Tak konečně má tenhle šťavnatý příběh zlaté vyvrcholení. Americká sprinterka Sha'Carri Richardsonová ve finále mistrovství světa doručila důkaz o tom, že z šíleně rychlé mladé běžkyně se spoustou trablů mimo dráhu dorostla v šampionku. Ve finále stovky mistrovství světa v Budapešti jako první v historii vyhrála z deváté dráhy a nandala to dvěma slavným Jamajčankám, světové jedničce Sherice Jacksonové a pětinásobné mistryni světa na stovce Shelly-Ann Fraserové-Pryceové. „Jsem tady, jsem šampionka. Všem jsem vám to říkala. Nejsem zpátky, jsem lepší,“ zahlásila s připomínkou svého výroku ze začátku sezony.
Nebyla to zas tak provokativní otázka. Reportér v tiskové místnosti Národního atletického centra ji formuloval docela obstojně, byla to vlastně spíš nalívka na smeč. Připomněl loňskou těžkou sezonu, v níž Sha'Carri Richardsonová na americké kvalifikaci nepostoupila ani do semifinále, a zajímal se o to, co nová šampionka zažila od té doby na dráze i mimo ni, že se díky svým konsistentním výkonům stala mistryní světa.
„Jasně, že jsem se vloni nedostala do týmu, to jste nemusel připomínat,“ začala Richardsonová ledovým tónem. „Rozdíl mezi tím, co bylo, a co je teď, je, že jsem sama sebou. Věřila jsem si, byla jsem pořád na zemi, pomohli mi lidi kolem mě, kteří se mě o upřímně starali. Zůstala jsem odhodlaná a soustředěná, nepouštěla jsem k sobě věci zvenčí, nepouštěla jsem k sobě média, jako vás. Pokračovala jsem a šla jsem dopředu. Cítím se báječně.“
Tohle je Sha'Carri. Ostrá jako nůž, pořád nastartovaná prát se za svou pravdu, někdy až bolestivě upřímná. Jako před dvěma lety na Zlaté tretře, kde se na tiskovce pohádala s reportérem, protože špatně vyslovoval její unikátní jméno. Pak na Twitteru bez obalu oznámila, že se jí v Ostravě nelíbí.
Richardsonové nemusí konventovat ani připomínání nepříjemných událostí, které ji provázejí kariérou. Bez nich by ale její vítězné fotky z pondělního finále stovky na mistrovství světa v Budapešti postrádaly hloubku.
Všechno to začalo parádně. Richardsonová běhala rychle už na střední škole, v šestnácti vyhrála americkou juniorskou olympiádu. Na univerzitě LSU vydržela jen rok, než ohlásila přechod na profesionální tour. V roce 2019 vyhrála stovku na univerzitním šampionátu NCAA v čase 10,75. Na jaře 2021 pak v Miami zaběhla 10,72 a dostala se na sedmé místo historických tabulek. Na americké olympijské kvalifikaci pak s ohnivou hřívou v klidu získala místo do Tokia. Měla v tu chvíli už lukrativní smlouvu s Nike a její příběh fascinoval i manželku bývalého amerického prezidenta Michelle Obamovou, která jí gratulovala na sociálních sítích.
Temné časy odstartoval pozitivní test na THC. Richardsonová přiznala užití marihuany ve chvíli, kdy se uprostřed sezony, navíc od novináře, dozvěděla zprávu o smrti své biologické matky. Dostala jen mírný trest, nemohla ale kvůli němu na olympiádu.
Další problémy řešila Richardsonová v osobním vztahu s jamajskou sprinterkou Janeek Brownovou, v kterém podle vyjádření obou žen byly i násilné prvky. V průběhu loňského roku probleskly zprávy, že jsou opět spolu. Na jarní americké kvalifikaci byla každopádně Richardsonová z formy, nepostoupila ani do semifinále a pak ještě zčerstva vynadala novinářům. Její proslov měl jednu zásadní myšlenku: Trochu úcty!
Když pak ve své dosud životní sezoně přiletěla do Budapešti na mistrovství světa, na jedné straně byla jednou z nejrychlejších sprinterek světa se zjevným potenciálem stát se globální hvězdou. Na druhou stranu to stále byla žena se svými démony.
Na finálový den si spletla cop s barevnými ozdobami, do vlasů si nechala vystříhat křížek a další jí visel z ucha. Byla to další z jejích značkových módních kreací. Vloni v New Yorku zaujala červenou sítí, kterou si navlékla pod růžový dres s velkým výstřihem. Často si taky lepí velké nehty, jak to dělávaly Florence Griffithová-Joynerová nebo Gail Deversová.
V pondělí večer se Richardsonová dostala do semifinále smrti, kde ji čekal souboj s letošní jedničkou Sherickou Jacksonovou a dalším velkým jménem Marií-Josée Ta Lou. Přímá postupová místa byla jen dvě. A Richardsonová navíc zůstala sedět v blocích. Zůstala tam 222 tisícin. Zdá se to jako zlomek času, ale v semifinále mistrovství světa to znamená pořádnou ztrátu, ze všech semifinalistek byla nejpomalejší. Richardsonová se ale i z takového bláta rozeběhla a výkon 10,84 sekundy jí bohatě stačil na postup časem.
Jako lucky loser tak dostala ve finále krajní dráhu číslo 9. A zatímco ve středu pálily Jamajčanky, Sha'Carri se podél tribuny soustředila na své. Předvedla dominantní výkon. Vyhrála v rekordu šampionátu 10,65 a konečně do sebe všechno zaklaplo.
„Nikdy se nevzdávejte,“ řekla pak na otázku, jakou zprávu její vítězství sdělilo. „Nikdy nedovolte médiím, lidem z venku, aby vás ovlivnili. Vy sami a vaše víra definuje, kým jste. Vždycky bojujte. Ať se děje cokoli, bojujte! Budete mít dobré dny, budete mít špatné dny. Ale žijete pro zítřek. Každý den slunce nesvítí. Ale proto miluju zítřek.“
Komentátor NBC Lewis Johnson se jí po závodě zeptal, jestli si vítězstvím získala respekt Jamajčanek.
„Nejenom Jamajčanek, cítím, že jsem si zasloužila respekt sama před sebou. Vím, že si tu zasloužím být,“ řekla Richardsonová.
NEJRYCHLEJŠÍ ŽENY HISTORIE |
||
| 10,49 | Florence Griffithová-Joynerová (USA) | 1988 |
| 10,54 | Elaine Thompsonová-Herahová (Jam.) | 2021 |
| 10,6 | Shelly-Ann Fraserová-Pryceová (Jam.) | 2021 |
| 10,64 | Carmelita Jeterová (USA) | 2009 |
| 10,65 | Marion Jonesová (USA) | 1998 |
| Shericka Jacksonová (Jam.) | 2023 | |
| Sha'Carri Richarsonová (USA) | 2023 | |
Témata:
atletika, sport, MS v atletice 2023, Olympijské hry, mistrovství světa, finále, Nike, NBC, Budapešť, Zlatá tretra Ostrava, Gail Deversová, Michelle Obamová, semifinále, Sport na Heureka.cz
Související články
