Putin. 

Na dnešní přehlídce je podle ruských médií k vidění méně vojenské techniky než v letech před invazí na Ukrajinu. Neúčastní se jí také žádní představitelé západních zemí. Rusko uvedlo, že na přehlídku nepozvalo velvyslance takzvaných nikoliv přátelských zemí - v podstatě těch, které podporují Kyjev.

Putinův projev si naopak vyslechli vůdci Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu, ale i Kuby, Laosu nebo Guiney-Bissau. Na Rudém náměstí v centru ruské metropole se jim představilo podle ruského ministerstva obrany na 9000 příslušníků ruské armády, z nichž se jich více než 1000 účastnilo bojů na Ukrajině.

Fotografie z ruského Belgorodu u hranic s Ukrajinou: Drony poškodily 19 věžáků, informuje kanál Nexta TV.

Indická policie ve středu zatkla čtyři lidi napojené na mezinárodní síť pašeráků lidí, kteří pod falešným příslibem lukrativního vzdělání na univerzitách a zaměstnání lákala mladé Indy, kteří měli nakonec skončit v boji proti Ukrajině za Rusko. Indický Ústřední úřad pro vyšetřování (CBI) uvedl, že skupina takto zlákala kolem 35 indických mužů.

Mezi čtyřmi zatčenými v jižních indických státech Kérala a Tamilnádu byli překladatel, člověk zpracovávající víza a letenky a dva hlavní „verbíři“. Vyšetřovatelé kromě zatčených prověřují i další osoby. Agentura Reuters hovořila s rodinami dvou indických mužů, kteří v boji na Ukrajině za Rusko zemřeli. Muži podle nich očekávali, že v armádě budou pracovat jako „pomocná síla“.

Indické ministerstvo zahraničí uvedlo, že případy s Ruskem projednává, a Moskva na opakované žádosti novinářů o komentář nereagovala.

Další nálety dronů oznámili v noci na dnešek gubernátoři ruské Kurské a Brjanské oblasti, podle nich si však útoky nevyžádaly žádné škody ani oběti.

Britský ministr obrany David Cameron má dnes přednést řeč o Ukrajině a Rusku. „Ve světě, který vyžaduje odolnost, musíme zaujmout asertivnější postoj. Pokud si z Putinova nezákonného vpádu něco odneseme, mělo by to být pochopení, že váhavost a minimální akce agresory pouze povzbuzují,“ uvede podle zveřejněného přepisu.

Vybrané údaje o referendech na východě Ukrajiny k desátému výročí (11. května) referend ve východoukrajinských proruských oblastech, Luhanské a Doněcké, ve kterých se většina obyvatel vyslovila pro nezávislost:

Rok 2014 byl na Ukrajině ve znamení změn v orientaci země, ruské anexe Krymu, vypuknutí bojů na východě Ukrajiny mezi mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty údajně podporovanými Moskvou. Součástí nepokojů a krize na Ukrajině byla i referenda v Luhanské a Doněcké oblasti, ve kterých se 11. května 2014 většina obyvatel vyslovila pro nezávislost a úřady vyhlásily samozvané státy - Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku.

Otázka pro doněcké voliče zněla: „Podporujete nezávislost Doněcké lidové republiky?“ Luhanští odpovídali na otázku: „Podporujete státní samostatnost Luhanské lidové republiky?“ Podle vůdců separatistů se v Luhanské oblasti vyslovilo 96 procent hlasujících pro státní samostatnost při účasti 75 procent voličů. Podle Kyjeva ale k volbám přišlo jen 24 procent voličů. V Doněcké oblasti podle údajů povstalců hlasovalo pro samostatnost 89 procent lidí při volební účasti 75 procent. Podle Kyjeva volilo 32 procent voličů.

Proruští radikálové den poté na základě referend vyhlásili nezávislost oblastí na Ukrajině. Kyjev ani Západ legitimitu plebiscitů v regionech na východě Ukrajiny neuznaly. Obě republiky následně vytvořily soustátí Svaz lidových republik, pro který se později ustálil název Novorusko, který odkazoval na historické území na sever od Černého moře. Projekt konfederace byl ale v roce 2015 zmražen. Bez výsledku dopadl i projekt státu Malorusko, který v roce 2017 vyhlásil šéf doněckých separatistů Alexandr Zacharčenko. Obě samozvané republiky se uznaly navzájem a uznala je také Jižní Osetie, která se v roce 2008 odtrhla od Gruzie po rusko-gruzínské válce o tuto republiku. V roce 2016 bylo v Ostravě otevřeno zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky, české soudy samozvaný doněcký konzulát zrušily.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

nejméně osm lidí utrpělo zranění v ruské Belgorodské oblasti po dronovém útoku, který tamní správa připisuje ukrajinskému letectvu. Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov na síti Telegram píše o sedmi zraněných dospělých a zraněné 11leté dívce, 37 poškozených vozidlech a několika bytových domech. Většina škod připadá na město Belgorod. Ukrajinské letectvo dnes naopak hlásí sestřelení 17 z 20 Ruskem vyslaných dronů nad Oděskou oblastí.

Jiný údajně ukrajinský dronový útok poškodil několik zásobníků ropy v rafinérii v ruském Krasnodarském kraji, informovala dnes agentura Reuters. Ruské síly údajně šest přilétajících dronů zničily a jejich trosky spadly nedaleko vesnice asi 60 kilometrů vzdálené od Ruskem okupovaného Krymu.

Ruské příhraniční regiony v souvislosti s ruskou invazí do sousední země čelí ostřelování a útokům dronů, které ruské úřady připisují Ukrajině. Kyjev se k nim nevyjadřuje.

Ukrajina se ruské vojenské invazi brání už více než dva roky.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.

Západní země v reakci na útok ruských vojsk na Ukrajinu před více než dvěma lety zmrazily aktiva ruské centrální banky v hodnotě kolem 210 miliard eur (zhruba 5,3 bilionu Kč). Většina těchto aktiv se nachází v Evropě, zejména v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii. Právě výnosy z těchto aktiv chce Evropská komise poskytnout Ukrajině.

Celkový finanční příspěvek pro Ukrajinu ze zmrazených ruských aktiv by se letos mohl pohybovat kolem 4,5 miliardy eur (více než 112 miliard Kč). První finance by Kyjev mohl získat už v červenci. Bouřlivé diskuse se vedly rovněž o tom, kolik peněz si Euroclear může ponechat na své výdaje. Částka byla v průběhu jednání snížena ze tří procent – s čímž země EU nesouhlasily – na 0,3 procenta.

A tohle jsou následky ruského útoku v Kyjevské oblasti.

Na sociálních sítích koluje video ze školního hřiště v Charkově, kde byly po ruském ostřelování zraněny čtyři děti. Ty si tam přišly dopoledne jen zahrát fotbal.

this morning russians dropped a bomb on kids playing a football in Kharkiv, Ukraine. one kid lost a leg right on that school field. why? just because russia can.

fascism is russian culture.@suspilne_news pic.twitter.com/J9Rxn0Yrrc

— вареничок.eristavi 🇺🇦🏳️‍🌈 (@maksymeristavi) May 8, 2024

Obrazem: Pietní stěna padlých ukrajinských vojáků v Kyjevě.

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj dnes po telefonu hovořil s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Informuje o tom server Ukrajinska pravda. 

Zelenskyj podle serveru pozval maďarského předsedu vlády na mírový summit ve Švýcarsku, který se koná za měsíc. „Zdůraznil jsem zájem Ukrajiny o dobré sousedské vztahy s Maďarskem a také o rozvoj spolupráce v oblasti obchodu, energetiky a logistiky,“ uvedl. Jednali spolu také o integraci Ukrajiny do EU. 

Ruská vojska dnes ostřelovala sportovní hřiště u školy ve východoukrajinském Charkově. Na místě zůstaly čtyři zraněné děti a zraněni byli i tři dospělí, uvedl na platformě Telegram šéf Charkovské oblastní správy Oleh Syněhubov.

Mezi zraněnými je osmiletá dívka, dva 14letí chlapci, 15letý hoch, jeden dospělý muž a dvě ženy, uvedla podle agentury Ukrinform charkovská prokuratura, jejíž vyšetřovatel je na místě neštěstí. Všechny čtyři děti jsou v nemocnici, dvě jsou ve vážném stavu.

Poškozena byla také škola a blízké obytné budovy. Syněhubov zveřejnil fotografie zasaženého hřiště se stopami krve, poškozeným povrchem s jámou uprostřed a vytlučenými okny v okolí.

Počet obětí ruského úderu na Oděsu z 29. dubna vzrostl na 7, informoval The Kyiv Independent. Počet mrtvých stoupl, protože zraněný muž zemřel v nemocnici, informovala 8. května oděská městská rada.

Estonsko si dnes předvolalo ruského chargé d’affaire kvůli rušení signálu satelitního navigačního systému GPS nad Pobaltím, oznámil na síti X estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. Vyzval přitom k ukončení hybridních ruských útoků v Estonsku i v Evropě. Moskva a Tallinn si před dvěma lety po ruském útoku na Ukrajinu vzájemně vyhostili velvyslance, chargé d’affaire je tak nejvýše postaveným ruským diplomatem v zemi, uvedla agentura Reuters.

„Dnes jsme si předvolali ruského chargé d’affaires kvůli rušení GPS, které je porušením předpisů Mezinárodní telekomunikační unie a které způsobilo vážné škody v estonském letovém provozu. Hybridní aktivity Ruska, které narušují náš normální život v Estonsku i v Evropě, musejí skončit,“ napsal Tsahkna.