Migranti se v Británii rozprostřou, Syřanů je tu zhruba tolik co Čechů, popisuje český manažer

Už několik měsíců stoupá počet lidí, kteří se snaží dostat do Velké Británie riskantní, nelegální cestou. Často v nespolehlivých a přeplněných plavidlech. „Krátká odpověď je, že hledají lepší život. Chtějí tam studovat, žít a poskytnout lepší budoucnost svým dětem. Je třeba je zosobnit a nedehumanizovat je jako čísla. I já jsem migrantem,“ říká český manažer působící v Londýně Matouš Michněvič.

INTERVIEW PLUS Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Matouš Michněvič

Matouš Michněvič | Foto: Karolína Němcová | Zdroj: Český rozhlas

Za poslední rok a půl sice přicestovalo přes Lamanšský průliv asi 60 tisíc lidí, ve Velké Británii ovšem žije na 67 milionů lidí a tamní společnost je postavená na migraci a mobilitě pracovní síly a migranty potřebuje pro svůj ekonomický růst – stejně jako Česko.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Šárky Fenykové

„To téma je velice rozdělující. Zhruba polovina Angličanů je pro migraci a polovina proti. Podobné schéma je i u nás, lidé se bojí toho, co neznají. Speciálně Češi neznají tyto kultury, protože u nás je výrazně méně lidí, kteří se narodili v zahraničí. Ale to platí i pro průměrného Angličana z malého městečka,“ říká.

Pro srovnání uvádí, že Čechů v Anglii žije stejně jako například Syřanů, tedy asi 35 tisíc, a třeba Iráčanů je jen třikrát víc. „Pro českého posluchače je to alarmující, ale ono se to rozprostře a v té populaci to není nic, z čeho by se někdo plašil,“ dodává Michněvič.

Co dál s dohodou Unie a Tuniska? ‚Tunis odmítá vytvářet záchytné tábory migrantů,‘ říká velvyslanec

Číst článek

„Lidé si možná neuvědomují, že zhruba 30 procent těchto migrantů má univerzitní vzdělání. To není tak, že by neuměli třeba ani číst a psát. Anglie je také díky angličtině atraktivnější než třeba Německo. A také za minulý rok tam sice přišlo přes milion lidí, ale půl milionu odešlo. To z Čech nikdo neodchází, ale také málokdy někam jdeme,“ podotýká.

Nová dobrá Anglie

Ze Spojeného království po brexitu odešla i spousta Evropanů, kteří na ostrovech pracovali. Loni jich tam bylo jen 13 procent, přitom ještě v roce 2018 šlo až o 52 procent.

„Dopad na ekonomiku je obrovský, je to daň, kterou Anglie platí za nezávislost. Sehnat pracovníky v kavárnách nebo doručovatele balíčků je podobně jako v Čechách obrovský problém,“ popisuje český manažer, který pracuje pro platební společnost MasterCard.

Británie musela evakuovat emigranty z ‚plovoucího vězení‘ kvůli legionelle. Na lodi strávili jen tři dny

Číst článek

Zatímco před brexitem se člověk mohl volně přestěhovat a pracovat, dnes musí žádat o vízum, které vyjde zhruba na dva tisíce liber. Existuje ale seznam několika stovek zaměstnání, u kterých je poplatek nižší – jde o pracovníky ve zdravotnictví či stavebnictví, ale například i vývojáře IT a manažery.

„Zkrátka znalostní ekonomika, Británie stojí na inovacích a vzdělání, toho si tam obrovsky váží,“ dodává s tím, že českým studentům by studium na ostrovech doporučil.

„Je hrozně těžké se na ty školy dostat, ale jednoznačně stojí za to tu bariéru překonat. Anglické školy nejsou tak drahé jako ty americké. A pořád jste ,dvě hodiny od maminky‘, kdyby se cokoli stalo. Brexit by neměl být důvodem pro to, aby čeští studenti, schopní lidé či firmy škrtli Anglii ze seznamu příležitostí,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus, ptá se Šárka Fenyková.

Šárka Fenyková, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme