Pokud v těchto dnech lidé vyrazí do lesa na houby, nejspíš už na každých pár metrech neuslyší zvuk motorové pily nebo harvestorů, které by zpracovávaly stromy zničené kůrovcem. Ani návštěvníky asi nebudou od vstupu odrazovat zákazové cedule.

Důvod je povzbudivý: kůrovcová kalamita z posledních let, kdy tento malý brouk pustošil smrkové lesy, se zdá být minimálně v Jihomoravském kraji minulostí.

„Za prvních sedm měsíců jsme v regionu kvůli kůrovci museli zpracovat jen 16,5 tisíce metrů krychlových jím napadeného dříví. Běžný návštěvník tak prakticky nepozná, že ochrana lesa proti kůrovcům probíhá,“ říká mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová.

Ve srovnání s předchozími roky jde o velmi nízké číslo. V roce 2021 množství vykáceného kůrovcového dřeva na jižní Moravě dosáhlo téměř 330 tisíc kubíků, loni už „jen“ 90 tisíc a letos lesníci očekávají opět pokles, zhruba na polovinu.

Výskyt je už spíš sporadický

Co stojí za tak výrazným zlepšením situace? Jedním z důležitých faktorů je letošní chladné počasí na jaře a pozdější nástup léta, což jsou podmínky, které kůrovci nevyhovují. Za teplého počasí zvládne i pět rojení za rok, letos to vypadá na dvě rojení.

A jak hospodáři lakonicky připomínají, už toho kůrovec napadl tolik a dřeva bylo z lesů vytěženo takové množství, že mu toho k dalšímu řádění moc nezbylo.

Kůrovec a sucho decimuje smrky na Znojemsku, zdravá je jen desetina

Experti věří, že trend je minimálně velmi nadějný. Například brněnské Mendelově univerzitě, jejíž lesy sahají od Brna až k Adamovu, kalamita díky smíšeným porostům vážnější problémy nezpůsobila.

V Jihomoravském kraji se situace jeví nejkomplikovanější v severní části Znojemska směrem k Moravským Budějovicím a Třebíči a také na Drahanské vrchovině společně s okolím Černé Hory na Blanensku.

„Aktivními oblastmi výskytu kůrovce jsou nyní pouze Bedřichov a oblast Horního Štěpánova. Na ostatních územích je výskyt sporadický a probíhá tam intenzivní likvidace souší,“ řekl k situaci na Blanensku generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.

Lesní správci se vracejí ke standardní péči

Čísla za první polovinu roku podle Šafaříka ukazují na výrazný meziroční pokles stromů napadených kůrovcem. Oproti loňsku jsou na čtvrtině. „V revírech, kde již nepředpokládáme intenzivní těžbu, jsme zahájili opravy cest a infrastruktury,“ doplňuje.

Podobná situace je i v Lesích města Brna, které se na rozloze 8 500 hektarů starají o největší obecní lesy v Česku. Podle ředitele Jiřího Neshyby se už letos lesníci vrátí ke standardní péči o les.

„Nyní dotěžujeme už jen zbytkové souše na méně přístupných místech. Prioritní je pro nás bezpečnost návštěvníků lesa, a proto se budeme nyní soustředit především na suché a poškozené stromy okolo naučných stezek a lesních cest,“ vysvětluje s tím, že nejpozději do konce příštího roku budou všechny paseky po kůrovci zalesněné.

Ve vojenském újezdu Březina spadajícím pod Vojenské lesy a statky už mají kalamitu několik let za sebou. Po přechodu kůrovce od Jeseníků přes Moravu byla Březina v regionu jednou z prvních na ráně. Podle mluvčího státního podniku Jana Sotony zažívali na jihu Moravy nejvážnější dopady kůrovce v letech 2015 až 2020, kdy museli vytěžit více než 1,5 milionu kubíků napadeného dřeva.

„Nyní se dá už říci, že naše divize Plumlov, která spravuje jihomoravské vojenské lokality, hospodaří ve standardním režimu. Většina kalamitních těžeb není způsobena kůrovcem, ale suchem nebo povětrnostními vlivy,“ poznamenává.

Letos na podzim a příští rok na jaře divize dokončí zalesňování posledních holin o rozloze 250 hektarů. Celková rozloha mýtin však byla po vykácení čtrnáctkrát vyšší.

Prodej sazenic klesl firmě na třetinu

Že kůrovcová kalamita končí, pozoruje i jihomoravská rodinná firma Lescus, která v lesních školkách ve velkém pěstuje sazenice stromů. Podle jednatele společnosti Martina Rozmánka jsou dnes zhruba na třetině prodejů oproti situaci před jedním či dvěma lety, kdy byla kvůli holinám po sazenicích enormní poptávka.

„Pro náš byznys šlo sice o sešup, ale ten se dal čekat. Kalamitu se nakonec podařilo zvládnout a holin už není tolik,“ sděluje jednatel s tím, že mezi zákazníky mají jak soukromé majitele menších parcel, tak i ty největší lesní hospodáře. Ti nakupovali především listnáče, a to všechny možné druhy.

Práci v lesní školce nesnášel. Teď prodává nejvíc sazenic stromů

„Nikdy jsem si nemyslel, že ve školce budeme pěstovat osiku nebo břízu,“ popisuje proměnu vlastní produkce. „Dříve jsme měli sedm druhů, dnes jsme na pětadvaceti,“ dodává Rozmánek s tím, že zájem byl i o duby, buky, habry nebo jilmy.

Ředitel Školního lesního podniku Křtiny, spadajícího pod Mendelovu univerzitu, Tomáš Vrška nicméně upozorňuje, že vyhráno v boji s kůrovcem ještě není. Je potřeba jeho výskyt a rojení nadále sledovat. „Z lesů nezmizel ani nezmizí. Je nedílnou součástí přírody a ekosystému,“ připomíná.

„Musíme hlídat druhou generaci kůrovce, která se teď bude líhnout. To bude zároveň ta, která bude přečkávat zimu, takže naším úkolem pak bude vykácet stromy, v nichž se bude brouk snažit přezimovat,“ apeluje.