Nerovnováha střevního mikrobiomu může spustit deprese. Jezte zelí, pijte kefíry

20. srpen 2023

Bakterie, viry, kvasinky, houby a další mikroorganismy. To vše tvoří střevní mikrobiom, na jehož kondici závisí fungování celého těla. Stav střev ale výraznou měrou ovlivňuje také naši psychiku. Jakým způsobem komunikují bakterie s naším mozkem? Jak moc škodí střevnímu mikrobiomu antibiotika? A jak velkou roli hraje genetika?

„Vědecké výzkumy potvrzují, že mikrobiom, zejména ten střevní, ovlivňuje naši psychiku mnohem více, než jsme si byli kdy ochotni připustit,“ přitakává molekulární mikrobiolog Petr Ryšávka. Jedním dechem však dodává, že vědci objevují něco, co už bylo dávno objevené.

„Stačí se podívat na typická česká přísloví ,jsem z něčeho nakrknutý‘ nebo ,šimrá mě v břiše‘. Už naši předkové věděli, že spojení střeva s naším mozkem a s naší náladou je velmi úzké a těsné.“

Druhý skrytý mozek

Mikrobiom člověka, konkrétně DNA jednotlivých mikroorganismů, se dnes analyzuje pomocí vysoce přesných molekulárněbiologických metod. „Většinou už na první pohled vidíme nerovnováhu, sníženou rozmanitost a odchýlení od standardního relativního průměru. Velmi těžko se tam ale dají najít nějaká pravidla a spíše více nevíme, než víme, přibližuje praxi odborník na střevní mikrobiom.

Čtěte také

Zjednodušeně řečeno se dá střevní mikrobiom představit jako velká farmaceutická továrna. „Ta produkuje celou řadu psychotropních látek a neurotransmiterů, které přes bloudivý nerv vysílá ze střev do našeho mozku. Pokud ale dojde k nerovnováze, přemnožené zlé bakterie mohou v našem mozku vyvolat pocity deprese, splínu a úzkostí,“ vysvětluje způsob komunikace bakterií s mozkem mikrobiolog.

Rovnováhu střevního mikrobiomu tak logicky nejvíce ovlivňuje to, co jíme a pijeme. „Základem je jíst co nejméně průmyslově zpracovaných potravin. Vhodné je ovoce, zelenina, ořechy, ryby a vláknina. Naprostým zázrakem pak jsou fermentované potraviny, ať už mléčné výrobky ve formě jogurtů, kefírů nebo syrovátky, nebo fermentovaná zelenina, jako je třeba zelí nebo kimči,“ vysvětluje nezávislý novinář Jan Tuna, který se kvalitě potravin a tématu mikrobiomu věnuje již řadu let.

Ale ani zdravé potraviny nejsou samospásné. Mikrobiom je třeba řádně protřepávat pomocí pohybu. Důležitou roli hraje také kvalitní spánek. „Pokud nespíme, tak ani mikrobiom není v pořádku, a tím pádem ani naše psychika.“

Dvojsečná antibiotika

Hodně diskutovaným tématem ve vztahu mikrobiomu a psychiky je i užívání antibiotik. „Celá řada studií poukazuje na to, že užívání antibiotik může být v některých případech spouštěčem depresí. Pokud se ale ve střevech přemnoží špatné bakterie, má smysl antibiotika použít. Nebezpečné je nadužívání antibiotik, což může mikrobiom nevratně poškodit,“ uzavírá Petr Ryšávka.

Jak důležitá jsou pro mikrobiom probiotika? Dají se kvalitní stravou zmírnit psychické obtíže? Poslechněte si celou poradnu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.