Chotěbuz (Karvinsko) - Do doby Římské říše se přenesli návštěvníci, kteří dnes zavítali do Archeoparku Chotěbuz-Podobora na Karvinsku. Během akce Pax Romana - Batávské povstání mohli vidět výcvik římských legii či ukázku bitvy z roku 69, děti si výcvik a boj mohly i vyzkoušet. Ukázky předváděly desítky lidí, kteří se věnují oživlé historii, z celé republiky i ze Slovenska.
Fotogalerie
"V Archeoparku prezentujeme historii od pravěku po středověk a do tohoto období spadá i doba římská. Lidem jsme chtěli ukázat, že i u nás kdysi pobývaly římské jednotky, například na jižní Moravě byly různé římské tábory, a ve zbytku České republiky pak byly germánské kmeny, které si taky dnes můžou návštěvníci prohlédnout," řekla ČTK vedoucí Archeoparku Lucie Rucká.
Návštěvníci mohli vidět zbraně, šperky i mince a podívat se, jak žili římští vojáci, ale i civilisté, včetně žen a dětí. Rucká řekla, že akci, která se konala poprvé, by chtěli za rok zopakovat a vytvořit z ní tradici. "Víceméně dvakrát do měsíce máme nějakou akci. Většinou je nějaká dobová, zaměřující se na raný středověk anebo na řemesla, máme i lukostřelbu nebo sokolnická vystoupení, různé akce od vyrábění s hlínou až po bojování," řekla vedoucí Archeoparku.
Tomáš Antoš ze spolku II. kohorta Legie X Gem řekl, že na ukázkách se v Chotěbuzi podílelo několik jednotek. "Spojuje nás 1. století našeho letopočtu a římská armáda. Jsou tady zástupci dvou římských legií, členové pretoriánské kohorty, oddílů, které strážily císaře, a taky vojáci z takzvaných batavských auxilií, elitní římští vojáci, kteří pocházeli z germánských kmenů na území dnešního Holandska. Zobrazujeme pestrou skladbu římské armády, aby lidé neviděli jen ty tradiční legionáře," řekl Antoš, kterému ale v římském táboře nikdo neřekne jinak než Arminius.
Vše se příznivci oživlé historie snaží předvádět co nejvěrněji. "Pochopitelně nevíme úplně na 100 procent, jak ta armáda vypadala, je to strašně dávno, 2000 let, ale snažíme se být co nejpřesnější. Snažíme se sledovat trendy i v moderní vědě, v archeologii a historii," řekl Antoš.
Na začátku si každý musí vymezit, jakého člověka bude reprezentovat. Tomu musí přizpůsobit oděv. Nejde jen o dobové materiály, vybavení šperky, sponami a podobně, ale i o sociální postavení. Někdo představuje chudého, jiný bohatého, někdo řádového vojáka, jiný důstojníka a jejich vzhled se podle toho liší.
"Je třeba vědět, kde sehnat dobrou literaturu i řemeslníky, kteří dokážou vyrobit meče, spony v dobré kvalitě a samozřejmě taky za dobrou cenu. Římští vojáci, co tady jsou, tak čím jsou výš, tím jsou důstojníci lépe vybavení. V tom, co některý člověk má na sobě, jsou částky, za které byste si pořídili i poměrně slušný automobil," řekl Antoš.
On sám se oživlé historii věnuje zhruba 14 let, od svých 16. "Někteří chlapci, co jsou tady, to dělají třeba i 20 let. Dost z nás se věnuje i jiným obdobím, kromě Římanů dělají třeba třicetiletou válku, druhou nebo první světovou válku, raný středověk, Vikingy," řekl Antoš. Jde podle něj o časově velmi náročný koníček. "Nemáte jediný volný víkend, přes sezonu se pořád něco děje, obzvlášť když děláte víc těch období," řekl Arminius. Na akce jezdí i do zahraničí.
"Už to přerostlo do takového životního stylu. Musíme se věnovat mnoha věcem. Musí tam být samostatné bádání, i tělesná příprava na všechny bojové věci, příprava oděvů, vybavení. V badatelské činnosti musíme být precizní, protože jsou kladené velké nároky na to, aby to bylo historicky přesné - pro nás i pro diváky," řekl Jozef Bolješik, který přijel ze slovenských Piešťan.
Každá podobná akce je podle něj příležitostí pro získání nových kontaktů. Oživlou historií se zabývá asi 12 let, začal na hradě nejbližším svému městu. "Teď jsme takový zárodek budoucího projektu. Budeme mít širší záběr, chceme se ale zaměřit na realizace, které se budou opírat o konkrétní místa v našem okolí, rekonstruovat regionální historii a ukázat ji lidem," řekl Bolješik.
