Socialismus s lidskou tváří? Nerůst nebo ekologie nebyly podle historičky tématem ani v obrodné fázi
V pondělí 21. srpna jsme si připomněli 55. výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy, která utnula probíhající pozitivní společenské změny v Československu. „Po neúspěšném politickém puči se už v září začala zavádět opatření znamenající zásah do postupného liberalizačního procesu,“ zdůrazňuje historička Marie Černá z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. O Pražském jaru, jeho mezinárodních aspektech i o tom, jestli nás může inspirovat dnes, jsme mluvili v den výročí okupace.
Rok 1968 byl rokem politického a sociálního vzedmutí na celém světě a do toho širokého proudu zapadalo i Pražské jaro. „U nás se otevřely hranice na západ, byla větší možnost vycestovat a odrazilo se to také v kulturní oblasti,“ připomíná Marie Černá, podle které bylo vnímání komunistického režimu v šedesátých letech do jisté míry generačním problémem. „Mladší generace nezažila první republiku a na komunistický režim se dívala prizmatem nedostatků.“
V současnosti se hodně diskutují alternativy k ekonomickému uspořádání, ve kterém aktuálně žijeme, stále častěji se zmiňuje takzvaný nerůst, nicméně období šedesátých let podle Marie Černé v tomhle ohledu není příliš inspirativní. „Socialismus jako takový ani v obrodné fázi nikdy neuvažoval v intencích nerůstu, ale vždy to bylo v intencích rozvoje a progresivity. Jeden z hlavních důvodů, který vedl k úvahám o nutnosti reforem, byla právě ekonomická stagnace ze začátku šedesátých let. Podobně ohledy na životní prostředí nebo ekologii nebyly na pořadu dne.“
Panoval během Pražského jara rozdílný přístup k rozvolňování v Česku a na Slovensku? Jaké byly bezprostřední a dlouhodobé důsledky sovětské okupace? A co byla organizace K231, která byla po invazi rozpuštěná? Poslechněte si celý rozhovor!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
