Úrok na desetileté půjčce vládě USA je už dnes v podstatě na maximu od světové finanční krize let 2008 a 2009. Roste tedy i úrok na dlouhodobém dluhu, mezi nějž se ten s deseti lety do splatnosti řadí.
Důvody toho všeho? Rostoucí vládní dluhy a rozpočtové deficity mnoha zemí světa; stárnutí populace v zemích typu Číny, které prodražuje i tradičně levnou asijskou pracovní sílu; pokračující rapidní inflace, kterou se kvůli deglobalizaci a agendám typu Green Deal nemusí podařit úplně zkrotit ani během řady let.
Co to znamená pro řadového občana? Třeba to, že nájmy půjdou nahoru, případně ceny nemovitostí dolů, protože jinak by výnos z vlastnictví investiční nemovitosti nebyl konkurenceschopný tváří v tvář trvaleji zvýšeným úrokům na prakticky bezrizikovém půjčování vládám.
Pokud bude úrok na desetiletém dluhu české vlády trvaleji kolem pěti procent, bude muset výnos z vlastnictví přece jenom rizikovějších nemovitostí činit v ČR třeba alespoň sedm procent, aby byly nadále v porovnání s dluhopisy plošněji investičně zajímavé. A výnos z nemovitosti nevzroste jinak než poklesem její ceny při daném nájmu nebo naopak růstem nájmu při její dané ceně.
Buď tedy splaskne nemovitostní bublina a ceny realit spadnou trvaleji o desítky procent, nebo citelně vzrostou nájmy. Proč by měly růst nájmy? Protože trvaleji zvýšený úrok na desetiletém dluhopisu české vlády znamená, že budou dražší také hypotéky.
Jestliže totiž ta či ona banka bude moci trvaleji půjčovat české vládě – tedy prakticky bezrizikově – za úrok kolem zmíněných pěti procent ročně, nebude pro ni výhodné poskytnout běžnou hypotéku za méně než šest nebo sedm procent.
Půjčení na hypotéku je pro banky větším rizikem než půjčení vládě, takže pokud za podstoupení tohoto dodatečného rizika nebude náležitě odměněna vyšším úrokem, do žádného rizika nepůjde a hypotéku prostě neposkytne.
Trvaleji dražší hypotéky ovšem znamenají, že ti, kteří pořídili investiční byt na hypotéku a v době jejího splácení, které může trvat třeba až 30 let, jej pronajímají, budou žádat vyšší nájmy. Takové, které by jim pokryly trvaleji navýšené měsíční splátky hypotéky nebo alespoň jejich podstatnou část.
Ve výsledku tak platí, že agenda typu Green Dealu může lidem nájmy zvedat hned dvěma způsoby, což celkově značí o to výraznější zvýšení nájmů. Prvním způsobem je ten přímý, kdy se v rámci Green Dealu například zavedou emisní povolenky na nemovitosti a bydlení, přičemž tyto své zvýšené náklady posléze majitelé nemovitostí promítnou do nájmů.
A druhým způsobem je ten zde přiblížený. Green Deal a s ním související dražší emisní povolenky či dražší energie přispějí k trvaleji navýšené inflaci, která zase přispěje k trvaleji zvýšenému úroku na půjčkách vládám. Banky vyšší úrok z půjčování vládám promítnou do trvalejšího zdražení hypoték, které pak splácející a zároveň pronajímající majitelé nemovitostí promítnou do výše nájmů.
Hrozí tak další rozevírání nůžek – mezi majiteli nemovitostí a nájemníky, na něž ti první budou břímě Green Dealu přenášet. Prohloubí se sociální rozpor. Vlády jej budou řešit nejspíše tak, že řadě nájemníků zvýší sociální dávky, aby ti si vůbec mohli zvýšené nájmy dovolit zaplatit.
Vlády – již nyní zpravidla notně zadlužené – si na navýšené dávky budou muset samy půjčit. Rostoucí veřejný dluh – jeden ze zdrojů trvaleji navýšené inflace, jak jest řečeno výše – tím opět nabobtná, čímž pádem dále zesílí inflační tlaky, takže i tlaky na zdražení hypoték a další růst cen nájmů. Spirála dluhu se roztočí naplno.
Na jejím konci pak bude nejspíše nějaké podoba „měnové reformy“. Celosvětové „měnové reformy“, jejíž následky mohou být nedozírné. Vždyť jinak než „globálním resetem“, tedy pádivou inflací nebo jiným smazáním podstatné části kupní síly běžných úspor, případně i státní konfiskací soukromě vlastněných nemovitostí ve „veřejném zájmu“, roztočenou spirálu dluhu přetnout nepůjde.
Hra s dluhem je hra s ohněm a v čím širším měřítku se hraje, tím bývá požár ničivější. A hru s dluhem teď hraje vlastně celý svět. A politici, místo aby dluh krotili, vymýšlejí další agendy, třeba právě Green Deal, které dluh ještě prohlubují.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
A komu to ten celý svět peníze dluží?
Jak roste měnová zásoba, roste i dluh, protže každá peněžní jednotka je „půjčená“.
Tak tento článek považuji za velmi rozumně napsaný! Sice tu dluhovou ekonomiku máme už asi jedno století, a těch pár bublin, co vzniklo, nemělo globálně likvidační důsledky, ale i tak si myslím, že to jde udělat i lépe… Dík
Kazdy.vladar.zacal.v.dusledku.zvysenych.vydaju.nakonec.do.penez.primichavat.nejake.to.lacinejsi.platidlo-misto.zlata.stribro….misto.stribra.med….a.ejhle.kde.se.vzala.tu.se.vzala.vzdy.se.ukazala.INFLACE-znehodnoceni.penez.
Dnes.nemame.vladare.dnes.mame.vladu….a.to.je.cely.ten.rozdil
Odjakživa platilo, že světu vládnou banky.
Odjakživa určitě ne. Svět tu byl dříve.
Mylite.se.
Statu.vzdy.vladne.vladce.¨
A.vladce.povoluje.a.ridi.cinnost.banky
V demokracii nelze vyhlásit měnovou reformu. To šlo pouze v minulém režimu! Jinak by okamžitě začaly nepokoje a atd…..
Vyhlasit.lze.cokoliv.budte.zcela.bez.obav.
A.v.reforme.jiz.jste.
Byt.co.stal.v.89…cca.80000kc.dnes.stoji.5milionu….takze.to.neni.reforma-znehodnoceni.penez.kdyz.ten.byt.je.stale.stejny?
Co.se.zmenilo?
Spravne-vase.penize.ztratily.cenu…jsou.temer.bezcenne.
Kdo.jim.vzal.cenu?
Ten.kdo.do.zlate.mince.primichal.med.
Kdo.to.je?
To.uz.necham.na.vasi.inteligenci.
mala.napoveda-autobusaci.ani.pekari.to.nejsou
…spíš dost amatérské závěry – protože tvrdit že ‚stárnutí populace v zemích typu Číny, které prodražuje i tradičně levnou asijskou pracovní sílu…‘ ve chvíli, kdy Čína přestane zveřejňovat data o nezaměstnanosti mladých – nejspíš z důvodu její příliš vysoké výšky, je podle mne donebe volající neznalost a nepochopení tamní situace…
Poměrně chmurná vize pro pracovité, spořivé a přičinlivé. Existuje ovšem ještě horší řešení popsané situace a tou je větší válka., která může přerůst ve válku globální. Logicky jí začne nebo vyprovokuje ten, kdo ekonomicky tahá za kratší konec špagátu a to je ten , či ti, kteří jsou těžce zadluženi.
teď babo raď. Nejspíše vzít rozum do hrsti a řídit se úslovím „myslet globálně, konat lokálně“..
Záleží pochopitelně na tom, jaké má kdo možnosti. Rámec , který byl nastíněn zároveň pobízí i k řešením v určitých směrech. Nicméně každý nějaké možnosti má a měl by je využít. Překážkou však značné části obyvatelstva bude patrně lenost, a to jak fyzická tak duševní. Nad poměry prostě žít trvale nejde a to ani státu.
Inflace.zpusobena.vladarem.vzdy.drive.skoncila.valkou
Jsou alespoň dvě možnosti, jak si žít dobře. Buďto nad poměry, nebo na úkor.
To.je.pravda.
V.ceskem.pripade.nad.pomery.ziji.statni.zamestnanci.
a.na.ukor.ziji.politici.a.stani.urednici
Sleduji pana Kovandu přes rok a čím dál se víc stotožňuji s jeho názory…má přehled a přemýšlí vždy o krok dál…na rozdíl od současních politiků, kteří střílejí od boku a pak čekají co se stane…..
Články p. Kovandy jsou hotové neštěstí
„A výnos z nemovitosti nevzroste jinak než poklesem její ceny při daném nájmu nebo naopak růstem nájmu při její dané ceně.“
Je a nejspíš bude ještě jedná „úniková“ možnost, populace ve světě vytrvale narůstá
a ta musí někde bydlet. Již nyní některé státy v rámci demografického vývoje a průzkumu předpokládají-zvažují do budoucna schválení výstavby malometrážních bytů, zhruba 14 m2,
čili trend se může ubírat tímto směrem, z čehož plyne, že na takovéto bydlení dosáhne více zájemců a ty drahší nájmy se buď přizpůsobí anebo zavřou krám. První perličky již jsou v US, nebo blíže Wa_wa, a zaznamenal jsem i jeden projekt v Praze – přestavba hotelu
na malometrážní bydlení, věřím, že jednou výstavba těchto
malých bytů bude běžná norma pro bydlení.
Současná epocha preferuje zisk. Ústředním motivem lidského žití je maximální zisk. Proto je třeba veškeré lidské hemžení zorganizovat tak, aby to „sypalo“ maximálně. Ti, kteří se v tom vyznají, potřebují loajalitu těch, co se v tom vyznají méně, nebo vůbec. Tuto „poslušnost“ nejlépe zajistí závislost. Na vzpurné platí dotace. Ty otupí nacionalismus. Půjčky a úvěry – tedy dluhy. Ty umírní svou tíží soudnost ostatních. Nad tím vším bdí politici. Ti se rozhodují politicky. To jest podle nátury, nikoliv věcně. Tak je nastavený systém. Je to jako ve sportu. Buď změníme pravidla, nebo hru.
Vzdy.byl.zisk.ve.focusu.ekonomecke.optiky.cloveka.to.je
samozrejme.a.prirozene.
Problem.je.pokud.stat.pokrivuje.a.korumpuje.ekonomicky.trh.
Pochopitelne.ve.jmenu.dobra.
Vsichni.hlupaci.nadavaji.na.kapitalismus.a.to.v.prostredi.statniho.planovaneho.hospodarstvi…..s.nejvetsim
zamestnavatelem-statem….to.nevymyslis.
Zdá se mi, že v tom článku je kupa chyb… Pokud je závěr o tom, že kvůli inflaci dojde k celosvětové reformě… jinými slovy že všechny měny nějakým způsobem zkrachují… tak současně nemůže docházet ke snížení cen nemovitostí, protože pokud investoři se budou bát o své peníze, tak je budou pumpovat do nemovistí s myslenkou toho, že až padne dolar cena nemovitosti nadále zůstává anebo bude alespon nějaká oproti měně která padla… a pokud bude enormní poptávka po nemovitostech tak fakt nemůžou jít ceny dolů…
To chce klid, Kovanda a stejně tak Křeček jsou pověstní strašáci a z jejich plků se nesplnilo nikdy nic, tyhle komiky nelze vůbec brát vážně, strašení katastrofickými scénáři je už dlouho snad od dob kovidu jen jejich způsob mediálního zviditelnění. Do té doby o nich nikdy nikdo neslyšel a oni si svými horrorovými věštbami udržují pozice na mediálním výsluní, jinak by po nich ani pes neštěkl.
Je to ten samy Kovanda, co s prichodem covidu vestil propad cen vsech nemovitosti o 20-25%?