„Souvisí to s hornickou činností v této lokalitě,“ uvedl archeolog Jiří Klsák. Těžily se zde polodrahokamy, jako je chalcedon, ametyst nebo jaspis. Geolog Petr Rojík z Muzea Sokolov nevylučuje ani pozdější těžbu železné rudy nebo polodrahokamů. Prim ale podle něj hrály právě doly na železnou rudu.
Nebyl to hrad, ale kostel
„Přišli jsme na to, že lokalitou pod Krudumem na Sokolovsku vede zlomová zóna, která se odsud táhne až do Krušných hor. Je přibližně 300 metrů široká a prochází žulovou oblastí. Právě v této zóně se železná ruda těžila,“ řekl ke geologii oblasti Rojík.
První zmínka o kostelu sv. Mikuláše je z roku 1254. Díky ní začali v roce 2002 pod Krudumem pracovat odborníci muzea. „Našli jsme zbytky stavby, nevěděli jsme ale, že to je kostel. V Hruškové měla být celnice, mluvilo se o hradu. Po vytvoření profilu stavby a odhalení presbytáře bylo jasné, že jsme v kostele,“ popsal počátek průzkumů Jiří Klsák.
Osídlení podporuje nález keramiky
První fáze zkoumání lokality skončila po pěti letech. V roce 2019 se však archeologové pod Krudum vrátili. Výzkumy pokračují každé dva roky. Předloni se v jednom z výkopů podařilo najít keramické střepy. Ty odpovídají tomu, že okolí kostela bylo osídlené.
 |
„Keramika je z přelomu 13. a 14. století. Podobnou jsme objevili i na hradě Hartenberg či v ruinách kostela svatého Linharta v Karlových Varech. I kvůli těmto nálezům ve vykopávkách pokračujeme i letos,“ uvedla nad sesbíranými střípky historie pracovnice karlovarského muzea Klára Kolejáková.
Podle jejího odborného názoru ovšem střepy do nižších poloh splavila voda. To, že středověká vesnice stála výš v severním svahu, předpokládá i Jiří Klsák. „Indicie tomu napovídají, konkrétní objevy, třeba pozůstatků budov, ale zatím ne,“ doplnil archeolog k letošním pracím, které pod Krudumem skončí v pátek.
Karlovarské muzeum dostává na vykopávky od kraje ročně čtvrt milionu. Podle Klsáka se ale otevírá možnost žádat o dotace také z jiných zdrojů. „Lokalitu se totiž podařilo vyjmout z většího lesního celku, takže teď má vlastní parcelu. O dotace ovšem musí žádat její vlastník, tedy město Loket,“ řekl k financování výzkumu.
Místo je spojené s řadou pověstí
Hora Krudum je obestřená řadou pověstí a bájí. Většina z nich se podle Jiřího Klsáka týká výskytu polodrahokamů. „Jedna z pověstí například říká, že pod kostelem svatého Mikuláše je místnost s pokladem. Jiná zase vypráví o tom, že se u kostela zjevují duše zemřelých horníků,“ vyprávěl archeolog některé z nich.
Také o hradu, který měl stát na vrcholu Krudumu, což se ovšem archeologům nezdá jako reálné, koluje řada mýtů. „Podle jednoho z nich v něm žil zlý pán, který tyranizoval okolí. Jak už to v podobných příbězích bývá, lid zachránila krásná dívka,“ dodal Klsák.
