Co dělá dobrého hráče dobrým hráčem a dobrého trenéra dobrým trenérem

Vojtěch Zach získal první mistrovské tituly už jako volejbalový kadet. V tomto trendu pokračoval i jako junior, s reprezentačním výběrem do sedmnácti let byl bronzový na univerziádě i na mistrovství Evropy. S Jihostrojem České Budějovice vydobyl zlatý extraligový hattrick. S Budějovicemi si také zahrál volejbalovou ligu mistrů a jako přihrávající smečař byl platným členem české mužské reprezentace.

Teď už dlouho působí coby šéftrenér českobudějovické mládeže a v loňské sezóně si odskočil na post hlavního trenéra áčka Jihostroje, aby ho dovedl ke stříbru. Jak říká, z extraligy si zpět k mládeži nese poznání, že volejbalová technika, ale také hra bez míče je klíčem k úspěchu. No a získal i nadhled a pýchu na to, jak skvěle si, i bez něj, mladý volejbal loni v jihočeském krajském městě vedl: 

„My jsme uspěli medailově v každé myslitelné celorepublikové soutěži v České republice ve volejbale. V mladších žácích jsme byli třetí, pak jsme byli bezkonkurenčně první ve všech vrcholech žákovské sezóny, to znamená, že hráči do šestnácti let vyhráli mistrovství republiky, Český pohár žáků i Memoriál Myslíka, což je souboj čtrnácti krajů mezi sebou.“

A to stále není všechno.

„Pak jsme byli stříbrní v kategorii U18 v nejvyšší soutěži, to jest v extralize lvíčat, jak tomu říkají na volejbalovém svazu. V extralize kadetů jsme byli také stříbrní a v nejprestižnější kategorii U22, což jsou až jednadvacetiletí hráči, jsme zvítězili. To všechno v Českých Budějovicích v hale Základní školy Oskara Nedbala,“ doplňuje Vojtěch Zach.

Síla nové generace

Z jeho pohledu šlo o fenomenální úspěch nejen co do medailí, ale i proto, že vypovídá o síle nastupujících volejbalových generací. „Každá kategorie má dva ročníky, je jakoby dvouletá. A tak my máme v těch pěti kategoriích deset ročníků dětí a mládeže. A napříč těmito deseti lety jsme uspěli medailí v každé soutěži! To je neuvěřitelný úspěch,“ říká šéftrenér českobudějovické mládeže. Extraligové střibro mužů je třešnička na dortu.

Co tedy dělá dobrého hráče dobrým hráčem a úspěšného trenéra úspěšným trenérem? „Jednoznačně tam musí být sebevědomí, to určitě, ale podpořené pokorou a sebereflexí! Ta chybí u mnoha hráčů a mnoha trenérů. Sebereflexe a ochota se pořád učit,“ zdůrazňuje Zach.

„Ono se to často a lehko říká, ale v reálu to dělat, zamýšlet se a pochybovat o sobě, to je složitější. Člověk je od přírody tvor egoistický. Ale zamyslet se, jestli chyba nebyla u mě, jestli můžu udělat něco líp, to ohlédnutí se zpátky a kritický pohled na situace, to je schopnost, která je podstatná a která vede k sebevědomí,“ vysvětluje, „spolu s ochotou se dál učit a vzdělávat v jakémkoli věku jsou to pilíře úspěchu.“

Právě tyto charakteristiky podle Vojtěcha Zacha dělají dobré hráče a dobré trenéry. „Nevidím rozdíl mezi hráčem a trenérem. Platí to u obou. A ono je to stejné nejenom ve volejbale a ve sportu, ale i v práci a v jakémkoli segmentu lidského života. A těžký to je, to samozřejmě, neni to jednoduchý,“ směje se na závěr.

Celý rozhovor s úspěšným volejbalovým trenérem i hráčem Vojtou Zachem si poslechněte zde. Ptala se a za interview děkuje Eva Kadlčáková.